|
|
Detekce a identifikace antierytrocytových protilátek u pacientů v souvislosti s transfuzí krve
Klazarová, Alena ; Červená, Gabriela (vedoucí práce) ; Honegrová, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Bc. Alena Klazarová Školitel: RNDr. Gabriela Červená, Ph.D. Konzultant: RNDr. Eliška Rýznarová Název diplomové práce: Detekce a identifikace erytrocytových protilátek u pacientů v souvislosti s transfuzí krve. Cíl práce: Cílem práce je zhodnocení záchytu antierytrocytových protilátek u pacientů a gravidních žen na Transfuzním oddělení v Chebu a Transfuzním oddělení v Karlových Varech v letech 2021 až 2022. Zaměřuji se na četnost výskytu, typ i klinický význam protilátek, sleduji imunizaci respondentů v těhotenství, po podané transfuzi a hodnotím význam enzymového testu. Metody: V práci jsou popsány metodiky používané na TO v Chebu při screeningovém vyšetření nepravidelných protilátek proti erytrocytům (nepřímý antiglobulinový test a enzymový test), kterými se zjišťuje jejich přítomnost ve vyšetřované plazmě. Výsledky: Ve sledovaném souboru byly nejpočetněji zastoupeny protilátky z Rh systému a vyšší frekvence výskytu protilátky anti-Wra . Nejvíce protilátek bylo zachyceno ve věkové skupině 60-79 let, mírně dominovaly ženy. U některých respondentů (22,6 %) byla zjištěna kombinace specifických antierytrocytových protilátek. Imunizace po podání transfuzního přípravku (TP) byla potvrzena u 15,2 %...
|
|
|
Detekce a identifikace antierytrocytových protilátek u pacientů v souvislosti s transfuzí krve
Klazarová, Alena ; Červená, Gabriela (vedoucí práce) ; Honegrová, Barbora (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Autor: Bc. Alena Klazarová Školitel: RNDr. Gabriela Červená, Ph.D. Konzultant: RNDr. Eliška Rýznarová Název diplomové práce: Detekce a identifikace erytrocytových protilátek u pacientů v souvislosti s transfuzí krve. Cíl práce: Cílem práce je zhodnocení záchytu antierytrocytových protilátek u pacientů a gravidních žen na Transfuzním oddělení v Chebu a Transfuzním oddělení v Karlových Varech v letech 2021 až 2022. Zaměřuji se na četnost výskytu, typ i klinický význam protilátek, sleduji imunizaci respondentů v těhotenství, po podané transfuzi a hodnotím význam enzymového testu. Metody: V práci jsou popsány metodiky používané na TO v Chebu při screeningovém vyšetření nepravidelných protilátek proti erytrocytům (nepřímý antiglobulinový test a enzymový test), kterými se zjišťuje jejich přítomnost ve vyšetřované plazmě. Výsledky: Ve sledovaném souboru byly nejpočetněji zastoupeny protilátky z Rh systému a vyšší frekvence výskytu protilátky anti-Wra . Nejvíce protilátek bylo zachyceno ve věkové skupině 60-79 let, mírně dominovaly ženy. U některých respondentů (22,6 %) byla zjištěna kombinace specifických antierytrocytových protilátek. Imunizace po podání transfuzního přípravku (TP) byla potvrzena u 15,2 %...
|
|
|
Vývoj antikoagulační léčby a novinky v jejím monitorování
Klazarová, Alena ; Vrbacký, Filip (vedoucí práce) ; Sadílek, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví Autor: Alena Klazarová Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Filip Vrbacký, Ph.D. Název bakalářské práce: Vývoj antikoagulační léčby a novinky v jejím monitorování Cíl práce: Cílem této práce je shrnutí základních informací o hemostáze a složkách, které se jej účastní. Tato fakta jsou klíčová k pochopení mechanismu účinku antikoagulačních přípravků v antikoagulační léčbě. Práce se zabývá přehledem vývoje antikoagulační léčby od počátku až dodnes. Věnuje se problematice antikoagulační léčby a možností jejího monitorování laboratorními testy. Hlavní poznatky: Tromboembolismus trápil lidstvo méně či více již od pradávna. Otázkou času byl vývoj antikoagulační léčby a pochopení mechanismu účinků antikoagulačních léčiv, které bylo velkým přínosem ve snížení incidence a mortality tromboembolismu. Závěry: Zavedení antikoagulační léčby do medicíny znamenalo snížení rizika vzniku tromboembolických komplikací. Velkým přínosem bylo objevení prvního antikoagulačního léku, kterým byl nefrakciovaný heparin (UFH), dále pak perorálně podávaný warfarin, který je hojně využíván dodnes. Velmi významné je užívání nových perorálních antikoagulancií (NOAC), která mají...
|
host ::
RSS.