Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Spalování pelet z nedřevní biomasy v kotlech I
Knob, Jan ; Zejda, Vojtěch (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá spalováním pelet z nedřevní biomasy v kotlech. V první části teoretické rešerše je biomasa obecně popsána z pohledu paliva, se zaměřením na vlastnosti určující její vhodnost pro přímé spalování v kotlech a nežádoucí emise. V návaznosti jsou shrnuty aktuální i plánovaná legislativní omezení týkající se provozu kotlů malých výkonů. Dále je popsán provoz automatických kotlů, problémy a specifika spojené se spalováním nedřevních pelet a v neposlední řadě byla provedena rešerše mapující složení komerčně dostupných nedřevních pelet a jejich produkci. V rámci experimentální části byl proveden palivářský rozbor, určující obecné vlastnosti biopaliva – tj. obsah vody, popele, elementární prvkové složení, spalné teplo a výhřevnost – z jehož výsledků byly vystaveny palivové listy testovaných vzorků pelet. Závěrem byl diskutován vliv složení pelet na činnost kotle a emise.
Pěnění fermentačních zbytků při vakuovém odpařování
Knob, Jan ; Brummer, Vladimír (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zpracováním fermentačních zbytků z bioplynových stanic. Cílem práce je experimentálně ověřit vliv vybraných provozních parametrů a protipěnících látek na pěnění fermentačních zbytků (FZ) spojené s technologií vakuového odpařování. Na základě rešerše dostupných protipěnících přípravků (PP) a problematiky pěnění FZ byl otestován vliv tří vybraných PP (řepkového oleje, silikonového odpěňovače Erbslöh Schaum-ex a kyseliny olejové) a vliv faktoru snížení pH odpařovaného kalu na výslednou tvorbu pěny. Pro účely práce byla sestavena zkušební aparatura simulující proces vakuového odpařování, ve které byl postupným snižováním tlaku zahřátý vzorek přiveden do varu. V průhledném válci zkušební aparatury byl pozorován proces pěnění. Nosná část experimentální činnosti je tvořena plánovaným experimentem metodou DoE, který prokázal výbornou účinnost řepkového oleje. Ostatní PP a vliv snížení pH se naopak projevily jako faktory nevýznamné, přičemž kyselina olejová pěnění dokonce podporovala. Doplňující experimentální měření vedla k bližšímu prozkoumání účinků řepkového oleje a sestavení matematického modelu, který popisuje vliv koncentrace řepkového oleje na množství vytvořené pěny. Hlavním přínosem této práce je prokázání vysoké účinnosti řepkového oleje při redukci pěnění FZ a stanovení minimální koncentrace látky, která pěnění daného vzorku zredukuje s účinností dostatečnou pro provoz vakuové odparky. V práci byl také experimentálně ověřen vliv některých polymerních organických flokulantů (POF). Ty, jak se ukázalo, svojí funkcí pěnění podporují.
Pěnění fermentačních zbytků při vakuovém odpařování
Knob, Jan ; Brummer, Vladimír (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá zpracováním fermentačních zbytků z bioplynových stanic. Cílem práce je experimentálně ověřit vliv vybraných provozních parametrů a protipěnících látek na pěnění fermentačních zbytků (FZ) spojené s technologií vakuového odpařování. Na základě rešerše dostupných protipěnících přípravků (PP) a problematiky pěnění FZ byl otestován vliv tří vybraných PP (řepkového oleje, silikonového odpěňovače Erbslöh Schaum-ex a kyseliny olejové) a vliv faktoru snížení pH odpařovaného kalu na výslednou tvorbu pěny. Pro účely práce byla sestavena zkušební aparatura simulující proces vakuového odpařování, ve které byl postupným snižováním tlaku zahřátý vzorek přiveden do varu. V průhledném válci zkušební aparatury byl pozorován proces pěnění. Nosná část experimentální činnosti je tvořena plánovaným experimentem metodou DoE, který prokázal výbornou účinnost řepkového oleje. Ostatní PP a vliv snížení pH se naopak projevily jako faktory nevýznamné, přičemž kyselina olejová pěnění dokonce podporovala. Doplňující experimentální měření vedla k bližšímu prozkoumání účinků řepkového oleje a sestavení matematického modelu, který popisuje vliv koncentrace řepkového oleje na množství vytvořené pěny. Hlavním přínosem této práce je prokázání vysoké účinnosti řepkového oleje při redukci pěnění FZ a stanovení minimální koncentrace látky, která pěnění daného vzorku zredukuje s účinností dostatečnou pro provoz vakuové odparky. V práci byl také experimentálně ověřen vliv některých polymerních organických flokulantů (POF). Ty, jak se ukázalo, svojí funkcí pěnění podporují.
Spalování pelet z nedřevní biomasy v kotlech I
Knob, Jan ; Zejda, Vojtěch (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá spalováním pelet z nedřevní biomasy v kotlech. V první části teoretické rešerše je biomasa obecně popsána z pohledu paliva, se zaměřením na vlastnosti určující její vhodnost pro přímé spalování v kotlech a nežádoucí emise. V návaznosti jsou shrnuty aktuální i plánovaná legislativní omezení týkající se provozu kotlů malých výkonů. Dále je popsán provoz automatických kotlů, problémy a specifika spojené se spalováním nedřevních pelet a v neposlední řadě byla provedena rešerše mapující složení komerčně dostupných nedřevních pelet a jejich produkci. V rámci experimentální části byl proveden palivářský rozbor, určující obecné vlastnosti biopaliva – tj. obsah vody, popele, elementární prvkové složení, spalné teplo a výhřevnost – z jehož výsledků byly vystaveny palivové listy testovaných vzorků pelet. Závěrem byl diskutován vliv složení pelet na činnost kotle a emise.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.