|
|
Ochotnické divadelní spolky v západočeském pohraničí - Divadlo v Hostouni, v Poběžovicích v letech 1947 - 1990
Lešková, Eva ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na historii ochotnických divadelních spolků v západočeském pohraničí se zaměřením na dva soubory, a to v Hostouni a v Poběžovicích. Vzhledem k tomu, že největší ohlas u divácké obce zaznamenaly soubory v období před revolucí 1989, budu se v diplomové práci soustředit především na divadelní činnost v letech 1947 - 1990. Ochotnické divadlo patřilo vždy k českým kulturním fenoménům a bylo vždy pokládáno za účinný prostředek k vytváření pozitivních vztahů v obci. Zároveň mnohá divadelní představení v sobě odráží dobovou situaci a přináší tak jedinečnou generační výpověď. Pro pochopení celkové situace ochotnického divadla v socialistickém Československu, se ve třetí kapitole pokusím o přiblížení divadelního prostředí v poválečném období. Metodologie práce se opírá o odbornou literaturu, o archivní záznamy a především pak o rozhovory vycházející z metody orální historie. Na základě orálně historického výzkumu se mimo jiné pokusím o zpracování témat, která k ochotnickému divadlu nesporně patří. Mezi tato témata patří charakteristika ochotnického herce či režiséra, motivace k hraní divadla, přehlídky ochotnických divadel, odborná porota, dramaturgie, scénografie a další. Cílem práce je představit ochotnické divadlo v ucelené podobě a dokázat jeho důležitost pro lidskou společnost.
|
|
|
Ochotnické divadelní spolky v západočeském pohraničí - Divadlo v Hostouni, v Poběžovicích v letech 1947 - 1990
Lešková, Eva ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na historii ochotnických divadelních spolků v západočeském pohraničí se zaměřením na dva soubory, a to v Hostouni a v Poběžovicích. Vzhledem k tomu, že největší ohlas u divácké obce zaznamenaly soubory v období před revolucí 1989, budu se v diplomové práci soustředit především na divadelní činnost v letech 1947 - 1990. Ochotnické divadlo patřilo vždy k českým kulturním fenoménům a bylo vždy pokládáno za účinný prostředek k vytváření pozitivních vztahů v obci. Zároveň mnohá divadelní představení v sobě odráží dobovou situaci a přináší tak jedinečnou generační výpověď. Pro pochopení celkové situace ochotnického divadla v socialistickém Československu, se ve třetí kapitole pokusím o přiblížení divadelního prostředí v poválečném období. Metodologie práce se opírá o odbornou literaturu, o archivní záznamy a především pak o rozhovory vycházející z metody orální historie. Na základě orálně historického výzkumu se mimo jiné pokusím o zpracování témat, která k ochotnickému divadlu nesporně patří. Mezi tato témata patří charakteristika ochotnického herce či režiséra, motivace k hraní divadla, přehlídky ochotnických divadel, odborná porota, dramaturgie, scénografie a další. Cílem práce je představit ochotnické divadlo v ucelené podobě a dokázat jeho důležitost pro lidskou společnost.
|
host ::
RSS.