|
|
Vliv pronační polohy na systémovou hemodynamiku ve spondylochirurgii
Kukrálová, Lucie ; Dostálová, Vlasta (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Kieslichová, Eva (oponent)
1 Souhrn Hemodynamické monitorování je základním pilířem perioperační péče. Tato práce se zabývá problematikou ovlivnění hemodynamiky pronační polohou ve fyziologickém, bdělém stavu a v celkové anestezii v průběhu spondylochirurgických výkonů a posouzením vlivu způsobu podložení trupu pacienta na tyto změny. Dalším cílem je zhodnocení vlivu použitého rozšířeného neinvazivního hemodynamického monitorování na perioperační oběhovou stabilitu a výskyt pooperačních komplikací. Dizertační práce je tvořena dvěma pracemi. Do první studie s názvem "Hemodynamické změny v pronační poloze - neinvazivní fyziologická studie" bylo zařazeno 12 zdravých dobrovolníků starších 18 let. V supinní poloze (poloha S) bylo zahájeno neinvazivní hemodynamické monitorování systémem ClearSight/EV 1000. Po stabilizaci byly zaznamenány: srdeční index (CI), index tepového objemu (SVI), variabilita tepového objemu (SVV), index systémové vaskulární rezistance (SVRI). Dále byly v definovaných místech sonograficky sledovány: exspirační plocha v. cephalica (sVCe), v. saphena (sVSe), v. jugularis interna (sVJe), exspirační a inspirační plocha (sVCIe a sVCIi) a maximální a minimální předozadní průměr (dVCImax a dVCImin) v. cava inferior a kalkulován index kolapsibility (VCI CI). Sonograficky byl stanoven corrected carotid flow time (ccFT)....
|
|
|
Služby ve zdravotnictví z pohledu daně z přidané hodnoty
KUKRÁLOVÁ, Lucie
Práce se zabývá daní z přidané hodnoty a pojednává o ní z hlediska služeb poskytovaných ve zdravotnictví. Práce specifikuje vybrané problémy organizací poskytujících služby ve zdravotnictví z hlediska daně z přidané hodnoty a nabízí takovým organizacím v této oblasti možná řešení. Obsahuje charakteristiku klíčových konstrukčních prvků daně z přidané hodnoty, zabývá se rozborem nejdůležitějších rozsudků Soudního dvora Evropské unie, které souvisejí se zdravotní péčí a na jejich základě se snaží tento pojem a další služby s ním spojené přesně vymezit. Praktická část práce se zabývala třemi modelovými situacemi, ve kterých byla zkonstruována modelová přiznání k dani z přidané hodnoty, k jejichž tvorbě byla použita interní data poskytnutá vybraným zdravotním zařízením. V prvních dvou příkladech se porovnávaly výhody a nevýhody uplatňování kráceného koeficientu a složitost jeho sestavení. Poslední modelový příklad poukazoval na nezbytnost osvobození zdravotních služeb v rámci jednotné legislativy i regulace cen. Na základě výsledků lze konstatovat, že pro zdravotní zařízení je výhodné uplatňovat krácený nárok na odpočet, ale je vždy nutné částku kráceného nároku na odpočet posuzovat v rámci celého kalendářního roku. Dalším dílčím závěrem bylo, že osvobození zdravotní péče je nezbytné, a to z důvodu, aby ceny za tuto péči byly udržitelné, dostupné a splňovaly svůj cíl, a to být poskytnuty za účelem ochrany zdraví a prevence.
|
|
|
Zadlužení statutárních měst
KUKRÁLOVÁ, Lucie
Práce se zabývá zadlužeností statutárních měst v ČR a jejím vývojem. Obsahuje charakteristiku druhů návratných příjmů, definuje pojmy související s regulací zadluženosti a popisuje rizika, které z vysokého zadlužení vyplývají. Dále jsou popsána statutární města a jejich hospodaření. Velká část práce je věnována také popisu legislativních pravidel, jejich vývojem a účinností. Praktická část se zabývá definováním dluhu statutárních měst, stanovením jeho velikosti, struktury a dynamiky. Také srovnává zadluženost vybraných statutárních měst dle dluhových nástrojů a to na základě jejich platební schopnosti a dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti. Na základě výsledků lze shrnout, že podíl statutárních měst na veřejném dluhu je v posledních letech menší než 5% a podíl obcí se také drží pod 10 %. Obecně můžeme říci, že dluh obcí, stejně jako statutárních měst se v posledních letech vyvíjí příznivě, klesá a v porovnání s celkovým veřejným dluhem se stále jeví jako zanedbatelný. Podíl veřejného dluhu na HDP se také drží nízko pod hranicí 60 %. Jako problémová se nejvíce jeví statutární města Praha, Liberec a Olomouc. Olomouc a Liberec dokonce od zavedení pravidla o rozpočtové odpovědnosti v roce 2017 překročili stanovenou hranici 60 % a došlo tak k aktivaci dluhové brzdy.
|
host ::
RSS.