Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Drop coating deposition Raman spectroscopy of biologically important molecules
Kuižová, Alžbeta ; Kočišová, Eva (vedoucí práce) ; Holoubek, Aleš (oponent)
Ramanova spektroskopie kapkově nanášených povlaků (DCDR) je speciální metodou Ramanovy spektroskopie, která je založená na zasychání kapek roztoku nebo suspenze na hydrofóbním substrátu, co ve většině případů vede k tvorbě prstence známého jako "kávový kroužek". Výsledkem je zakoncentrování materiálu a vyšší intenzita Ramanova signálu ve srovnání s Ramanovym rozptylem z roztoku. V práci byly porovnány substráty s různou drsností a hydrofobicitou: hladký substrát s vrstvou polytetrafluoretylenu (pPTFE) a nanodrsné substráty, kde byla hydrofobicita povrchu zvýšená nadeponovanými měděnými nebo stříbrnými nanočásticemi s různou koncentrací. Pro suspenzi liposomů z lipidu DPPC docházelo k lepšímu zakoncentrování v případe substrátů s vyšším kontaktním uhlem, kde je vyšší hydrofobicita dosáhnuta nanodrsným povrchem. Mezi jednotlivými zdrsněnými substráty k výraznému zlepšení nedocházelo. V případě schnutí kapek při různých teplotách (v rozsahu od 15 do 60řC) nanesených na hladký pPTFE substrát a povrch s nadeponovanými stříbrnými nanočásticemi, Ramanova spektra neukázala spektrální změny souvisící s fázovým přechodem lipidů. Pro teploty zasychání vyšší než teplota fázového přechodu byly na vzniklých prstencích pozorovány nehomogenity, které při teplotě 45řC vedly k vyššímu Ramanovu signálu. Závěrem, k lepšímu...
Preparation and characterization of photovoltaic cells based on photosystem I
Kuižová, Alžbeta ; Pšenčík, Jakub (vedoucí práce) ; Alster, Jan (oponent)
Využitie fotosystému I na premenu slnečnej energie na elektrickú je v dnešnej dobe aktuálnou témou hlavne vďaka jeho vysokej stabilite. Cieľom tejto práce bolo charakterizovať organické fotovolatické články, ktorých hlavnú zložku tvoril práve fotosystém I. Úlohou bolo porovnať tri dostupné elektrónové mediátory TMPD, DCIP a cytochrom c a vybrať ten najúčinnejší. V experimentálnej časti bol za najefektívnejší mediátor určený TMPD a ďalšie merania boli zamerané na optimalizáciu hrúbky článku, či koncentrácie fotosystému I a TMPD vo výslednom roztoku. Články boli charakterizované absorpčným a akčným spektrom a na určenie celkového výkonu článku bola použitá volt-ampérová charakteristika. Bolo ukázané, že užšie fotovolatické články či články naplnené roztokom s vyššou koncentráciou PSI a TMPD vykazujú lepšie výsledky.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.