|
|
Výskyt jmelí bílého (Viscum album) ve Frýdku-Místku
Kovalčík, Lukáš
Z dostupné literatury byla vytvořena literární rešerše, která obsahuje popis jmelí bílého (Viscum album). Zabývá se botanickou charakteristikou, morfologickými znaky i fyziologií jmelí. Jsou zde popsány způsoby šíření jmelí a rozdělení dřevin podle jejich odolnosti vůči tomuto hemiparazitovi. Dále jsou shrnuty škody, které jmelí způsobuje, možné způsoby ochrany a typy ošetření již napadených stromů. Pro hodnocení byly v terénu vybrány tři lokality na území města Frýdku-Místku, na kterých se vyskytují dřeviny silně napadené jmelím bílým. Rostou zde tyto druhy dřevin: topol kanadský (Populus × canadensis), lípa srdčitá (Tilia cordata) a jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). V rámci této práce bylo zjištěno, že nejstarší jedinec jmelí bílého byl 20 let starý. Rozdíly v dosažitelném věku hemiparazita a hostitelské dřeviny mohou být příčinou, proč napadení hemiparazitem vede až k odumření hostitelské dřeviny. Nejnižší věk, odkdy začíná jmelí bílé napadat dřeviny, je druhově specifický a pohyboval se od 11 do 30 let. Údaje o době, kdy jmelí začíná napadat hostitelské dřeviny, jsou důležité pro určení doby, kdy by se mělo začít s monitoringem těchto stromů. Na základě zjištění délky haustorií je doporučeno provést odstranění větví minimálně 20 cm od trsů směrem ke kmeni. V této práci byl zjištěn zvýšený počet jedinců jmelí bílého u jeřábu ptačího před pěti lety. Příčinou by mohlo být oslabení stromů z důvodu sucha v roce 2007. Tomu napovídá i malé množství jedno až tříletých rostlinek jmelí. Závěrem lze říct, že aby došlo ke zpomalení šíření jmelí, je potřeba provést celoplošná razantnější opatření a výrazně omezit počet jedinců jmelí, kteří jsou schopni kvést a plodit.
|
|
|
Comparison of landscape structure changes in the Czech and Slovac Republic after 1990
Kovalčík, Lukáš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Pád komunistického režimu v roku 1989 viedol v krajinách bývalého socialistického bloku k rade významných politických a socioekonomických zmien, ktoré sa logicky prejavili v zmenách krajiny a jej štruktúry. Cieľom tejto práce bolo porovnanie zmien krajinnej štruktúry v Českej republike a na Slovensku po roku 1990 s využitím vybraných krajinných metrík a zhodnotenie hlavných trendov zmien krajinnej pokrývky ako určujúcich procesov zmien štruktúry krajiny. V procese hodnotenia týchto zmien bola použitá báza údajov CORINE Land Cover za Česko a Slovensko v referenčných rokoch 1990 až 2000. Z analýz vyplynulo, že sa na predmetných územiach prejavuje niekoľko hlavných procesov, predovšetkým sub/urbanizácie, zalesňovania, extenzifikácie a intenzifikácie poľnohospodárskej výroby. Výsledky preukázali na oboch územiach značné rozdiely intenzity jednotlivých procesov a ich vplyvu na heterogenitu krajiny. Na Slovensku sa narozsiahlejšie zmeny udiali prostredníctvom zalesňovania v horských a podhorských oblastiach strednej a severnej časti územia, ktoré viedli prevažne k zvyšovaniu heterogenity krajiny. Naproti tomu najvýraznejšie procesy extenzifikácie poľnohospodárskej výroby viedli v pohraničných oblastiach Českej republiky najmä k priestorovej homogenizácii krajiny. Výsledky tak poukazujú na rôzne...
|
host ::
RSS.