|
|
Přechod práv a povinností v pracovněprávních vztazích
Košnar, Michael ; Štangová, Věra (oponent)
Práce se zabývá problematikou přechodu práv a povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů, k němuž dochází mezi zaměstnavateli. Institut přechodu, který primárně cílí na ochranu zaměstnanců při některých organizačních změnách zaměstnavatele, je upraven zejména v § 338-342 zákoníku práce a taktéž na úrovni EU ve směrnici 2001/23/ES. Cílem práce je kritické zhodnocení úpravy přechodu v evropském a v českém právu a identifikace případných problémů, které se na tuto úpravu vážou, a to i s ohledem na rozhodovací činnost Nejvyššího soudu a Soudního dvora. Zcela zásadní se přitom jeví otázka, za jakých okolností k přechodu dochází de lege lata, a kdy by k němu naopak mělo docházet de lege ferenda, aby byly řádně zohledněny zájmy dotčených zaměstnanců, ale i dosavadního a přejímajícího zaměstnavatele. Práce se člení do tří kapitol. První kapitola nastiňuje teoretické souvislosti tohoto institutu. Druhá kapitola se pak zabývá rozborem evropské úpravy obsažené ve směrnici 2001/23/ES, kdy je kladen důraz na kritické zhodnocení věcné působnosti směrnice, a to zejména ve světle rozhodovací činnosti SDEU. Třetí kapitola tvoří samotné jádro práce. Prvně jsou vymezeny právní důvody přechodu dle zákoníku práce a zvláštních právních předpisů. Největší pozornost je přitom věnována obecné úpravě přechodu v...
|
|
|
Přechod práv a povinností v pracovněprávních vztazích
Košnar, Michael ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Práce se zabývá problematikou přechodu práv a povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů, k němuž dochází mezi zaměstnavateli. Institut přechodu, který primárně cílí na ochranu zaměstnanců při některých organizačních změnách zaměstnavatele, je upraven zejména v § 338-342 zákoníku práce a taktéž na úrovni EU ve směrnici 2001/23/ES. Cílem práce je kritické zhodnocení úpravy přechodu v evropském a v českém právu a identifikace případných problémů, které se na tuto úpravu vážou, a to i s ohledem na rozhodovací činnost Nejvyššího soudu a Soudního dvora. Zcela zásadní se přitom jeví otázka, za jakých okolností k přechodu dochází de lege lata, a kdy by k němu naopak mělo docházet de lege ferenda, aby byly řádně zohledněny zájmy dotčených zaměstnanců, ale i dosavadního a přejímajícího zaměstnavatele. Práce se člení do tří kapitol. První kapitola nastiňuje teoretické souvislosti tohoto institutu. Druhá kapitola se pak zabývá rozborem evropské úpravy obsažené ve směrnici 2001/23/ES, kdy je kladen důraz na kritické zhodnocení věcné působnosti směrnice, a to zejména ve světle rozhodovací činnosti SDEU. Třetí kapitola tvoří samotné jádro práce. Prvně jsou vymezeny právní důvody přechodu dle zákoníku práce a zvláštních právních předpisů. Největší pozornost je přitom věnována obecné úpravě přechodu v...
|
host ::
RSS.