|
|
Vliv ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva v r . 2003
Knobová, Veronika ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Braniš, Martin (oponent)
V průběhu srpna 2003 se v zemích Evropy vyskytla 15-denní dlouhotrvající vlna veder s rekordními teplotami a neobvykle dlouho přetrvávající vysokou koncentrací ozonu, a to zejména během prvních čtrnácti dnů v srpnu. Během těchto prvních 2 týdnů v srpnu byly v několika zemích Evropy zaznamenány nové rekordy denní maximální teploty. Období červen až srpen 2003 se stalo nejteplejším létem v Evropě od 16. století. To s sebou neslo různé zdravotní dopady, zejména skokové zvýšení v úmrtnosti. Nadměrná úmrtnost spolu s touto vlnou začala rychle stoupat. Během 20 dnů v srpnu bylo zaznamenáno téměř 15 000 úmrtí jen ve Francii, která se stala nejvíce zasaženou zemí. Rozsáhlé zvýšení úmrtnosti bylo dále zaznamenáno v celé západní, jižní i částečně střední Evropě, zvláště pak ve Francii, Španělsku, Itálii, Velké Británii, Portugalsku, Švýcarsku a Německu. Tato práce se zabývá vlivem této vlny veder na úmrtnost obyvatel v Evropě. Zaměří se především na vliv teploty a dále také na vliv znečištění ovzduší ozonem a aerosoly na nadměrnou úmrtnost. Při vytváření této práce je vycházeno především ze zahraničních studií, které se této problematiky týkají. Klíčová slova: Léto 2003, teplota, úmrtnost, vlna veder, znečištění ovzduší
|
|
|
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy
Knobová, Veronika
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy Bc. Veronika Knobová Abstrakt Úvod: Během vlny vedra v srpnu 2003 a červenci 2006 byly v celé Evropě naměřeny velmi vysoké teploty a vysoké koncentrace znečišťujících látek, především O3 a PM10. Tyto vlny vedra měly významný vliv na lidské zdraví a zvýšení počtu úmrtí z kardiovaskulárních a respiračních příčin. Zkoumali jsme, zda se srpen 2003 a červenec 2006, měsíce mimořádné z hlediska vysokých teplot a vysokých koncentrací O3 a PM10, projevily na zvýšení celkové úmrtnosti a zvýšení úmrtnosti z respiračních a kardiovaskulárních příčin lidí žijících v Praze. Metodika: Na zjištění vlivu vlny vedra na zvýšenou úmrtnost jsme použili negativní binomickou regresi (podtyp Poissonova modelu). Model zahrnoval meteorologické faktory (teplotu, vlhkost), kalendářní jevy a koncentrace znečišťujících látek (O3, PM10, NO2, SO2, CO). Jako nejvhodnější byl vybrán výpočet s 1-denním zpožděním (lag1). Výsledky: Zjistili jsme zvýšení relativního rizika úmrtnosti v důsledku vlny vedra v létě 2003 a 2006 ve všech námi sledovaných faktorech (celková úmrtnost, úmrtnost z kardiovaskulárních příčin, úmrtnost z respiračních příčin). V žádném ze sledovaných faktorů však nevyšlo zvýšení úmrtnosti statisticky významně. Vyšší relativní riziko bylo zaznamenáno u žen. Závěr:...
|
|
|
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy
Knobová, Veronika
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy Bc. Veronika Knobová Abstrakt Úvod: Během vlny vedra v srpnu 2003 a červenci 2006 byly v celé Evropě naměřeny velmi vysoké teploty a vysoké koncentrace znečišťujících látek, především O3 a PM10. Tyto vlny vedra měly významný vliv na lidské zdraví a zvýšení počtu úmrtí z kardiovaskulárních a respiračních příčin. Zkoumali jsme, zda se srpen 2003 a červenec 2006, měsíce mimořádné z hlediska vysokých teplot a vysokých koncentrací O3 a PM10, projevily na zvýšení celkové úmrtnosti a zvýšení úmrtnosti z respiračních a kardiovaskulárních příčin lidí žijících v Praze. Metodika: Na zjištění vlivu vlny vedra na zvýšenou úmrtnost jsme použili negativní binomickou regresi (podtyp Poissonova modelu). Model zahrnoval meteorologické faktory (teplotu, vlhkost), kalendářní jevy a koncentrace znečišťujících látek (O3, PM10, NO2, SO2, CO). Jako nejvhodnější byl vybrán výpočet s 1-denním zpožděním (lag1). Výsledky: Zjistili jsme zvýšení relativního rizika úmrtnosti v důsledku vlny vedra v létě 2003 a 2006 ve všech námi sledovaných faktorech (celková úmrtnost, úmrtnost z kardiovaskulárních příčin, úmrtnost z respiračních příčin). V žádném ze sledovaných faktorů však nevyšlo zvýšení úmrtnosti statisticky významně. Vyšší relativní riziko bylo zaznamenáno u žen. Závěr:...
