Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Integrovaný záchranný systém České republiky, jeho participace na mezinárodních záchranných operacích a poskytování humanitární pomoci do zahraničí.
LOVIČKA, Štefan
Tato diplomové práce se zabývá zmapováním poskytování humanitární pomoci do zahraničí a zapojení do mezinárodních záchranných operací základních a ostatních složek IZS ČR. Státní humanitární pomoc ČR do zahraničí je realizována z finančních prostředků, které jsou alokovány vládou pro daný rok ve státním rozpočtu do účelové vázané rezervy na humanitární pomoc Všeobecné pokladní správy. Cílem práce je předložit kompletní informace o mezinárodních záchranných misích a o poskytnutí jednotlivých druhů humanitární pomoci do zahraničí. Dílčím cílem bylo zjištění připravenosti ČR při poskytování jednotlivých druhů humanitární pomoci a poukázat na případné nedostatky. Přehled realizovaných zahraničních záchranných operací a poskytnutí humanitární pomoci byl zaměřen na základní složku IZS ČR, která se nejvíce zúčastňuje zahraničních misí a participuje největší mírou na poskytování humanitární pomoci do zahraničí, a to HZS ČR a jeho odřady. Z ostatních složek IZS ČR byl výzkum zaměřen na projekty jedné z nejvýznamnějších a největších neziskových nevládních organizací, kterou je Občanské sdružení ADRA.
Místo a úloha záchranných praporů Armády České republiky, jejich možnosti a využití při plánování odezvy na mimořádné události
LOVIČKA, Štefan
Vojenské záchranné útvary existovaly v různých organizačních strukturách v celých poválečných dějinách České republiky. Víceméně fungovaly na vojenském základě a byly prioritně určeny k plnění úkolů civilní obrany za válečného stavu. V mírových podmínkách byly využívány k provádění záchranných prací při živelních pohromách a průmyslových havárií, případně k výpomocím národního hospodářství. Z hlediska historie vojenské záchranné prapory pod hlavičkou Armády České republiky vznikli z důvodu, že nebyl vybudován Integrovaný záchranný systém. I když vznik rozsáhlého ozbrojeného konfliktu zasahujícího území České republiky je v nejbližším časovém horizontu nepravděpodobný avšak v dlouhodobé perspektivě tuto možnost včetně napadení zbraněmi hromadného ničení, nelze vyloučit. Z globálního hlediska dochází ke zhoršování bezpečnostní situace. Zvyšuje se aktuálnost hrozeb asymetrického charakteru. Tyto hrozby jsou spojeny především se subjekty, organizujícími teroristické útoky, jejichž objektem jsou převážně civilní cíle. Tyto subjekty vynakládají více úsilí o získání zbraní hromadního ničení. Koncem minulého století došlo k ukončení studené války, avšak v mnoha případech současné doby se zvyšuje aktivita bezpečnostních hrozeb nevojenského charakteru, spojené s přírodními a průmyslovými katastrofami, organizovaným zločinem, legálními a nelegálními rozsáhlými migracemi osob, šíření drog, nebezpečných nakažlivých nemocí, narušením informačních a řídících systémů a ohrožení veřejného pořádku a majetku občanů. Postupem času dochází k transformaci AČR, což se výrazně dotklo i vojenských záchranných praporů, které jsou samostatnou součástí AČR. Vzhledem k možnosti využívání těchto sil a prostředků jak v mírovém stavu, tak i za válečného konfliktu k ochraně obyvatelstva, dále na podporu IZS a ženijní podporu vojsk, jsem se rozhodl ve své bakalářské práci věnovat zvýšenou pozornost problematice reorganizace vojenských záchranných praporů a ověřit zda bude mít podstatný vliv na zajištění havarijní a krizové připravenosti na mimořádné události v regionu Jihočeského kraje.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.