|
|
Vliv extracelulární matrix na expresi genů jaterních myofibroblastů
Jiroutová, Alena ; Kanta, Jiří (vedoucí práce) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Sedláček, Radislav (oponent)
SOUHRN Jaterní hvězdicové buňky (HSC) a jaterní myofibroblasty (MF) jsou považovány za buňky odpovědné za syntézu extracelulární matrix (ECM). HSC a MF se liší lokalizací v jaterním lalůčku i expresí genů. HSC se nacházejí v Disseho prostoru, při poškození jater se aktivují, proliferují a přeměnují se na myofibroblastické buňky. MF jsou heterogenní skupina buněk, byly popsány portální pMF, septální sMF a interface iMF. V portobiliárním prostoru jaterního lalůčku se nacházejí pMF, které se aktivují při ischemii a městnání žluči; sMF se nacházejí uvnitř vazivových sept. Cílem naší práce bylo porovnat změny exprese genů, které provázejí aktivaci HSC in vitro se změnami odehrávajícími se v HSC při vzniku jaterní cirhózy v modelu toxického poškození jater. Expresi vybraných genů jsme sledovali pomocí oligo cDNA arrayí zahrnujících geny kódující proteiny, proteoglykany, cytokiny, růstové faktory a geny související s metabolismem pojiva - metaloproteinasy (MMP). Zajímali jsme se také o chování MF v trojrozměrném kultivačním prostředí - fibrinovém a kolagenním gelu, které lépe simuluje podmínky ve fibrotických játrech. Poškozená jaterní tkáň je nahrazována nejdříve plasmatickým fibrinem a posléze je nahrazena jizvou s převahou kolagenu. Chování a exprese genů MF v trojrozměrném kultivačním prostředí, nebyla dosud...
|
|
|
Wound repair and diabetic wound defects
Slavkovský, Rastislav ; Kanta, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořánková, Barbora (oponent) ; Veverková, Lenka (oponent)
dizertační práce HOJENÍ RAN SE ZAMĚŘENÍM NA DIABETICKÉ DEFEKTY. Rastislav Slavkovský Zhoršené hojení diabetických ran je důležitý problém aktuální medicíny, týkající se zejména starších pacientů zotavujících se po komplikovaných operacích anebo pacientů s ulceracemi na nohách. Hyaluronan (HA) podporuje hojení poškozené pokožky a proto je používán na léčbu komplikovaných ran. Směs hyaluronanu o vysoké molekulové hmotnosti s jódovým komplexem KI3 (Hyiodine) urychluje hojení ran u pacientů s diabetem a pacientů po chirurgických zákrocích. V této práci jsme zkoumali jak Hyiodine ovlivňuje kontrakci rány, parametry granulační tkáně (GT) a epitelizaci okrajů ran u potkanů. Hyiodine byl aplikován na excizní rány vytvořené na zádech potkanů. Zkoumali jsme plochu ran a histologii migrujících okrajů ran v průběhu hojení. Vlastnosti GT byly studovány v ránách, které kvůli vloženému plastikovému kroužku nekontrahovaly. Efekt Hyiodinu byl porovnán s efektem vysokomolekulárního a nízkomolekulárního HA, a s KI3. Z našich výsledků vyplývá, že Hyiodine signifikantně zrychluje kontrakci rány v prvních 5 dnech hojení. Zatímco kontrolní rány ošetřené fyziologickým roztokem se ve třetím dni zmenšily na 75 % své původní velikosti, Hyiodinem léčené rány vykazovaly 63 % původní velikost. Zjistili jsme rovněž, že v sedmý...
|
|
|
Wound repair and diabetic wound defects
Slavkovský, Rastislav ; Kanta, Jiří (vedoucí práce) ; Dvořánková, Barbora (oponent) ; Veverková, Lenka (oponent)
dizertační práce HOJENÍ RAN SE ZAMĚŘENÍM NA DIABETICKÉ DEFEKTY. Rastislav Slavkovský Zhoršené hojení diabetických ran je důležitý problém aktuální medicíny, týkající se zejména starších pacientů zotavujících se po komplikovaných operacích anebo pacientů s ulceracemi na nohách. Hyaluronan (HA) podporuje hojení poškozené pokožky a proto je používán na léčbu komplikovaných ran. Směs hyaluronanu o vysoké molekulové hmotnosti s jódovým komplexem KI3 (Hyiodine) urychluje hojení ran u pacientů s diabetem a pacientů po chirurgických zákrocích. V této práci jsme zkoumali jak Hyiodine ovlivňuje kontrakci rány, parametry granulační tkáně (GT) a epitelizaci okrajů ran u potkanů. Hyiodine byl aplikován na excizní rány vytvořené na zádech potkanů. Zkoumali jsme plochu ran a histologii migrujících okrajů ran v průběhu hojení. Vlastnosti GT byly studovány v ránách, které kvůli vloženému plastikovému kroužku nekontrahovaly. Efekt Hyiodinu byl porovnán s efektem vysokomolekulárního a nízkomolekulárního HA, a s KI3. Z našich výsledků vyplývá, že Hyiodine signifikantně zrychluje kontrakci rány v prvních 5 dnech hojení. Zatímco kontrolní rány ošetřené fyziologickým roztokem se ve třetím dni zmenšily na 75 % své původní velikosti, Hyiodinem léčené rány vykazovaly 63 % původní velikost. Zjistili jsme rovněž, že v sedmý...
