|
| |
|
|
Květena jihozápadního okraje Českého krasu
Synek, Michal ; Špryňar, Pavel (vedoucí práce) ; Kačmarová, Lucie (oponent)
Již od svého počátku, sahajícího do první poloviny 19. století, není botanický průzkum v oblasti dnes vymezené jako fytogeografický okres Český kras rovnoměrný. Tato práce se má pokusit shrnout záznamy z jiho-západní části území, která je většinou poněkud přehlížena. V textu lze nalézt geologické, geomorfologické či klimatologické charakteristiky území a samozřejmě také práce, alespoň ty rozsáhlejší, zpracovávající danou oblast. Těchto prací není tolik jako pro ostatní podoblasti Českého krasu, přesto jsou v nich zmiňovány velmi zajímavé lokality. Přes mnohé návrhy na ochranu těchto lokalit se mnohým z nich těchto výsad nedostalo v dostatečné míře. Poslední kapitola se snaží nastínit možnosti potenciálního budoucího floristického mapování sledovaného území.
|
|
|
Význam historické struktury krajiny pro současnou vegetaci křovin
Kačmarová, Lucie
Shrnutí Nově vzniklé porosty dřevin se druhovým složením liší od historicky starých porostů. Příčinou může být rozdílná preference druhů pro změněné abiotické podmínky v sekundárních porostech nebo omezená schopnost druhů šířit se na nově vzniklá stanoviště. Lesní druhy jsou obecně považovány za pomalé kolonisátory preferující staré lesní porosty. Jako refugia lesních druhů mohou sloužit nejen lesy ale také lokální historicky staré porosty křovin, které mohou být po opuštění okolní krajiny zdrojem diaspor lesních druhů. Různě staré porosty křovin jsou proto vhodným modelem pro studium šíření lesních druhů a relativního významu abiotických faktorů a biologických vlastností jednotlivých druhů pro vývoj lesního ekosystému. Ke studiu procesů probíhajících v porostech křovin jsou vhodné oblasti, kde došlo k rozsáhlejším změnám ve využití krajiny. V ČR mohou takovou krajinu představovat vojenské prostory. Tato práce probíhala v Doupovských horách v západních Čechách, kde v roce 1953 vznikl vojenský výcvikový prostor, a proto ustala zemědělská činnost. Na území došlo ke vzniku rozsáhlých sekundárních porostů křovin. Cílem práce bylo zjistit rozdíly složení bylinného patra v porostech dřevin s různou kontinuitou, význam jiných charakteristik prostředí (geomorfologické a půdní vlastnosti) a schopnost kolonisace...
|
|
|
Význam historické struktury krajiny pro současnou vegetaci křovin
Kačmarová, Lucie
Shrnutí Nově vzniklé porosty dřevin se druhovým složením liší od historicky starých porostů. Příčinou může být rozdílná preference druhů pro změněné abiotické podmínky v sekundárních porostech nebo omezená schopnost druhů šířit se na nově vzniklá stanoviště. Lesní druhy jsou obecně považovány za pomalé kolonisátory preferující staré lesní porosty. Jako refugia lesních druhů mohou sloužit nejen lesy ale také lokální historicky staré porosty křovin, které mohou být po opuštění okolní krajiny zdrojem diaspor lesních druhů. Různě staré porosty křovin jsou proto vhodným modelem pro studium šíření lesních druhů a relativního významu abiotických faktorů a biologických vlastností jednotlivých druhů pro vývoj lesního ekosystému. Ke studiu procesů probíhajících v porostech křovin jsou vhodné oblasti, kde došlo k rozsáhlejším změnám ve využití krajiny. V ČR mohou takovou krajinu představovat vojenské prostory. Tato práce probíhala v Doupovských horách v západních Čechách, kde v roce 1953 vznikl vojenský výcvikový prostor, a proto ustala zemědělská činnost. Na území došlo ke vzniku rozsáhlých sekundárních porostů křovin. Cílem práce bylo zjistit rozdíly složení bylinného patra v porostech dřevin s různou kontinuitou, význam jiných charakteristik prostředí (geomorfologické a půdní vlastnosti) a schopnost kolonisace...
|
|
|
Květena jihozápadního okraje Českého krasu
Synek, Michal ; Špryňar, Pavel (vedoucí práce) ; Kačmarová, Lucie (oponent)
Již od svého počátku, sahajícího do první poloviny 19. století, není botanický průzkum v oblasti dnes vymezené jako fytogeografický okres Český kras rovnoměrný. Tato práce se má pokusit shrnout záznamy z jiho-západní části území, která je většinou poněkud přehlížena. V textu lze nalézt geologické, geomorfologické či klimatologické charakteristiky území a samozřejmě také práce, alespoň ty rozsáhlejší, zpracovávající danou oblast. Těchto prací není tolik jako pro ostatní podoblasti Českého krasu, přesto jsou v nich zmiňovány velmi zajímavé lokality. Přes mnohé návrhy na ochranu těchto lokalit se mnohým z nich těchto výsad nedostalo v dostatečné míře. Poslední kapitola se snaží nastínit možnosti potenciálního budoucího floristického mapování sledovaného území.
|
host ::
RSS.