|
|
Norwegian future tense (with emphasis on "vil" and "kommer til å")
Kajerová, Kristýna ; Svevad, Thor (oponent) ; Vrbová, Jaroslava (vedoucí práce)
Mnoho jazykovědců zpochybňuje, zda lze v jazyce vyjádřit budoucnost. Tvrdí totiž, že je obtížné uchopit něco, co se ještě nestalo, a že budoucnost je nejistá. Dalším důvodem k této skepsi je, že u výrazů, respektive sloves, pomocí nichž mluvčí odkazuje k budoucímu ději, jde o slovesa modální. To znamená, že primárně vyjadřují modalitu. V norštině jsou to především slovesa skal a vil, někteří lingvisté tvrdí, že i kommer til může mít modální význam. Jestliže mluvčí použije skal, vyjadřuje tím modální významy jako nutnost, příkaz, slib, domněnku nebo to, že se něco doslechl z cizího zdroje. Úskalí spočívá v tom, že pokud je podmět ve 3. osobě, je obtížné rozlišit mezi významem "děj naplánovaný do budoucna" a domněnkou nebo sdělením, že jde o zprostředkovanou informaci. Totéž platí pro vil. Je-li podmět v 1. nebo 3. osobě, není vždy možné od sebe oddělit modální a temporální významy slovesa. K nejběžnější možnosti pro vyjádření budoucnosti patří použití přítomného času. Rozlišujeme mezi přítomným časem, který je určen příslovečným určením času a přítomným časem, který je podmíněn dokonavým videm slovesa. Pro budoucí situaci, kterou lze charakterizovat jako neukončenou a nepředvídatelnou, není možné použít přítomného času bez jakéhokoliv bližšího časového určení. Výraz kommer til je považován za konstrukci pro...
|
host ::
RSS.