|
|
Evoluce mechanismu lovu u poikilotermních obratlovců a jeho souvislost s vizuálním vnímáním kořisti
Košinárová, Lucie ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Robovská, Pavla (oponent)
Mechanismus lovu a vizuální vnímání jsou oblastmi výzkumu spolu úzce spojenými, především u obojživelníků a plazů. Tato práce se dotýká několika témat, všech navazujících na schopnosti lovu u těchto zvířat. Vzorce chování při lovících pohybech byly zkoumány převážně u obojživelníků, často dohromady s reakcemi na různé vizuální stimuly. Prvním z cílů této práce bylo prozkoumat vzorce chování u žab a gekončíků nočních (Eublepharis macularius) v aréně a jejich podobnosti či rozdílnosti při lovu. Takové sekvence chování nejsou striktní a žádné ze zaznamenaných vzorců chování se nedalo nazvat univerzálním. Jenže ne všechno lovení kořisti probíhá vždy v klidném prostředí stálé arény, v přírodě může docházet k nejrůznějším změnám podmínek a stálosti terénu. Zvířata se musí někdy vyrovnávat s pasivními pohyby, které dokáží kompenzovat hlavou či očima pro zabránění degradace obrazu na sítnici. Schopnost takového vyrovnávání může ovlivňovat jejich schopnosti lovu, a proto se další část této práce zabývala vlivem kompenzačních dovedností na lov u žab při periodickém pohybu jejich podkladu, který jejich chování doopravdy ovlivnil a zpomalil celé ulovení. U žab má na lov rovněž vliv jejich dovednost lapit kořist za pomocí jazyka; někdy na dlouhé vzdálenosti a někdy na kratší. Jazykové elongace u žab jsou...
|
|
|
Mechanismus lovu a vizuální vnímání kořisti u obojživelníků
Košinárová, Lucie ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Černý, Rudolf (oponent)
Vizuální vnímání je u většiny obojživelníků dominantním smyslem poskytujícím životně důležité informace o potencionální kořisti či predátorovi v okolí. V návaznosti na typ přijímané informace skrze optické senzory a vyhodnocení v mozku se aktivují odlišné behaviorální reakce, ať už za účelem lovu či vyhnutí se predátorovi. K rozhodování dochází na základě jednotlivých parametrů stimulu, které pomáhají obojživelníkovi rozlišovat mezi těmito dvěma podněty. V případě vyhodnocení stimulu jako kořisti dochází ke spuštění vrozeného vzorce chování. Lovící strategie se u obojživelníků mohou velmi lišit v závislosti na mnoha faktorech, včetně typu preferované potravy, mechanických omezení nebo vlastním fylogenetickém postavením. Rovněž obývaný habitat může souviset jak s nabídkou lovících strategií, tak s morfologickými znaky druhu, převážně týkajících se ústního ústrojí. Jazyk se účastní většiny lovících pohybů u terestrických obojživelníků, a i u některých akvatických. Jeho odlišné způsoby elongace jsou dnes rozděleny do několika kategorií. Tyto kategorie jsou obvykle druhově specifické. Kromě zpracování informací o vizuálním vnímání a mechanismů lovu, je práce doplněna vymapováním jednotlivých kategorií elongace jazyka na fylogenetický strom. Cílem bylo udělat si představu o evoluci způsobu lovu u této skupiny a...
|
host ::
RSS.