|
|
Domácí a ambulantní ošetřovatelská péče o děti s cystickou fibrózou
LONGÍNOVÁ, Ilona
Cystická fibróza je závažné autozomálně recesivní onemocnění u evropské populace. Onemocnění postihuje plíce a gastrointestinální trakt. V posledních letech se začaly rozvíjet komplexní léčebné postupy zlepšující prognózu. Důležitou roli však hrají i faktory z okolí především úroveň lékařské péče, domácí ošetřovatelské péče, dále věk, infekce, stav výživy. V současnosti je CF léčitelná, avšak i s maximální péčí, využitím všech dostupných metod a postupů, které současná medicína má k dispozici, bohužel nevyléčitelná. Úkolem nejmodernější medicíny je především zmenšení obtíží, které toto onemocnění působí a zabránění jejich zhoršování. Důležitá je péče o dýchací cesty, dobrý stav výživy, potlačení infekce a zánětu a léčba komplikací. Ošetřovatelská péče o dítě s cystickou fibrózou je téma zahrnující mnoho problémů, po stránce medicínské, psychické a také sociální. Důležité a nezaměnitelné postavení v péči o nemocné dítě zastávají rodiče a také tým odborníků na ambulanci cystické fibrózy, který se svými odbornými znalostmi pomáhá rodičům správně pečovat o dítě a zároveň reagovat pozitivně na potřeby dítěte. Nezastupitelnou roli zde hraje i její edukační činnost s rodinou dítěte. Matka rodiče potřebují, aby jim někdo specializovanou péči o dítě ukázal, a aby si ji mohli sami vyzkoušet. Potřebují podporu. Podaří-li se navázat tu správnou spolupráci mezi zdravotnickým personálem a matkou (rodiči) dítěte, pak můžeme docílit požadovaných výsledků a spokojenost lze očekávat na obou stranách.
|
|
|
Ošetřovatelská péče a výživa u nedonošeného dítěte
LONGÍNOVÁ, Ilona
OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE A VÝŽIVA U NEDONOŠENÉHO DÍTĚTE Novorozenec není malý dospělý člověk, novorozenec je zcela bezbranný tvor vyžadující komplexní péči k zajištění zdravých podmínek k životu. Vyžaduje lásku, něhu a oddanost po celých 24 hodin denně. Bakalářská práce je na téma {\clqq}Ošetřovatelská péče a výživa nedonošence``. V teoretické části popisuji rozdíl mezi fyziologickým a rizikovým novorozencem, zásady ošetřování na intermediárním oddělení, problematiku výživy ,příznivý vliv kojení a mateřského mléka nejen u těchto dětí. Dále zdůrazňuji důležité aspekty v samotné péči uspokojující základní potřeby dítěte. Cíl práce: Vlastní práce si klade za cíl, zjistit jak dalece jsou matky rizikových novorozenců, hospitalizovaných na intermediárních jednotkách v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích poučené o vhodné péči a výživě u svých dětí. Jak jsou vyzbrojeny znalostmi a uměním pečovat o své děti před odchodem z nemocnice. Eventuelně odhalit a poukázat na nedostatky , kterých se personál dopouští, aby bylo možné zjednat nápravu a zvýšit kvalitu péče. Hypotézy: Byly stanoveny dvě kladné hypotézy, které se přímo vztahují k daným cílům. 1/ Matky hospitalizované na intermediárních odděleních pro novorozence v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích jsou poučené o správné výživě dítěte. 2/ Matky hospitalizované na intermediárních odděleních pro novorozence v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích jsou poučené o vhodné péči uspokojující potřeby dítěte. Sběr dat: Výzkum byl prováděn, jak již bylo uvedeno výše, na intermediárních odděleních v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích. Pro kvantitativní sběr dat byl zvolen dotazník. Na každém oddělení bylo rozdáno 22 dotazníků a výzkumný soubor v závěru tvořilo celkem 37 matek hospitalizovaných dětí. Kladené otázky v dotazníku byly zaměřené především na informovanost matek o péči a výživě dětí doplněné identifikačními údaji. Získané informace byly následně zpracovány a vyhodnoceny. Výsledky byly vloženy do grafů. Pro lepší názornost byl zvolen výsečový graf. V diskusi jsou výsledky z výzkumu vyhodnoceny a konfrontovány s hypotézami. Závěr: Ošetřovatelská péče a výživa nedonošence, to je téma zahrnující mnoho problémů po stránce medicínské, psychické a také sociální. Důležité a nezaměnitelné postavení v péči o nedonošené dítě zastává dětská sestra. Se svými odbornými znalostmi je schopna vytvořit takový způsob práce, který reaguje pozitivně na potřeby dítěte. Nezastupitelnou roli zde hraje i její edukační činnost s rodinou dítěte. Výzkumem bylo zjištěno, že informovanost matek ovlivňuje věk matek, jejich zájem o informace, zdroje informací a především edukace zdravotnickým personálem na intermediárních jednotkách v Jindřichově Hradci a v Českých Budějovicích, kde jsou společně se svými dětmi hospitalizovány. Celkově jsou výsledky výzkumu velmi dobré.
|
host ::
RSS.