|
|
Evolution of visual sensory system in the common barbel (Barbus barbus)
Konvičková, Zuzana ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pergner, Jiří (oponent)
Obratlovci od společného předka zdědili pět tříd zrakových pigmentů (opsinů), které jsou exprimovány v tyčinkách a čípcích. Zatímco u mnoha skupin obratlovců došlo k redukci počtu opsinů, opsiny kostnatých ryb se rozrůznily a kostnaté ryby tak vynikají mezi obratlovci v počtu zrakových pigmentů i typů fotoreceptorů. Tomuto výjimečnému rozvoji napomohla též celogenomová duplikace specifická pro kostnaté ryby, k níž došlo přibližně před 350 miliony let. Zde se zabývám kostnatou rybou, která v nedávné době prošla další celogenomovou duplikací - parmou obecnou (Barbus barbus). Tato událost byla spojena s hybridizací (šlo tedy o allopolyploidizaci) a vedla ke vzniku 14 genů pro opsiny přítomných v genomu parmy, což je neobvykle vysoký počet i mezi kostnatými rybami. V této práci jsem zkoumala vliv takto rozvinutého repertoáru opsinů na zrakové schopnosti parmy obecné. Doplnila jsem referenční sekvence všech genů pro opsiny na základě celogenomových dat a odhalila jejich pozice na chromozomech. Analyzovala jsem transkriptomy sítnice a vytvořila vývojovou řadu expresních profilů opsinů. Geny všech opsinů byly v genomu zachovány funkční, ačkoliv jeden z nich (citlivý na zelené světlo, v této práci nazvaný RH2-4) nebyl nalezen v žádném transkriptomu a vykazoval zvýšenou substituční rychlost na nesynonymních...
|
|
|
Cone mosaic in the retina of ray-finned fishes and its function for vision
Konvičková, Zuzana ; Musilová, Zuzana (vedoucí práce) ; Němec, Pavel (oponent)
V rámci obratlovců představují paprskoploutvé ryby více než polovinu diverzity a mnoho jedinečných strategií a adaptací jim umožnilo obydlet nejrůznější vodní prostředí. Tato práce se zaměřuje na zrak, jenž je pro většinu ryb nepostradatelným smyslem, zejména pak na morfologii fotoreceptorů a jejich prostorové uspořádání do dvourozměrného vzoru - sítnicové mozaiky. U paprskoploutvých ryb se běžně setkáváme se třemi morfologickými typy fotoreceptorů - tyčinkami, jednoduchými čípky a dvojčípky. Vzácněji se v sítnici nacházejí i trojčípky a čtyřčípky, které dosud nebyly pozorovány u žádné jiné skupiny obratlovců. V práci diskutuji strukturu a funkci jednotlivých fotoreceptorů. Zatímco tyčinky jsou v sítnici rozmístěny nepravidelně, čípky u ryb často tvoří pravidelnou mozaiku. Podle postavení dvojčípků rozlišujeme několik základních typů mozaiky, které mohou být u různých druhů ryb dále modifikovány. Nejčastější je mozaika řadová a čtvercová. V práci uvádím popis základních vzorů a zaměřuji se na mechanismus jejich vzniku, jakož i na důvody pro uspořádání receptorů do pravidelného vzoru. Typ mozaiky do určité míry reflektuje fylogenezi, ale podoba vzoru je výrazně ovlivněna také prostředím a životní strategií ryby. Aktivní ryby obývající světlé prostředí mívají mozaiku propracovanou nejvíce, s...
|
host ::
RSS.