|
|
Možnosti participace nestátních neziskových organizací na realizaci sociálně právní ochrany dítěte
LOJÍKOVÁ, Jitka
Sociálně-právní ochrana dětí je v současné době velice diskutována a probírána veřejností. Nemalou zásluhu na tom bude mít jistě i připravovaná novela zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, přinášející s sebou řadu změn, které se budou týkat osob podílejících se na výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Úvodní část se zabývá státními i nestátními organizacemi spolupracujícími s rodinou. Rozebrána je sociálně-právní ochrana dětí, její struktura a historický vývoj. Dále je vymezena problematika zanedbávání dítěte, postup orgánu sociálně právní-ochrany dětí a dalších spolupracujících subjektů. Pozornost je také zaměřena na sanaci rodiny. Popisovány jsou významné ústavní a mezinárodní dokumenty, které se týkají sociálně-právní ochrany dětí. V neposlední řadě je zmíněn etický kodex sociálního pracovníka, který je jedním ze základních dokumentů v sociální práci. Cílem výzkumu bylo zmapování okolností spolupráce orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) s nestátními neziskovými organizacemi (NNO) v Jihočeském a Plzeňském kraji. V diplomové práci byly analyzovány dopady spolupráce mezi OSPOD a NNO a porovnány získané zkušenosti subjektů podílejících se na sanaci rodiny. Výzkumné otázky diplomové práce byly zaměřeny na dojednání spolupráce mezi orgánem sociálně právní ochrany dětí a nestátními neziskovými organizacemi a zjišťovaly slabé a silné stránky této spolupráce. Zpracováním dat bylo zjištěno, že forma dojednání spolupráce mezi orgánem SPOD a NNO není jednotná. Probíhá na základě individuální domluvy mezi jednotlivými OSPOD s NNO. Dále na základě provedeného výzkumu byly blíže specifikovány silné i slabé stránky spolupráce mezi OSPOD a NNO. Zvolenou metodou výzkumu pro naplnění cíle bylo dotazování technikou rozhovoru. Byly realizovány polostandardizované rozhovory s pracovníky orgánu sociálně-právní ochrany dítěte a pracovníky nestátních neziskových organizací v Jihočeském a Plzeňském kraji.
|
|
|
Problematika agresivního chování u lidí s mentálním postižením
LOJÍKOVÁ, Jitka
Mentální postižení dětí, mládeže i dospělých představuje závažný zdravotní i sociální problém. I když se v poslední době o mentálně postižených osobách stále více hovoří, naše znalosti o konkrétním životě takto postižených lidí jsou velmi malé nebo útržkovité. Lidé s mentálním postižením žijí v naší společnosti a na její péči bývají individuálně více či méně závislí. V úvodní části se zabývám problematikou lidí s mentálním postižením. Rozebírám jejich specifika, potřeby, četnost. Dále se dotýkám ústavní péče jako takové. V souvislosti se změnou zákona o sociálních službách, v rámci které byla zrušena klecová lůžka, jsou nuceni pracovníci hledat jiné způsoby při zvládání agresivního chováním u lidí s mentálním postižením. Pozornost je zaměřena také na agresivní chování a práva lidí s mentálním postižením z různých odvětví práva. Ne každý pracovník má komplexní právní povědomí, které se týká lidí s mentálním postižením. Cílem výzkumu bylo zmapovat projevy, příčiny a možnosti předcházení a zvládání agresivního chování ve skupině lidí s mentálním postižením. Zvolenou metodikou výzkumu pro naplnění cíle bylo využito strukturovaného rozhovoru s lidmi s mentálním postižením a dotazník s personálem, který pečuje o lidi s mentálním postižením.Zpracováním dat bylo zjištěno, že většina pracovníků se již setkala s projevy agresivního chování u lidí s mentálním postižením. Nejčastěji se vyskytuje agrese verbální a agrese fyzická. Potvrdilo se, že ve většině případů postačila použít opatření pro zabránění nebo odvrácení agresivního jednání, jak ukládá zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Pokud mají lidé zájmy, koníčky a jejich potřeby jsou naplněny, snižuje to riziko vzniku agresivního chování. Domnívám se, že agresi by bylo možné předcházet mimo jiné podporou přátelských mezilidských vtahů, emocionální podporou a spravedlivým přístupem ke všem.
|
host ::
RSS.