|
|
Studium fytoplazmy ESFY a jejich projevů u odrůd meruněk a broskvoní
Kopřivová, Vladimíra
Cílem této práce bylo získání podrobnějších poznatků o symptomatickém projevu různých izolátů fytoplazmy ESFY na vybraných podnožích, ověření citlivosti souboru podnoží k fytoplazmě ESFY a prozkoumání míry vlivu fytoplazmy ESFY k biologickým vlastnostem pylu, semen, některých fenofázi a pomologických znaků plodů odrůd meruněk. Po tříletém pozorování pomologických znaků plodů z napadených stromů fytoplazmou ESFY a pomologických znaků plodů ze zdravých stromů 16 odrůd meruněk se ukázaly být nejvíce citlivé k fytoplazmě ESFY infikované stromy odrůd Arzami Aromatnyj, Hatif Colomer, Veselka a Vestar, u nichž se projevil výrazný vliv přítomné fytoplazmy ESFY na snížení celkové velikosti a hmotnosti plodů. Během výzkumu nebyly nalezeny seschlé nebo deformované plody, plody z infikovaných stromů byly jen kulatější než plody ze zdravých stromů. Vliv fytoplazmy ESFY na klíčivost pylu, začátek kvetení, dobu zrání, rozpustnou sušinu plodu a životnost semen nebyl tolik významný. Symptomatický projev letorostů prorostlých z inokul pocházejících z devíti vybraných infikovaných stromů různých odrůd meruněk a jednoho stromu odrůdy broskvoně a symptomatický projev rostlin pěti odlišných podnoží, na něž byla inokula naočkována, byl během třech let pozorování velice rozmanitý. Ukázalo se, že je závislý na botanickém druhu, odrůdě, podnoži, podmínkách pěstování i na vzájemné interakci patogena a hostitele. Nejvíce citlivou reakci k přítomné fytoplazmě ESFY měly letorosty prorostlé z inokul odebraných z infikovaného stromu odrůdy broskvoně Jantze a ze stromu odrůdy meruňky Murfatlar. V nejvyšším zastoupení se na letorostech prorostlých z inokul těchto odrůd vyskytoval symptom chlorotická svinutka, žloutenka a růstová deprese. Naopak nejméně citlivou reakci k fytoplazmě ESFY prokázaly letorosty prorostlé z inokul pocházejících ze stromu odrůdy meruňky Poyer. Průměrně nejvyšší zastoupení měly letorosty (prorostlé z inokul Poyer) bez symptomů. Nejvíce zastoupeným symptomem u letorostů prorostlých z inokul vybraných stromů (odrůd Jantze, Saldcot, Poljus Južnyj a Hargrand_2) s vyšší četností pozitivních jedinců k přítomné fytoplazmě ESFY byla chlorotická svinutka, půjde tedy o typický symptom tohoto patogena. Symptomatický projev rostlin podnoží v kombinaci s inokuly (vybraných deseti stromů odrůd) dosáhl nižších četností hodnocených charakteristik oproti letorostům prorostlých z inokul. Na základě výsledné reakce letorostů prorostlých z inokul a reakce rostlin podnoží na přítomnost fytoplazmy ESFY byla nejcitlivější podnož GF 305, citlivou byla podnož GF-8-1, méně citlivou M-LE-1 a nejméně citlivé byly podnože Torinel a St. Julien 655/2. Citlivost reakce souboru podnoží k přítomné fytoplazmě ESFY byla pozorována po dobu tří let u patnácti vybraných podnoží, na jejichž rostliny byla naočkována dvě inokula různých odrůd. Nejvyšší četnost měly rostliny podnoží bez symptomů (84,37 %) a nejvíce zastoupeným symptomem na rostlinách podnoží byla žloutenka listů (průměrně 10,50 %). Podnože byly rozděleny do čtyř skupin dle jejich citlivosti k fytoplazmě ESFY (.na základě porovnání symptomatického projevu, předčasného úhynu rostlin podnoží i letorostů prorostlých z inokul a výsledku detekce přítomné fytoplazmy ESFY). Nejcitlivější reakci projevily rostliny podnoží GF 305 a GF 677, citlivě reagovaly podnože MRS 2/5, VVA-1, Strážovický myrobalán, Lesiberian, AP-1 a GF 31, méně citlivé se ukázaly být podnože M-LE-1 a Myrobalán 29C a nejméně vnímavé k fytoplazmě ESFY byly podnože Torinel, St. Julien 655/2, GF-8-1 a MY KL A.
|
host ::
RSS.