Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Profil konkurenceschopnosti čínské ekonomiky a její posun ke kvalitativně vyšším komparativním výhodám
Kamenská, Lenka ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat vývoj konkurenceschopnosti čínské ekonomiky od konce 70. let do současnosti včetně nastínění vývoje ekonomiky v následujících 2 desetiletích. Pro účely práce je použit tzv. zjednodušený pohled na rozvoj konkurenceschopnosti čínské ekonomiky, což znamená, že v období od r. 1978 až do současnosti lze identifikovat 2 základní přístupy (strategie) rozvoje konkurenceschopnosti Číny. V první kapitole je teoreticky vymezen pojem konkurenceschopnost a představen způsob jejího měření. První model rozvoje konkurenceschopnosti byl v Číně aplikován v období 1978-2005 a je předmětem 2., 3. a 4. kapitoly. Hlavním cílem těchto tří kapitol je představit základní reformy, které byly přijaty vládou s cílem rozvíjet konkurenceschopnost Číny a zhodnotit dopady těchto reforem na jednotlivé pilíře konkurenceschopnosti. V poslední kapitole jsou představeny základní charakteristiky nové strategie, kdy je pozornost věnována především opatřením zaměřujícím se na posílení inovační výkonnosti ekonomiky.
Konkurenceschopnost EU a východní rozšíření
Kamenská, Lenka ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Pluskalová, Eva (oponent)
První část bakalářské práce je věnována obecnému vymezení pojmu konkurenceschopnost a možným způsobům jejího měření. Podrobně je rozebrán především multikriteriální přístup Světového ekonomického fóra k problematice konkurenceschopnosti. V kontextu EU je pozornost věnována Lisabonské strategii, tedy stěžejnímu dokumentu, který tvoří základ pro rozvoj konkurenceschopnosti členských zemí unie. Druhá kapitola mapuje vývoj konkurenceschopnosti dvou států východního rozšíření, a sice Estonska a Bulharska, jejichž pozice na žebříčku konkurenceschopnosti je diametrálně odlišná. Tato část upozorňuje na specifické rysy obou ekonomik, hodnotí, které faktory nejvíce přispěly k rozvoji konkurenceschopnosti a zároveň se snaží poukázat na tzv. bariéry konkurenceschopnosti, tedy na faktory, jež brání zemi v lepším umístění na žebříčku WEF. Poslední kapitola se zaměřuje na celkové zhodnocení plnění cílů lisabonského procesu jednotlivými členskými zeměmi unie a na strategii Evropa 2020, která kontinuálně navazuje na Lisabonskou strategii a představuje tak novou reformní agendu druhé dekády 2010-2020.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.