|
|
|
Vlastnosti a apoptóza jaterních hvězdicových buněk v cirhotických játrech potkanů
Bittnerová, Lenka ; Kanta, Jiří (vedoucí práce) ; Dršata, Jaroslav (oponent) ; Krtek, Vladislav (oponent)
SOUHRN Jaterní fibróza vzniká v důsledku chronických jaterních onemocnění a působením nejrozličnějších příčin či podnětů. Dochází k nadměrné tvorbě, hromadění a ukládání extracelulární matrix (ECM), především kolagenu typu I, která způsobuje přestavbu jater a může přejít až v jaterní cirhózu. Jde o dynamický proces novotvorby a odbourávání ECM, které je produkováno zejména jaterními hvězdicovými buňkami (HSC). HSC se nacházejí v Disseho prostoru, hrají důležitou roli v hospodaření s vitamínem A. Při poškození jater se z klidového (quiescent) stadia aktivují, proliferují, získávají myofibroblastový fenotyp a produkují velké množství ECM. Experimentální studie prokázaly vratnost fibrotického procesu, přičemž možnost, jak snížit počet nadbytečných aktivovaných HSC je odstranění pomocí programované buněčné smrti (apoptózy), nebo návrat zpět do klidového stavu. Cílem naší práce bylo popsat a navzájem porovnat buňky klidové, aktivované in vitro a in vivo. Zaměřili jsme se na vliv trojrozměrné kolagenní matrix na apoptózu jaterních hvězdicových buněk, neboť vliv kolagenu typu I na apoptózu nebyl doposud sledován. In vivo byla aktivace HSC vyvolána intragastrickým podání třech dávek tetrachlormethanu potkanům. In vitro jsme apoptózu indukovali třemi rozdílnými toxiny - gliotoxinem, cykloheximidem a cytochalasinem...
|
|
|
Vliv extracelulární matrix na expresi genů jaterních myofibroblastů
Jiroutová, Alena ; Kanta, Jiří (vedoucí práce) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Sedláček, Radislav (oponent)
SOUHRN Jaterní hvězdicové buňky (HSC) a jaterní myofibroblasty (MF) jsou považovány za buňky odpovědné za syntézu extracelulární matrix (ECM). HSC a MF se liší lokalizací v jaterním lalůčku i expresí genů. HSC se nacházejí v Disseho prostoru, při poškození jater se aktivují, proliferují a přeměnují se na myofibroblastické buňky. MF jsou heterogenní skupina buněk, byly popsány portální pMF, septální sMF a interface iMF. V portobiliárním prostoru jaterního lalůčku se nacházejí pMF, které se aktivují při ischemii a městnání žluči; sMF se nacházejí uvnitř vazivových sept. Cílem naší práce bylo porovnat změny exprese genů, které provázejí aktivaci HSC in vitro se změnami odehrávajícími se v HSC při vzniku jaterní cirhózy v modelu toxického poškození jater. Expresi vybraných genů jsme sledovali pomocí oligo cDNA arrayí zahrnujících geny kódující proteiny, proteoglykany, cytokiny, růstové faktory a geny související s metabolismem pojiva - metaloproteinasy (MMP). Zajímali jsme se také o chování MF v trojrozměrném kultivačním prostředí - fibrinovém a kolagenním gelu, které lépe simuluje podmínky ve fibrotických játrech. Poškozená jaterní tkáň je nahrazována nejdříve plasmatickým fibrinem a posléze je nahrazena jizvou s převahou kolagenu. Chování a exprese genů MF v trojrozměrném kultivačním prostředí, nebyla dosud...
|
host ::
RSS.