|
|
Existují ještě dnes tradiční dialekty?
Kloferová, Stanislava
Příspěvek popisuje stav tradičních teritoriálních dialektů na území českého národního jazyka na přelomu 20. a 21. století. Zabývá se okolnostmi, které se na vývoji dialektů podílely a podílejí. Důležitý je zde zejména faktor sociální prestiže dialektu. Rozdílně se projevuje v Čechách (sociální bezpříznakovost) a na Moravě se Slezskem (sociální příznakovost).
|
|
|
New Dialectological Project of Czech Dictionary of Dialects of the Czech Language
Kloferová, Stanislava
Present-day Czech dialektology stands at the beginning of a news era: a long-term project of the Czech linguistic Atlas (6 volumes) has been finished, and a space opens for another, no less important project: Dictionary of Dialects of the Czech Language which will encompass the lexicon of dialects in Bohemia, Moravia and Silesia. Preperatory work on it has been taking place concurrently with earlier research tasks (besides the Atlas, the Dictionary of Moravian and Silesian Anoikonyms), but since 2011 the dialectologists concentrate on the project of this Dictionary. In the first phase (until 2015) they will work up entries beginning with A-C. The Dictionary is primarily conceived as an electronic one, it is espected to be connected with other dialectological projects in one interactive web application. The contribution presents the materiál base of the Dictionary and its conception.
|
|
|
Ke koncepci celonárodního nářečního slovníku
Kloferová, Stanislava
Příspěvek přináší dosud nejobsáhlejší informace o koncepci Slovníku nářečí českého jazyka, který vzniká v brněnském dialektologickém oddělení Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a který zpracovává relativně úplnou lexikální zásobu všech dialektů českého národního jazyka. Autorský tým navazuje na zkušenosti s pracemi na Českém jazykovém atlasu a na Slovníku pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. V roce 2015 končí úvodní, pětileté období projektu Slovníku. Během něj byl zpracován heslář, paralelně byla vytvářena koncepce a zpracovávána hesla s počátečním písmenem A–C (cca 8 tisíc hesel). Primární podoba Slovníku je elektronická, zároveň je připravován podklad pro podobu tištěnou (knižní). Příspěvek informuje o přípravných pracích, o materiálových zdrojích a jejich průběžném rozšiřování. Pozornost se soustředí na strukturu heslového odstavce: na heslové záhlaví (na podobu lemmatu a zjištěných variant; zvlášť se upozorňuje na princip tvorby lemmatu u slov cizího původu), na typy heslového záhlaví, na metody užívané při definici významu, při uvádění dokladů a jejich typů a na způsob uvádění lokalizace (do určité obce nebo regionu), pojednává se o principu hnízdování (v tomto slovníku se týká podřazování slov, která jsou k základnímu heslovému slovu v onomaziologickém vztahu modifikačním). Přínosem pro lexikografickou praxi je zamýšlené interaktivní propojení s Českým jazykovým atlasem a Slovníkem pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku. Pro orientaci jsou připojeny ukázky hesel.
|
|
|
Existují ještě dnes tradiční dialekty?
Kloferová, Stanislava
Příspěvek popisuje stav tradičních teritoriálních dialektů na území českého národního jazyka na přelomu 20. a 21. století. Zabývá se okolnostmi, které se na vývoji dialektů podílely a podílejí. Důležitý je zde zejména faktor sociální prestiže dialektu. Rozdílně se projevuje v Čechách (sociální bezpříznakovost) a na Moravě se Slezskem (sociální příznakovost).
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Český jazykový atlas a čeština
Kloferová, Stanislava
Český jazykový atlas představuje stav českých dialektů na konci 20. stol. Díky originální koncepci díla jsou zde názorně představeny a vysvětleny tendence, které probíhají v našich dialektech již od středověku. Areálově tak lze zdůvodnit např. posuny v gramatickém plánu, specifika lexikální zásoby, ale též existenci nářečních předělů známých i doposud neznámých. Není pochyb o užitečnosti ČJA pro interdisciplinární, zejména diachronně orientovaná studia (např. etymologická nebo onomastická). Dílo je cenné také pro studium současné češtiny – pro pochopení normativních/kodifikačních regulí/pravidel nebo vývoje a podoby běžné mluvy.
|
|
|
Onymický a dialektologický areál: paralelnost či identičnost?
Kloferová, Stanislava
Prostorová projekce nářečního propriálního a nepropriálního materiálu umožňuje hlouběji poznat vztahy mezi oběma rovinami lexikální zásoby, propriální i nepropriální (apelativní). Jak ukazuje Český jazykový atlas, je nářeční hranice předělem, který byl zformován především na bázi nepropriální. Je-li tento předěl představen svazkem izoglos oddělujících jevy různých jazykových plánů, jde o hranici vyššího řádu. Ta může být přínosná i při výkladu jevů propriálních, např. v rámci toponymie (konkrétně aikonymie), jak ukazuje Slovník pomístních jmen na Moravě a ve Slezsku.
|
|
| |
host ::
RSS.