|
|
Jednolistová publicistika v období třicetileté války
Válek, Filip ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kortus, Oldřich (oponent)
Tato studie byla napsána se záměrem porozumět minulé době prostřednictvím novinových jednolistů. I když se můj přístup pohyboval spíše na hladině teoretických úvah a domněnek, pokoušel jsem se na základě pramenné analýzy zprostředkovat způsob mediálního vidění na horizont událostí, které nám nabídl 17. věk. Mým úmyslem bylo především představit jednolist jako samostatný kulturněhistorický pramen v rámci českých zemích. Velký přínos pro širší uplatnění a další studium letákových korpusů bych spatřoval v překračování hranic jednotlivých oborů. V rámci interdisciplinárního výzkumu by se kupř. v otázkách komunikace jistě uplatnily badatelské zájmy sociologie, dějin publicistiky, divadelní vědy a kulturní i literární historie. Tímto způsobem by vědecký zájem mohl překročit období raného novověku a zachytit vývoj, preferované náměty a úlohu jednolistů ve společnosti i v dobách mladších. Žádná podoba z mediálních prostředků totiž neprojevuje takovou stálost, kterou bychom dnes mohli ohraničit "pevnými" daty. Jinými slovy: žádná oblast ve vývoji publicistiky nebyla ohniskem nebo středem. Budeme-li kupř. tvrdit, že jednolisty jsou v průběhu 17. století nahrazeny periodickým tiskem (novinami), vyslovujeme tím předpoklad začátku a konce historického procesu. Dle mého soudu se však leták vyznačuje nestálostí - tj....
|
|
|
Sasové v Čechách v letech 1631 a 1632
Kortus, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Fukala, Radek (oponent)
Předmětem této práce je zpracování epizodické události z dějin třicetileté války, tažení saské armády do Čech v letech 1631 a 1632. Text práce je rozvržen do šesti kapitol. První z nich shrnuje přehled dosavadního bádání o tématu a seznamuje čtenáře s existující literaturou a použitými prameny pro sepsání tohoto pojednání. Druhá kapitola věnovaná počátkům tažení saského vojska do Čech řeší odpověď na některé z otázek položených v úvodu: Proč se uskutečnilo tažení do Čech? Na tuto otázku nelze zcela jednoznačně odpovědět. Podnětem k němu mohly být dva důvody spojené z faktem, že této příležitosti bylo možné využít k živení saské armády na území Čech. Prvním důvodem mohly být obavy saské strany z napadení kurfiřtství císařskými vojsky pod velením Aldringena a Tiefenbacha. Druhým důvodem mohla být obava z plánů českých pobělohorských exulantů. Ti, pod vedením Jindřicha Matyáše hraběte z Thurnu usilovali o návrat do staré vlasti a o obnovení náboženských a politických poměrů do té míry, jaké existovaly před rokem 1620. Toto se mělo zdařit vyvoláním povstání v zemi proti císaři a českému králi Ferdinandovi II. za podpory švédské armády. Tažení švédského vojska do Čech a následně do rakouských zemí se císařský dvůr, generalita a vlivné politické osobnosti dlouhou dobu velmi obávaly. Mám za to, že Arnimovo tažení...
|
|
|
Jednolistová publicistika v období třicetileté války
Válek, Filip ; Kortus, Oldřich (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato studie byla napsána se záměrem porozumět minulé době prostřednictvím novinových jednolistů. I když se můj přístup pohyboval spíše na hladině teoretických úvah a domněnek, pokoušel jsem se na základě pramenné analýzy zprostředkovat způsob mediálního vidění na horizont událostí, které nám nabídl 17. věk. Mým úmyslem bylo především představit jednolist jako samostatný kulturněhistorický pramen v rámci českých zemích. Velký přínos pro širší uplatnění a další studium letákových korpusů bych spatřoval v překračování hranic jednotlivých oborů. V rámci interdisciplinárního výzkumu by se kupř. v otázkách komunikace jistě uplatnily badatelské zájmy sociologie, dějin publicistiky, divadelní vědy a kulturní i literární historie. Tímto způsobem by vědecký zájem mohl překročit období raného novověku a zachytit vývoj, preferované náměty a úlohu jednolistů ve společnosti i v dobách mladších. Žádná podoba z mediálních prostředků totiž neprojevuje takovou stálost, kterou bychom dnes mohli ohraničit "pevnými" daty. Jinými slovy: žádná oblast ve vývoji publicistiky nebyla ohniskem nebo středem. Budeme-li kupř. tvrdit, že jednolisty jsou v průběhu 17. století nahrazeny periodickým tiskem (novinami), vyslovujeme tím předpoklad začátku a konce historického procesu. Dle mého soudu se však leták vyznačuje nestálostí - tj....
