|
|
Nezávislé prediktory prognózy u pacientů po mimonemocniční srdeční zástavě
Kroupa, Josef ; Moťovská, Zuzana (vedoucí práce) ; Ošťádal, Petr (oponent) ; Duška, František (oponent)
Disertační práce je věnována problematice mimonemocniční srdeční zástavy (Out-of-Hospital Cardiac Arrest, OHCA). Výsledky výzkumu jsou rozděleny do dvou částí. 1. Charakteristiky a determinanty přežití pacientů po srdeční zástavě mimo nemocnici v éře nepřetržité dostupnosti koronárních intervencí Cíle. Identifikace nezávislých prediktorů přežití (mortality). Metodika. Analýza 102 konsekutivních pacientů po OHCA hospitalizovaných na koronární jednotce zdravotnického zařízení poskytujícího terciální péči. Výsledky. Kardiální příčina mimonemocniční srdeční zástavy byla přítomna u 84 pacientů (82,4 %). Z těchto mělo 60,7 % akutní koronární syndrom - 35,7 % akutní infarkt myokardu s ST elevacemi (STEMI) a 23,8 % akutní infarkt myokardu bez ST elevací (NSTEMI). Koronární angiografie byla provedena u 73 (71,6 %) pacientů - u 81,0 % s kardiální příčinou a u 31,3 % (5/16) s nekardiální příčinou srdeční zástavy. Perkutánní koronární intervence (PCI) byla provedena u 50 (68,5 %) pacientů (49 pacientů s kardiální příčinou) a její úspěšnost dosáhla 92,0 %. Nemocniční a jednoroční mortalita byla 38,2 % respektive 51,5 %. Nemocniční i jednoroční mortalita byly asociovány s věkem (p = 0,002 resp. p= 0,001), s prvním rytmem na EKG (p = 0,001 resp. p = 0,005), anamnézou ischemické choroby srdeční (RR 2,10; p = 0,026...
|
|
| |
|
|
Činnost Policie ČR v případě opakování povodní na Třeboňsku.
KROUPA, Josef
Při psaní své diplomové práce jsem zjistil, že problematika povodní ve vztahu práce Policie ČR je značně obšírná. Upravuje ji velké množství zákonů a nařízení, které jsou mezi sebou vzájemně propojeny. V teoretické části jsem studoval potřebné zákony týkající se povodní a práce policie v krizových situacích. Dále jsem se zabýval povodněmi jako takovými, jejich druhy, faktory, ovlivňujícími vznik povodní, stupni povodňové aktivity. Dále jsou zde přehledně uvedeny povodňové orgány a vztah mezi krizovým zákonem v návaznosti na povodně. Další část diplomové práce je věnována podrobnému průběhu povodní na Třeboňsku, které proběhly v roce 2002. V diplomové práci je podrobně popsána aktuální organizační struktura Policie ČR, jako základní složky integrovaného záchranného systému. V praktické části jsem vyhodnotil dotazník, jehož cílem bylo analyzovat úroveň připravenosti PČR na zabezpečení veřejného pořádku v případě povodní. Z uvedeného výzkumu vyplývá, že úroveň připravenosti není zcela dostačující, především z hlediska materiálního vybavení a komunikace mezi jednotlivými složkami IZS. Tuto skutečnost nelze řešit na úrovni OOP Třeboň, musí být řešena centrálně v závislosti na možnosti vzniku povodní v dané lokalitě. Jako další nedostatek se jeví kromě materiálního vybavení PČR i komunikace mezi složkami IZS a to na základní úrovni hlídek v terénu. Prošetřením dosavadních zkušeností příslušníků PČR se zabezpečením veřejného pořádku na území zasaženém povodněmi bylo zjištěno, že hlavními problémy, se kterými se policisté museli vypořádat, bylo neuposlechnutí výzvy příslušníka PČR, bránění se evakuaci a nedostatečné vybavení z hlediska kvality spojení. Znalost oprávnění, kterými disponují policisté v případě nařízené evakuace obyvatelstva z oblastí zasaženými povodněmi je nedostačující. Řešením je důsledná aplikace zákona o Policii a jeho pravidelné opakování ve formě školení a samostudia. I přesto, že se vyskytlo spoustu problémů a nedostatků, tak organizace povodní byla zvládnuta s maximálním úsilím všech zúčastněných osob a nedošlo k výrazným ztrátám na životech a majetku občanů.
|
host ::
RSS.