|
|
Služby Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež Srdíčko - Jiloro z pohledu cílové skupiny
LEVÁ, Monika
Děti vyrůstající v dysfunkčních rodinách, ve kterých se jim nedostává potřebně zaměřené výchovné péče a výchovných vzorů, jsou i v moderní době. Důvodů, proč se dítě dostává na okraj zájmů rodičů, dokonce stále přibývá. Tyto děti bývají více vystaveny rizikovým faktorům, protože jim chybí ochrana a edukační vzor. Společnost se tyto děti a mladistvé snaží podporovat sociálními službami, poskytovanými v nízkoprahových zařízeních. V teoretické části je komplexně představena problematika těchto nízkoprahových zařízení pro děti a mládež (dále jen NZDM), která je přehledně členěna do kapitol představující legislativní ukotvení NZDM, jeho pravidla a standardy. Představena je také historie NZDM, která se v ČR od 90. let dynamicky rozvíjela až do současné podoby, která je součástí další kapitoly. Dále jsou popsány principy NZDM, vnitřní pravidla poskytovaných služeb, pracovníci a jejich osobnostní dispozice, vzdělání a etické normy. Služby a činnosti NZDM, které jsou především poradenského a preventivního charakteru. Poslední kapitola přibližuje cílovou skupinu, která je ovlivněna vnitřními činiteli, tedy především vývojovou psychologií potencionálních klientů, a činiteli vnějšími, kterými jsou socializační činitelé. Další část práce se zabývá metodologií výzkumu, která představuje cíle práce, výzkumné otázky, popis výzkumné metody, jednotku zkoumání, dotazovací techniku a techniku sběru dat. Výzkum je postaven na kvalitativním přístupu, ve kterém byl pomocí fixace dat zjišťován pohled cílové skupiny na služby NZDM Srdíčko - Jiloro, pracovníků a některých rodičů klientů zařízení. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda a jaký význam mají pro klienty služby NZDM Srdíčko - Jiloro. Druhým cílem bylo zjistit, jak probíhá práce s klientem (např. kontaktní práce, práce s výchovnou situací, motivační rozhovory, práce s drogovou problematikou). V rámci empirické části práce jsou představena data, která byla seskupena pomocí trsů do následujících výsledků: NZDM Srdíčko - Jiloro má v oblasti Okružní svou nezastupitelnou úlohu. Klienti si ale neuvědomují, že by je NZDM nějak ovlivňovalo a mělo pro ně zvláštní význam. I přesto, že služby, které bezplatně užívají, nepovažují za podstatné, navštěvují klub každý den a touží po prodloužení otevírací doby. Nevyužívají žádné jiné alternativy pro trávení svého volného času. V klubu je tak denně až 40 klientů a pouhé 2 pracovnice. Klienti nepřiznávají své problémy, s ničím prý pomoc nepotřebují, výhody spatřují v tom, že se s nimi pracovnice učí, vypracovávají s nimi úkoly a vysvětlují jim školní látku. Dále si uvědomují pouze využívání volnočasových programů a dílen. Pracovnice i uvedené informace v evidenci a výkazu služeb a činností, dokazují, že klienti problémy mají. Mnohdy velice závažné a nabídka sociálních služeb na Okružní má své důležité místo. Pracovnice poskytují především poradenství, situační intervence, preventivní, výchovné a pedagogické programy, kontakt s institucemi ve prospěch uživatele, práci s blízkými osobami atd. Profesionálové v NZDM i Sanační a aktivizační službě Sasanka pracují s celými rodinami a snaží se jim nabízet komplexní podporu a pomoc. Pracovnice se stávají průvodci a rádci dětí a mladistvých, vedou je k pozitivním změnám a na klienty mají především socializační a edukační vliv. Práce s klienty na Okružní probíhá poněkud hektičtěji než v jiných NZDM. Pracovnice chtějí služby nabídnout maximálnímu množství klientů při nedostatečné personální a časové dotaci. Na případovou práci tak nezbývá mnoho času. Volnočasové aktivity probíhají běžným způsobem, práce s dětmi a mládeží v sociálně vyloučené oblasti ale vyžaduje specifické profesionální a lidské postoje a přístupy. Kvůli nedostatečným personálním zdrojům se pracovnice musí přizpůsobovat vynucenému negativnímu trendu a služby poskytovat spíše kvantitativně než kvalitativně. I přesto pracovnice kooperují s dalšími organizacemi a rodinami ve prospěch klientů.
