|
|
Vliv nízké teploty na propustnost buněčných membrán a přežití rostlin
Kubovčíková, Anna
Rostliny jsou v přírodě přirozeně vystaveny nízkým teplotám. V průběhu zimy jsou teploty nejnižší a na určitých místech dosahují i velmi nízkých hodnot. Velkou roli na odolnost rostliny vůči nízkým teplotám má kyselina jasmonová. Geny rodiny PLIP produkují její prekurzory, proto jsme se v této práci zaměřili na vliv těchto genů a také vliv intenzity světla na odolnost rostliny Arabidopsis thaliana vůči nízkým teplotám. Sledovanými parametry u rostlin aklimovaných na nízké teploty byly parametry fotosyntézy, intaktnost buněčných membrán a přežití po působení mrazu. Výsledky experimentů prokázaly, že mutace genů PLIP vede ke snížení intaktnosti membrán při působení mrazu, a naopak ektopicky zvýšená exprese genu PLIP3 má za následek zvýšení odolnosti rostliny. Na základě úniku iontů jsme pro jednotlivé varianty stanovili hodnoty LT50, a bylo prokázáno, že rozdíl mezi nejodolnější transgenní linií plip3 ox a mutantní linií ve všech třech genech PLIP je více než 4 °C. Následně byl proveden test na přežití rostlin po působení mrazu, kde bylo prokázáno, že hodnota LT50 korelovala s přežitím rostlin. Analýza fluorescence chlorofylu ukázala, že po aklimaci na nízkou teplotu nejsou mezi jednotlivými genotypy s modifikovanou hladinou PLIP velké rozdíly ve fotosyntetických parametrech. Výraznější vliv mělo na rostliny světlo, které bylo při aklimaci použito. Rostliny aklimované při nízké intenzitě vykazovaly vyšší hodnoty nefotochemického zhášení i větší maximální kvantový výtěžek fotosystému II. Získané výsledky dokazují, že geny PLIP se významně podílejí na odolnosti rostlin vůči nízkým teplotám.
|
|
|
Životná úroveň českých a slovenských spotrebitel'ov
Kubovčíková, Anna
Bakalářská práce se zaměřuje na životní úroveň a faktory ovlivňující životní úroveň českých a slovenských spotřebitelů. V teoretické části jsou vysvětlené pojmy, které souvisí se životní úrovní, spotřebitelem a jeho chováním. Praktická část je rozdělená na 2 části. První část je zaměřená na zkoumání životní úrovně pomocí ukazatelů objektivně zjištěných jako jsou HDP, příjmy domácnosti, nezaměstnanost, inflace a alternativní ukazatelé. Hlavním zdrojem jsou sekundární data uveřejněné na webových stránkách Eurostat, Českého a Slovenského statistického úřadu. Kromě těchto ukazatelů je nutné do životní úrovně zahrnout i další faktory, a to především subjektivní názor obyvatel. Druhá část se soustřeďuje na subjektivní názory spotřebitelů České a Slovenské republiky, u kterých byla data zjištěna prostřednictvím dotazníkového šetření. Na závěr jsou obě části porovnané, a na základě výsledků jsou hledané důvody daného vývoje a stanovené doporučení.
|
host ::
RSS.