|
|
Jakost odrůd slivoní
Kožíšková, Jarmila
V předložené disertační práci byly vlastnosti odrůd švestek zkoumány ve třech postupných experimentech zahrnující stanovení etylenu, CO2, etanolu a acetaldehydu, pevnosti plodů a stanovení těkavých aromatických sloučenin metodou SPME/GC/MS. V upravených plynných směsích (FAN: 0,6 % O2 a 1 % CO2, CA: 1 % O2 a 10 % CO2, RA: 21% O2 a 0,03 % CO2) byly skladovány dvě odrůdy švestek (Stanley a Valjevka) po dobu 70 dnů. V termínech 20., 40. a 60. dnu následoval shelf life po dobu 10 dnů v teplotě 20 °C. Pevnost slupky byla rozdílná pro obě odrůdy a rychlost měknutí byla vyšší u odrůdy Valjevka. Měknutí plodů bylo výrazně zpomaleno ve FAN a CA. Plody v CA atmosféře po 70 dnech byly pevné s nehnědnoucí dužninou. Výsledky prokázaly, že odrůda Valjevka má vysokou kapacitu (1705 mg/l) produkovat etanol. Mikrobní poškození na konci skladování nebylo žádné u odrůdy Stanley v CA a FAN, v RA bylo 13,19 %. Nejvyšší mikrobiální napadení bylo zjištěno u odrůdy 'Valjevka' v atmosféře RA 41,85 %. 71 těkavých aromatických sloučenin bylo stanoveno metodou SPME ve dvou odrůdách švestek Stanley a Vajlevka. Pomocí analýzy PCA je dostačujících 13 sloučenin pro rozlišení dozrávání plodů odrůdy Stanley skladovaných ve třech atmosférách ((Z)-hex-3-en-1-ol, 2-methyl butan-1-ol, (Z)-3-octen-1-ol, 2-heptanol, heptanal, (Z)-3-hexenal, (E)-2-decenal, n-octanal, ethyl acetát, (E)-2-hexenyl acetát, a-terpineol, b-cyclocitral, b-jonon) a 11 látek pro rozlišení dozrávání plodů odrůdy Valjevka (2-octanol, n-octanal, (E)-2-hexenyl acetát, b-cyclocitral, b-jonon, (Z)-3-octen-1-ol, 2-methyl-1-pentanol, (Z)-3-hexenal, n-hexanal, ethyl benzoát a butyl 2-methylbutyrát). Plody třinácti odrůd švestek byly analyzovány ve dvou stupních zralosti: v době sklizňové zralosti a následně během shelf life. Rozpustná sušina se v období přezrávání zvyšovala a ve vztahu k odrůdám nebyly nalezeny rozdíly. V období přezrávání byly plody fyziologicky ve fázi snižování intenzity dýchání, zatímco produkce etylénu se zvyšovala a souvisela s ranností odrůdy. Odrůdy s krátkou vegetační dobou produkují více etylénu, zatímco pozdně zrající odrůdy mají nízký potenciál tvorby etylenu. Na základě posklizňových změn v testovaných kvalitativních faktorech, pozdně zrající odrůdy švestek Jojo, Topend, President, Tophit a Elena mají vyšší skladovací potenciál. Byla zjištěna vysoce významná negativní korelace mezi pevností plodů a produkcí etylénu. Metodou GC/MS/SPME bylo zjištěno celkem 69 těkavých aromatických sloučenin. Pomocí PCA je dostačujících osm sloučenin pro rozlišení dozrávání plodů třinácti odrůd slivoní ve dvou stupních zralosti: oct-1-en-3-ol, p-menth-1-en-4-ol-R, n-hexan-1-ol, n-pentan-1-ol, ethylhexan-1-ol, g-nonanolakton, g-kaprolakton a g-oktalakton. Plody odrůdy Tophit byly před skladováním proti kontrole ošetřeny přípravkem 1-MCP po dobu 24 hodin při 20 °C a poté uloženy při teplotě 1 °C po dobu 50 dnů v atmosféře CA (2 % O2 a 7 % CO2) a RA. Odběrové termíny byly 10., 30., 50. den při 1 °C, po kterých následovalo shelf life po dobu 7 dní. Kombinace chladírenského skladování v řízené atmosféře a ošetření 1-MCP vedlo k udržování pevnosti a významné inhibici produkce etylenu a CO2 po přenesení plodů do teploty 20 °C. Analýzou GC/MS metodou SPME bylo stanoveno 64 těkavých aromatických sloučenin, z nichž (E)-2-hexenal, (Z)-hex-3-en-1-ol, butyl-2-methylbutyrát a limonen byly významné.
|
host ::
RSS.