|
|
|
Psychosociální stav pracovníků Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích
LEVÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá psychosociálním stavem pracovníků Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích. Teoretická část práce je zaměřena na důležitost životní etapy stáří a následné prožití smrti, její tabuizaci a mylné představy společnosti o umírání a paliativní léčbě. Popisuje koncept a cíle paliativní léčby a hospiců jako vyvedení umírajících ze slepých uliček. Práce je zaměřena na pracovníky hospice, kteří jsou vystaveni zátěžovým situacím, typickým pro doprovázení umírajících. Hospicová péče vyžaduje přístup multidisciplinárního týmu. Ten předpokládá týmovou spolupráci lékařů, zdravotních sester, ošetřovatelů, sociálních pracovníků, duchovních a počítá též se zapojením rodiny a dobrovolníků. Zátěžové situace mohou mít podstatný vliv na vznik syndromu vyhoření. Často vedou k narušení psychické rovnováhy, což se projevuje změnou prožívání, uvažování i chování. Vůči zátěžovým situacím je každý člověk jinak odolný, každý má jinou frustrační toleranci. Tato míra odolnosti závisí na intrapsychických a externích zdrojích zvládání. Léčba syndromu vyhoření není jednoduchá, a jako u každé nemoci je důležité včasné rozpoznání problému. Jeho léčba prezentuje pravidla změn v chování a konkrétní praktická opatření pro jeho potlačení. Práce obsahuje seznam protektivních zdrojů zvládání zátěžových situací, které jsou efektivně využitelné již při přípravě na budoucí pomáhající profesi. V metodologické části práce je obhájen výběr kvalitativní výzkumné strategie a případové studie. Dotazovací technikou je polostrukturované interview. Data byla získána metodou audiozáznamu. Metoda kódování mi pomohla zanalyzovat získaná data do kategoriálních a typologických trsů. Pozornost věnuji charakteristice záměrně zvoleného případu- Hospici sv. Jana N. Neumanna a šesti respondentkám, které byly vybrány kriteriální technikou. V závěru metodologické části práce je uvedena hlavní výzkumná otázka a objasněny tři vedlejší výzkumné otázky: HVO: Jaké zdroje a strategie zvládání zátěžových situací pomáhají pracovníkům hospice zachovat a posilovat jejich psychosociální stabilní stav? Cílem práce bylo: - Proniknout do hloubky problému, hledat souvislosti v pracovním a rodinném životě pomáhajících pracovnic. - Detailně rozebrat zátěžové situace, které pracovnice hospice vnímají jako zátěžové. - Věnovat pozornost zásadám psychohygieny, vnitřním a vnějším zdrojům zvládání, které pracovnice uplatňují jako prevenci syndromu vyhoření. Empirická část práce prokazuje existenci a typizaci zátěžových situací. Pracovnice záměrně uplatňují zásady psychohygieny jako prevenci syndromu vyhoření, využívají svých vnitřních a vnějších zdrojů zvládání. Výzkum přináší celistvý obraz na psychosociální stav pracovnic hospice. Poodkrývá místa, na která je vhodné se zaměřit, aby bylo dosaženo stabilního psychosociálního stavu pracovníků a následně co nejlepší kvality služeb. Výsledky mohou sloužit jako cenné informace a praktické rady pro budoucí i nynější pracovníky v pomáhajících profesích pro zachování stabilního psychosociálního stavu.
|
host ::
RSS.