|
|
|
Sasové v Čechách v letech 1631 a 1632
Kortus, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Fukala, Radek (oponent)
Předmětem této práce je zpracování epizodické události z dějin třicetileté války, tažení saské armády do Čech v letech 1631 a 1632. Text práce je rozvržen do šesti kapitol. První z nich shrnuje přehled dosavadního bádání o tématu a seznamuje čtenáře s existující literaturou a použitými prameny pro sepsání tohoto pojednání. Druhá kapitola věnovaná počátkům tažení saského vojska do Čech řeší odpověď na některé z otázek položených v úvodu: Proč se uskutečnilo tažení do Čech? Na tuto otázku nelze zcela jednoznačně odpovědět. Podnětem k němu mohly být dva důvody spojené z faktem, že této příležitosti bylo možné využít k živení saské armády na území Čech. Prvním důvodem mohly být obavy saské strany z napadení kurfiřtství císařskými vojsky pod velením Aldringena a Tiefenbacha. Druhým důvodem mohla být obava z plánů českých pobělohorských exulantů. Ti, pod vedením Jindřicha Matyáše hraběte z Thurnu usilovali o návrat do staré vlasti a o obnovení náboženských a politických poměrů do té míry, jaké existovaly před rokem 1620. Toto se mělo zdařit vyvoláním povstání v zemi proti císaři a českému králi Ferdinandovi II. za podpory švédské armády. Tažení švédského vojska do Čech a následně do rakouských zemí se císařský dvůr, generalita a vlivné politické osobnosti dlouhou dobu velmi obávaly. Mám za to, že Arnimovo tažení...
|
|
|
Sasové v Čechách v letech 1631 a 1632
Kortus, Oldřich ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Fukala, Radek (oponent)
Předmětem této práce je zpracování epizodické události z dějin třicetileté války, tažení saské armády do Čech v letech 1631 a 1632. Text práce je rozvržen do šesti kapitol. První z nich shrnuje přehled dosavadního bádání o tématu a seznamuje čtenáře s existující literaturou a použitými prameny pro sepsání tohoto pojednání. Druhá kapitola věnovaná počátkům tažení saského vojska do Čech řeší odpověď na některé z otázek položených v úvodu: Proč se uskutečnilo tažení do Čech? Na tuto otázku nelze zcela jednoznačně odpovědět. Podnětem k němu mohly být dva důvody spojené z faktem, že této příležitosti bylo možné využít k živení saské armády na území Čech. Prvním důvodem mohly být obavy saské strany z napadení kurfiřtství císařskými vojsky pod velením Aldringena a Tiefenbacha. Druhým důvodem mohla být obava z plánů českých pobělohorských exulantů. Ti, pod vedením Jindřicha Matyáše hraběte z Thurnu usilovali o návrat do staré vlasti a o obnovení náboženských a politických poměrů do té míry, jaké existovaly před rokem 1620. Toto se mělo zdařit vyvoláním povstání v zemi proti císaři a českému králi Ferdinandovi II. za podpory švédské armády. Tažení švédského vojska do Čech a následně do rakouských zemí se císařský dvůr, generalita a vlivné politické osobnosti dlouhou dobu velmi obávaly. Mám za to, že Arnimovo tažení...
|
host ::
RSS.