Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Study of microstructure and real structure of nanoparticles prepared by gas aggregation cluster source
Košutová, Tereza ; Dopita, Milan (vedoucí práce) ; Rohlíček, Jan (oponent) ; Zákutná, Dominika (oponent)
Náplní předkládané práce je charakterizace nanočástic připravených agregací z plynné fáze. Hlavním cílem je studium jejich mikrostruktury a reálné struktury pomocí metod rozptylu rentgenového záření, doplněných o komplementární techniky, především elektronovou mikroskopii a optická měření. Ukázalo se, že mikrostrukturní parametry, jako například morfologie, a vnitřní a krystalická struktura nanočástic úzce souvisejí s parametry procesu přípravy. U vybraných nanočásticových systémů byl analyzován také jejich teplotní a časový vývoj. K přípravě nanočástic různých materiálů bylo použito vícero plynových agregačních zdrojů. Detailně byla popsána mikrostruktura zlatých, stříbrných a měděných nanočástic. Ohřev vzorků obecně vedl ke snížení množství defektů krystalové struktury a ke koalescenci nanočástic. Z výsledků plyne, že teplotní vývoj je silně závislý na materiálu, ale také na množství nanočástic na substrátu. Například pro měděné nanočástice je koalescence značně omezená, přičemž důvodem je oxidace těchto nanočástic na vzduchu. Oxidace byla pozorována také pro niobové nanočástice. Podrobná analýza postupné oxidace s teplotou ukazuje kompletní amorfizaci struktury před přechodem do substechiometrické fáze oxidu niobu, jejíž struktura byla poprvé určena v této práci a dále přechod do termodynamicky stabilní...
Modifikace nanočástic pomocí tubulárního naprašovacího systému
Košutová, Tereza ; Hanuš, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností přípravy heterogenních nanočástic, tedy nanočástic složených z více materiálů. Zvolený postup spočívá v modifikaci proletujících primárních nanočástic, vyrobených v plynovém agregačním zdroji, pomocí tubulárního naprašovacího systému. V tubulárním systému je umístěn měděný terč a pomocí magnetronového naprašování je na primární nanočástice nanášena měď. Hlavní výhodou tohoto způsobu výroby heterogenních nanočástic je nezávislost přípravy primárních nanočástic a jejich následné modifikace. V rámci práce byla provedena optimalizace přípravy nanočástic pomocí plynového agregačního zdroje vzhledem k následujícímu procesu modifikace. Dále byly charakterizovány podmínky v tubulárním naprašovacím systému. Ukázalo se, že proces probíhající v tubulárním systému je velmi komplexní a citlivý na změny provozních parametrů. Byla zjištěna silná interakce proletujících nanočástic s výbojem v tubulárním systému, která měla za následek záchyt nanočástic v plazmatu a pulzování depoziční rychlosti nanočástic. Výsledkem práce je úspěšná modifikace niklových a stříbrných nanočástic, vznik heterogenních nanočástic Ni/Cu a Ag/Cu lišících se složením, tvarem a velikostí v závislosti na podmínkách v tubulárním systému. V případě Ag/Cu se povedlo připravit aplikačně zajímavé tzv. Janusovy nanočástice.
Modifikace nanočástic pomocí tubulárního naprašovacího systému
Košutová, Tereza ; Hanuš, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možností přípravy heterogenních nanočástic, tedy nanočástic složených z více materiálů. Zvolený postup spočívá v modifikaci proletujících primárních nanočástic, vyrobených v plynovém agregačním zdroji, pomocí tubulárního naprašovacího systému. V tubulárním systému je umístěn měděný terč a pomocí magnetronového naprašování je na primární nanočástice nanášena měď. Hlavní výhodou tohoto způsobu výroby heterogenních nanočástic je nezávislost přípravy primárních nanočástic a jejich následné modifikace. V rámci práce byla provedena optimalizace přípravy nanočástic pomocí plynového agregačního zdroje vzhledem k následujícímu procesu modifikace. Dále byly charakterizovány podmínky v tubulárním naprašovacím systému. Ukázalo se, že proces probíhající v tubulárním systému je velmi komplexní a citlivý na změny provozních parametrů. Byla zjištěna silná interakce proletujících nanočástic s výbojem v tubulárním systému, která měla za následek záchyt nanočástic v plazmatu a pulzování depoziční rychlosti nanočástic. Výsledkem práce je úspěšná modifikace niklových a stříbrných nanočástic, vznik heterogenních nanočástic Ni/Cu a Ag/Cu lišících se složením, tvarem a velikostí v závislosti na podmínkách v tubulárním systému. V případě Ag/Cu se povedlo připravit aplikačně zajímavé tzv. Janusovy nanočástice.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.