|
|
|
Vliv vlny vedra v létě 2003 a 2006 na úmrtnost obyvatel Prahy
Knobová, Veronika ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Bartoňová, Alena (oponent)
Úvod: Během vlny vedra v srpnu 2003 a červenci 2006 byly v celé Evropě naměřeny velmi vysoké teploty a vysoké koncentrace znečišťujících látek, především O3 a PM10. Tyto vlny vedra měly významný vliv na lidské zdraví a zvýšení počtu úmrtí z kardiovaskulárních a respiračních příčin. Zkoumali jsme, zda se srpen 2003 a červenec 2006, měsíce mimořádné z hlediska vysokých teplot a vysokých koncentrací O3 a PM10, projevily na zvýšení celkové úmrtnosti a úmrtnosti z respiračních a kardiovaskulárních příčin u lidí žijících v Praze. Metodika: Na zjištění vlivu vlny vedra na zvýšenou úmrtnost jsme použili negativní binomickou regresi (podtyp Poissonova modelu). Model zahrnoval meteorologické faktory (maximální teplotu), kalendářní jevy a koncentrace znečišťujících látek (O3, PM10, NO2, SO2, CO). Jako nejvhodnější byl vybrán výpočet s 1-denním zpožděním (lag1). Výsledky: Zjistili jsme zvýšení relativního rizika úmrtnosti v důsledku vlny vedra v létě 2003 a 2006 ve všech námi sledovaných faktorech (celková úmrtnost, úmrtnost z kardiovaskulárních příčin, úmrtnost z respiračních příčin). V žádném ze sledovaných faktorů však nevyšlo zvýšení úmrtnosti statisticky významně. Vyšší relativní riziko úmrtnosti bylo zaznamenáno u žen. Závěr: Můžeme říci, že vlny vedra v srpnu 2003 a červenci 2006 měly své dopady na...
|
|
|
Vliv ovzduší na zdravotní stav obyvatelstva v r . 2003
Knobová, Veronika ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Braniš, Martin (oponent)
V průběhu srpna 2003 se v zemích Evropy vyskytla 15-denní dlouhotrvající vlna veder s rekordními teplotami a neobvykle dlouho přetrvávající vysokou koncentrací ozonu, a to zejména během prvních čtrnácti dnů v srpnu. Během těchto prvních 2 týdnů v srpnu byly v několika zemích Evropy zaznamenány nové rekordy denní maximální teploty. Období červen až srpen 2003 se stalo nejteplejším létem v Evropě od 16. století. To s sebou neslo různé zdravotní dopady, zejména skokové zvýšení v úmrtnosti. Nadměrná úmrtnost spolu s touto vlnou začala rychle stoupat. Během 20 dnů v srpnu bylo zaznamenáno téměř 15 000 úmrtí jen ve Francii, která se stala nejvíce zasaženou zemí. Rozsáhlé zvýšení úmrtnosti bylo dále zaznamenáno v celé západní, jižní i částečně střední Evropě, zvláště pak ve Francii, Španělsku, Itálii, Velké Británii, Portugalsku, Švýcarsku a Německu. Tato práce se zabývá vlivem této vlny veder na úmrtnost obyvatel v Evropě. Zaměří se především na vliv teploty a dále také na vliv znečištění ovzduší ozonem a aerosoly na nadměrnou úmrtnost. Při vytváření této práce je vycházeno především ze zahraničních studií, které se této problematiky týkají. Klíčová slova: Léto 2003, teplota, úmrtnost, vlna veder, znečištění ovzduší
|
host ::
RSS.