|
|
Charakter proudění a šíření hydraulické odezvy ve vybraných jeskyních Moravského krasu
Kůrková, Iva ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Knížek, Martin (oponent)
Tato práce je rozdělena do dvou částí. V první části se zabývám stopovacími zkouškami provedenými na několika lokalitách v Moravském krasu. V případě, že na stejném místě je k dispozici více stopovacích zkoušek provedených za různých průtoků, je možné zjistit závislosti rychlosti proudění, průměrné plochy průtočného řezu, podélné disperzivity a Pecletova čísla na průtoku. Z tohoto srovnání jsem interpretovala vlastnosti krasových kanálů, například, zda se jedná o plně zaplavený kanál, kanál s volnou hladinou nebo se v úseku nacházejí paralelní kanály. Dále jsem se zaměřila na srovnání mých výsledků s odbornými články věnujícími se stejné problematice jinde ve světě. V druhé části se věnuji záznamu hladiny a teploty vody ze tří čidel umístěných na různých místech jeskynního systému. Cílem bylo zjistit závislost rychlosti šíření hydraulické odezvy na průtoku. Bohužel výsledky tuto závislost nepotvrzují, rychlost šíření hydraulické odezvy pravděpodobně ovlivňuje řada dalších parametrů, např. změna délky plně zaplavených úseků.
|
|
|
Možnosti krasovění v přechodní facii České křídové pánve
Balák, František ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Knížek, Martin (oponent)
V České křídové pánvi (ČKP) se nachází mohutné prameny s vydatností přes 100 l/s. Nestor české hydrogeologie Prof. Hynie považoval některé z pramenů za krasové a za nejpropustnější oblast označil tzv. přechodní facii mezi mělkovodními kvádrovými pískovci a hlubokovodními slínovci a vápenci. Schopnost krasovění hornin dosud nebyla v ČKP rigorózně studována a vznik silně propustných cest v ČKP je předmětem spekulací. Tato diplomová práce se zabývá otázkou, jaké sedimentární horniny potenciálně umožňují tvorbu krasové propustnosti v České křídové pánvi. K tomu je na horninových jádrech odvrtaných z výchozů v ČKP používána zrychlená simulace rozpouštění pomocí jejich loužení v kyselině chlorovodíkové Obsah karbonátů je měřen standartní i vlastní metodou. Dále je zjišťováno mineralogické a zrnitostní složení a struktura vzorků pomocí SEM. Jak se ukázalo, hranice krasovění není určena pouze obsahem karbonátu ale i zrnitostí sedimentu, jeho strukturou a přítomností sekundární křemenné složky. Z hlediska rozpustné složky může hranice úplného rozpadu pro některé horniny představovat 30% obsah karbonátů, nejodolnější vesměs velmi jemnozrnné horniny s SiO2 tmelem se však nerozpadají ani při 80% podílu karbonátů. Práce ukázala, že z obsahu karbonátů v horninách nelze spolehlivě odhadnout, zda se materiál bude rozpadat...
|
host ::
RSS.