|
|
Vznik a působení Církve československé v katolické farnosti Přerov nad Labem v letech 1919-1924
Kubička, Adolf ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
RESUMÉ VZNIK A PŮSOBENÍ CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ V KATOLICKÉ FARNOSTI PŘEROV NAD LABEM V LETECH 1919 - 1924 Tato bakalářská práce se zabývá vznikem a působením Církve československé v katolické farnosti Přerov nad Labem v letech 1919 - 1924. Popisuje problémy spojené s úsilím o obnovení katolické farnosti v obcích Přerov nad Labem a Semice. Hromadný přestup katolických věřících a faráře k Církvi československé ve farnosti Přerov nad Labem, ke kterému došlo v roce 1920 měl na tuto farnost takový vliv, že prakticky přestala plnit svou funkci. Zároveň došlo i k nezákonnému zabrání jejího majetku. Za necelý rok od doby, kdy Václav Kára po předcházející agitaci inicioval odhlašování farníků od církve katolické, tedy od března 1920 do sčítání obyvatelstva v roce 1921 zůstalo z původního počtu 2028 farníků katolické církvi věrných 317 obyvatel, tj. necelých 16%! K Církvi československé se při sčítání lidu přihlásilo 1685 občanů. Jaký byl poměr věřících na konci doby, kterou se tato práce zabývá tj. v roce 1924 nelze zjistit. Lze však předpokládat, že se příliš nezměnil. Tento úspěch čsl. církve lze přičítat zejména náladě v tehdejší společnosti. Podstatný podíl na něm měl i hlavní protagonista vzniku náboženské obce čsl., bývalý katolický farář Kára. Část (nejspíše pouze formálních) apostatů se katolické církvi...
|
|
|
Vznik a působení Církve československé v katolických farnostech českobrodského regionu v letech 1919-1924
Kubička, Adolf ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
RESUMÉ. Vznik a působení Církve československé v katolických farnostech českobrodského regionu v letech 1919 - 1924. Předkládaná diplomová práce je pokusem o zmapování složité situace, ve které se ocitla katolická církev na začátku dvacátých let dvacátého století ve spojení s protikatolickými náladami v tehdejší společnosti a vznikem Církve československé. Diplomová práce danou problematiku řeší z pohledu regionálního, týkajícího se Českobrodska. Hluboká krize způsobená válkou umožnila konstituování samostatného státu, avšak římskokatolická církev se potýkala s dědictvím austrokatolicismu, který vyvolal odpor většiny českého obyvatelstva. Tento odpor s sebou nesl důsledky spočívající v přechodu části obyvatelstva k bezvěrectví a další části k nově se formující Církvi československé. Ta vznikla díky působení radikální frakce kněží, kteří se odštěpili od reformní Jednoty katolického duchovenstva poté, co byly její reformní snahy katolickou církví potlačeny. Na Českobrodsku se projevily všechny problémy, které provázely vznik Církve československé v celých tehdejších Čechách. Byly to protikatolická shromáždění, nevybíravá agitace, vylepování protikatolických plakátů, různé výtržnosti, zabírání katolických kostelů a pokusy o ně, náboženské nepokoje, odpady kněží atd… Ve farnosti Přerov nad Labem a Semice...
|
|
|
Vznik a působení Církve československé v katolické farnosti Přerov nad Labem v letech 1919-1924
Kubička, Adolf ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Stříbrný, Jan (oponent)
RESUMÉ VZNIK A PŮSOBENÍ CÍRKVE ČESKOSLOVENSKÉ V KATOLICKÉ FARNOSTI PŘEROV NAD LABEM V LETECH 1919 - 1924 Tato bakalářská práce se zabývá vznikem a působením Církve československé v katolické farnosti Přerov nad Labem v letech 1919 - 1924. Popisuje problémy spojené s úsilím o obnovení katolické farnosti v obcích Přerov nad Labem a Semice. Hromadný přestup katolických věřících a faráře k Církvi československé ve farnosti Přerov nad Labem, ke kterému došlo v roce 1920 měl na tuto farnost takový vliv, že prakticky přestala plnit svou funkci. Zároveň došlo i k nezákonnému zabrání jejího majetku. Za necelý rok od doby, kdy Václav Kára po předcházející agitaci inicioval odhlašování farníků od církve katolické, tedy od března 1920 do sčítání obyvatelstva v roce 1921 zůstalo z původního počtu 2028 farníků katolické církvi věrných 317 obyvatel, tj. necelých 16%! K Církvi československé se při sčítání lidu přihlásilo 1685 občanů. Jaký byl poměr věřících na konci doby, kterou se tato práce zabývá tj. v roce 1924 nelze zjistit. Lze však předpokládat, že se příliš nezměnil. Tento úspěch čsl. církve lze přičítat zejména náladě v tehdejší společnosti. Podstatný podíl na něm měl i hlavní protagonista vzniku náboženské obce čsl., bývalý katolický farář Kára. Část (nejspíše pouze formálních) apostatů se katolické církvi...
|
|
|
Vznik a působení Církve československé v katolických farnostech českobrodského regionu v letech 1919-1924
Kubička, Adolf ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Šebek, Jaroslav (oponent)
RESUMÉ. Vznik a působení Církve československé v katolických farnostech českobrodského regionu v letech 1919 - 1924. Předkládaná diplomová práce je pokusem o zmapování složité situace, ve které se ocitla katolická církev na začátku dvacátých let dvacátého století ve spojení s protikatolickými náladami v tehdejší společnosti a vznikem Církve československé. Diplomová práce danou problematiku řeší z pohledu regionálního, týkajícího se Českobrodska. Hluboká krize způsobená válkou umožnila konstituování samostatného státu, avšak římskokatolická církev se potýkala s dědictvím austrokatolicismu, který vyvolal odpor většiny českého obyvatelstva. Tento odpor s sebou nesl důsledky spočívající v přechodu části obyvatelstva k bezvěrectví a další části k nově se formující Církvi československé. Ta vznikla díky působení radikální frakce kněží, kteří se odštěpili od reformní Jednoty katolického duchovenstva poté, co byly její reformní snahy katolickou církví potlačeny. Na Českobrodsku se projevily všechny problémy, které provázely vznik Církve československé v celých tehdejších Čechách. Byly to protikatolická shromáždění, nevybíravá agitace, vylepování protikatolických plakátů, různé výtržnosti, zabírání katolických kostelů a pokusy o ně, náboženské nepokoje, odpady kněží atd… Ve farnosti Přerov nad Labem a Semice...
|
host ::
RSS.