|
|
Hydrologické extrémy a změny kvality vody na horním toku řeky Úpy
Kavalír, Václav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Havlíková, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá změnou SO režimu na horním toku řeky Úpy a chováním parametrů kvality vody při zvolených hydrologických událostech. Rešeršní část práce zpracovává základní poznatky o faktorech, které mají vliv na kvalitu vody ve vodním toku, zdroje znečištění, vliv hydrologických extrémů na stav kvality vody společně s chováním jednotlivých parametrů v těchto situacích. K vyhodnocení bylo užito základních statistických metod, analýzy časových řad, Mann-Kendallova testu, korelačních koeficientů a terénního průzkumu. Zjištěné výsledky naznačují, že v oblasti dochází k oteplení, s čímž je spojený například posun jarního tání a maximálních průtoků, a obecně snížení doby trvání sněhové pokrývky. Celkový stav kvality vody v toku se výrazně zlepšil v návaznosti na několik faktorů, jako je výstavba nových ČOV, snížená acidifikace atd. Hydrologické extrémy mají vliv na vybrané parametry hodnocení kvality vody, jako jsou třeba bazické ionty, některé kovy, elektrická konduktivita, množství organických látek v toku (vyjma parametru BSK5) a další. Naopak nebyl zjištěn vliv na fosfor, sírany či dusičnany. V případě organických látek, hliníku či železa je jejich podstatným zdrojem rašeliniště v pramenné oblasti toku. Zřetelný je také vliv rašeliniště na parametry jako je pH, elektrická konduktivita a...
|
|
|
Hodnocení antropogenní modifikace říční sítě pomocí hydromorfologického průzkumu na příkladu horního toku Metuje
Kavalír, Václav ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Kujanová, Kateřina (oponent)
Lidské zásahy a s nimi spojený tlak na vodní toky a jejich ekosystémy jsou v současné době suchých let velmi diskutovanou problematikou. Předkládaná bakalářská práce se zabývá těmito zásahy do vodních toků a jejich vlivem na hydromorfologický stav. V rešeršní části práce jsou probírány základní poznatky z hydromorfologie, úprav toků s jejich negativními i pozitivními účinky na vodní tok s jeho okolím. Pro vyhodnocení hydromorfologického stavu byla užita metodika HEM (Langhammer 2014) aplikovaná na horním toku řeky Metuje. Na základě výsledků je horní tok Metuje hodnocen celkově jako slabě modifikovaný. Méně narušené úseky najdeme v oblasti NPR Adršpašsko-Teplické skály. Největší zásahy jsou v oblasti intravilánu Teplic nad Metují, kde tyto zásahy jsou hlavně z období první republiky. Nejvíce je antropogenně ovlivněna oblast inundačního území. Trasa toku řeky byla celkově zkrácena o 1 569 m, tedy 7,5 % od poloviny 19. století, zejména v okolí Teplic nad Metují. Největší koncentrace různorodých modifikací je v oblastech zástavby. Klíčová slova: Hydromorfologie, koryto toku, HEM, říční síť, horní Metuje
|
host ::
RSS.