Hlavní stránka > Výsledky hledání: LEŠTINOVÁ, Iveta
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Rašeliniště a jejich vliv na místní klima - Borkovická blata, Olešenský mokřad
 LEŠTINOVÁ, Iveta
Diplomová práce pojednává o vlivu rašeliništních biotopů na místní klima, převážně na teplotní a vlhkostní režim a ukazatele energetické bilance podobných lokalit Borkovická blata a Olešenský mokřad v porovnání s kontrastním terestrickým nemokřadním ekosystémem trvalý travní porost mezi obcemi Soběslav a Veselí nad Lužnicí. Hodnocení bylo provedeno na základě měření teplotních a vlhkostních charakteristik stanoviště pomocí automatických měřících meteostanic. Měření probíhalo v období od 17. 4. do 3. 11. 2016 v hodinovém intervalu. Během vegetačního období byla odebrána rostlinná biomasa a popsána druhová pestrost sledovaných ekosystémů. Analýza měřených meteorologických dat ukázala, že se lokality mezi sebou lišily. Výsledky ukazují poměrně malé rozdíly v teplotách vzduchu snímaných na úrovni povrchu porostu a ve 2 m nad povrchem. Největší průměrné teploty byly zjištěny na lokalitě trvalý travní porost. Největší průměrný tlak vodní páry byl zaznamenán na lokalitě Olešenský mokřad jak ve 2 m nad povrchem, tak i na úrovni porostu. Nejnižší průměrný sytostní doplněk byl zaznamenán na lokalitě Olešenský mokřad, je tedy nejvlhčím místem. Nejvyšší hodnoty vykázala lokalita trvalý travní porost, což značí, že se jedná o nejsušší místo. Nejvyšší průměrná evaporativní frakce byla zaznamenána na lokalitě Olešenský mokřad, kde bylo na výpar spotřebováno největší množství dostupné energie. Nejméně energie spotřebované na výpar bylo na lokalitě Borkovická blata. Rozdíly mezi studovanými lokalitami byly způsobeny vegetací a množstvím přítomné vody v ekosystému.
Úplný záznam
Vliv land use na kvalitu rašeliny a složení vegetačního krytu na příkladu Borkovických bla
 LEŠTINOVÁ, Iveta
Borkovická blata představují největší rašeliniště v Třeboňské pánvi. Dříve zde probíhala těžba rašeliny až do roku 1979. Nejzachovalejší část Blat byla poté v roce 1980 vyhlášena za chráněné území a vznikla zde přírodní rezervace Borkovická blata. Těžba ovlivnila nejen samotná Blata, ale i jejich přilehlé okolí a využívání krajiny. Práce pojednává o způsobu hospodaření na okolních plochách, a jak to může ovlivňovat kvalitu rašeliny a její vegetační kryt v přírodní rezervaci Borkovických blat. Práce v terénu měla dvě části: 1. odběr rašeliny a její chemické rozbory (prováděny v roce 20102011); 2. fytocenologické snímky s vypracováním land use okolních ploch (terénní práce byly prováděny od července do konce října roku 2014). Na Blatech byla vybrána čtyři místa o velikosti 5 x 5 m, na kterých se prováděly odběry a průzkum. Vybraná místa vykazovala již na první pohled značné odlišnosti podle způsobu dřívějšího využívání.
Úplný záznam

Viz též: podobná jména autorů
3 LEŠTINOVÁ, Iva
3 Leštinová, Iva
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English