|
|
"Very much a woman of reason and propriety": Ann Radcliffe's female gothic romances and their eighteenth-century contexts
Klosová, Kateřina ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Termín "!ensk" gotick" román" se poprvé objevil v knize Literary Women britské literární kriti#ky Ellen Moersové. Autorka sama pon$kud lakonicky definuje !enskou gotiku jako pojem zahrnující díla, která spadají do tradice od osmnáctého století naz"vané gotická a která jsou napsaná !ensk"mi autorkami. V osmdesát"ch letech minulého století se termínem za#aly zab"vat zejména feministické kriti#ky, v jejich! anal"zách se jeho definice prom$%ovala a t$sn$ji spojovala s otázkami feministické kritiky, která momentáln$ za!ívala rozkv$t. Obzvlášt$ v pojetí gynokritiky se pojem "!enská gotika" vyhra%uje v'#i tzv. mu!ské gotice podílejíc se tak v"znamn$ na stavb$ !enské literární tradice. V pojetí gynokriti#ek je d'raz kladen na !ensk" aspekt psaní a na specifi#nost !enské hrdinky, zatímco historicko-kulturní hlediska jsou pomíjena. Dochází tak nejednou k "dehistorizaci" literárního díla. V p(ípad$ Ann Radcliffové, která je mnohdy pova!ována za první autorku !enské gotické tradice a její! dílo s jeho specifick"mi rysy jsem se rozhodla zkoumat ve své diplomové práci, se gynokritick" p(ístup jeví jako zna#n$ omezující. Pro romance této spisovatelky konce osmnáctého století mají z mého pohledu spole#ensk", kulturní i historick" aspekt zásadní v"znam, a proto jejich kvalita, jak se domnívám, nem'!e b"t pln$ docen$na bez...
|
|
|
A wood path to the vital self: the power of nature in D. H. Lawrence's Lady Chatterley's Lover
Klosová, Kateřina ; Armand, Louis (oponent) ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce)
Jako vychozf text k teto bakalarske pn1ci poslouzil roman Milenec Lady Chatterleyove D. H. Lawrence. Pfi rozboru konkretnfch motivu v romanu bylo pouzito take nekolika Lawrencovych povfdek a eseju, ktere mely dale potvrdit autorUv trvaly zajem 0 dany okruh temat a jeho tendenci k jejich opakovane analyze, je.z se ve vetSine pffpadu lisf pouze danou situacf a protagonisty. Predmetem prace se stal predevsfm motiv probuzenf jedince k plnohodnotnemu citovemu zivotu a okolnosti, ktere Lawrence akcentuje pri uskutecnenf takove promeny, obzvlaste pak se specialnfm zamerenfm na ulohu lesa a roli prfrodnfch motivu v jeho due. Na zacatku je poukazano na vystavbu deje romanu zalozene na polarite, kontrastu jednotlivych lokalit, ktere jako by byly zosobneny ve dvou nejdulezitejsfch muzskych postavach romanu. Clifford, majitel panstvf Wragby, zastupuje pro Lawrence tak nenavideny, chladny, mechanicky prfstup k zivotu a k partnerskemu vztahu, ktery se dale projevuje take v jeho prfstupu k tavershallskym homfkum, pro nej pouze prostredkum k zfskanf financf. Naproti tomu Mellors, hajny zijfcf v le se obklopujfcf panstvf Wragby Hall, predstavuje .z:fvoucf element schopny cerpat energii z pffrody, u nehoz prirozeny instinkt ) nebyl jeste midobro znicen. Cliffordova mlada zena Connie, cfm dal vfce stradajfcf v prostredf, kde...
|
host ::
RSS.