|
|
Spory týkající se manželství ve světle akt kutnohorské konzistoře ve 2. polovině 16. století do počátku 17. století (s přihlédnutím k týmž sporům v pražské konzistoři)
Krupková, Hana ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Cílem mé práce bylo představit pohled na manželství společnosti 16. a počátku 17. století, hlavně ale zobrazit nejrůznější příčiny konfliktů mezi mužem a ženou v manželství a také se podívat na zajímavou otázku manželských slibů. To vše za pomoci jedinečného pramene, jakým bezesporu jsou akta konzistoře podobojí v Kutné Hoře. Alespoň ve stručnosti jsme svou pozornost věnovali též jejím dějinám. Námětem pro studium zabývající se dějinami církve podobojí by mohl být pohled na vzájemný vztah mezi kutnohorskou a pražskou konzistoří, pečlivější probádání dějin kutnohorské konzistoře, což ovšem nebylo úkolem této práce. Pokusili jsme se přiblížit tematiku vývoje manželského svazku, především snahu církve ovládnout plně tuto část lidského života, její "tažení" za tímto cílem. Ten se jí podařilo úspěšně začít plnit především během 17. století, kdy již začaly být uskutečňovány zásady vytyčené tridentským koncilem. Teprve pak začaly být sňatek a manželství plně chápány jako významné církevní svátosti. Ještě po celé 16. století a počátek století následujícího byl pro partnery důležitý vzájemný manželský slib, po němž manželství chápali za již uzavřené, církevní požehnání bylo až druhotné. Toto požehnání a církevní obřad vyžadovali většinou až poté, co jeden z partnerů slib popíral nebo od něj chtěl ustoupit. Intimně...
|
|
|
Spory týkající se manželství ve světle akt kutnohorské konzistoře ve 2. polovině 16. století do počátku 17. století (s přihlédnutím k týmž sporům v pražské konzistoři)
Krupková, Hana ; Zdichynec, Jan (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Cílem mé práce bylo představit pohled na manželství společnosti 16. a počátku 17. století, hlavně ale zobrazit nejrůznější příčiny konfliktů mezi mužem a ženou v manželství a také se podívat na zajímavou otázku manželských slibů. To vše za pomoci jedinečného pramene, jakým bezesporu jsou akta konzistoře podobojí v Kutné Hoře. Alespoň ve stručnosti jsme svou pozornost věnovali též jejím dějinám. Námětem pro studium zabývající se dějinami církve podobojí by mohl být pohled na vzájemný vztah mezi kutnohorskou a pražskou konzistoří, pečlivější probádání dějin kutnohorské konzistoře, což ovšem nebylo úkolem této práce. Pokusili jsme se přiblížit tematiku vývoje manželského svazku, především snahu církve ovládnout plně tuto část lidského života, její "tažení" za tímto cílem. Ten se jí podařilo úspěšně začít plnit především během 17. století, kdy již začaly být uskutečňovány zásady vytyčené tridentským koncilem. Teprve pak začaly být sňatek a manželství plně chápány jako významné církevní svátosti. Ještě po celé 16. století a počátek století následujícího byl pro partnery důležitý vzájemný manželský slib, po němž manželství chápali za již uzavřené, církevní požehnání bylo až druhotné. Toto požehnání a církevní obřad vyžadovali většinou až poté, co jeden z partnerů slib popíral nebo od něj chtěl ustoupit. Intimně...
|
host ::
RSS.