|
|
Porovnání technologií zpracování půdy při pěstování plodin v podniku zemědělské prvovýroby
KULÍK, Jan
Při zpracování půdy je možno využít několik technologií. V podniku ZD Trhový Štěpánov a.s. je využívaná technologie orební (pluhem) a bezorební (hloubkovým kypřičem). U obou těchto typů byla provedena charakteristika jednotlivých prvků linky a také byly spočteny jejich výkonnosti. V další části byli obě technologie zpracování půdy zhodnoceny ekonomicky a následně porovnány při pěstování řepky a pšenice ozimé v letech 2013 a 2014.
|
|
|
Reakce vybraných odrůd brambor na aplikaci listových hnojiv
KULÍK, Jan
Cílem pokusu bylo zhodnotit reakci vybraných odrůd brambor na aplikaci listových hnojiv. Výhodou aplikace listových hnojiv je rychlost jejich působení a při kombinaci s jinými zásahy (společná aplikace s fungicidy) i ekonomika jejich aplikace. V letech 2012 a 2013 byl v nadmořské výšce 380 m založen pokus, kde byl hodnocen účinek aplikace roztoku močoviny, Lignohumátu a Energenu fruktus u odrůd s rozdílnou délkou vegetační doby Magda - velmi raná, Adéla - raná, Laura a Satina - polorané a Bionta - pozdní. U těchto odrůd se hodnotil podíl vzešlých rostlin, výnos hlíz, podíl hlíz konzumní velikosti, počet hlíz pod trsem, průměrná hmotnost 1 hlízy, počet stonků na rostlinu a obsah škrobu. Z výsledků bylo zjištěno, že v roce 2012 reagovaly odrůdy Magda a Satina zvýšenou průměrnou hmotností 1 hlízy po aplikaci všech listových hnojiv. Nejpříznivěji v tomto roce působil Lihnohumát, který zvýšil průměrnou hmotnost 1 hlízy u odrůd Magda, Adéla a Satina. Oproti tomu v druhém roce pokusu reagovaly pozitivně na přihnojení Lignohumátem, Močovinou a Energenem fruktus zvýšením průměrné hmotnosti 1 hlízy odrůdy Adéla, Laura a Bionta. V roce 2013 měla nejvyšší vliv na průměrnou hmotnost 1 hlízy Močovina, a to u odrůd Magda, Adéla, Laura a Bionta.
|
|
|
Hodnocení automobilového dopravního systému s výměnnými nástavbami v podniku zemědělské prvovýroby.
KULÍK, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá hodnocením automobilového dopravního systému s výměnnými nástavbami v podniku zemědělské prvovýroby a možnostmi jeho využití. Díky své konstrukci může být automobilový dopravní systém nosičem několika druhů nástaveb. V tomto případě zkoumaný dopravní systém ve zvoleném podniku využívá korbu na sypké materiály, cisternu a velkoobjemovou korbu. Jednalo se o nákladní automobil LIAZ 151 s korbou CSAO na sypké materiály, fekální cisternou ACF 041 a velkoobjemovou korbou na přepravu objemných krmiv. Hodnoceny byly zejména provozní a investiční náklady celého dopravního systému, využití a výkonnosti jednotlivých výměnných nástaveb, ale také technické parametry. Dále byl charakterizován podnik zemědělské prvovýroby ZD Trhový Štěpánov a.s.. Informace potřebné pro tuto bakalářskou práci byly zjištěny pozorováním a zpracováním časového snímku jednotlivých nástaveb. Dále byly informace čerpány z vnitropodnikových materiálů, jako jsou například vážní deník, výkazy práce, výroční zpráva podniku a další prameny dat. Z hlediska ekonomických nákladů byly zjištěny náklady na ujetý kilometr 27,91 Kč/km, náklady na převezenou tunu 52,93 Kč/t a náklady na tunokilometr 7,46 Kč/tkm. Celkové provozní náklady činí 702 243,62 Kč. Dalším výsledkem zkoumání byla stanovena spotřeba a roční využití jednotlivých nástaveb. U korby CSAO byla zjištěna spotřeba 0,69 litrů na převezenou tunu a roční využití bylo 98 dní. U fekální cisterny ACF 041 činila spotřeba 29,1 litrů na jeden hektar aplikovaný kejdou. Velkoobjemová nástavba měla spotřebu 0,93 litrů na převezenou tunu a byla využita 34 dní.
|
|
|
Projev aplikace listových hnojiv u brambor
KULÍK, Jan
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení projevu aplikace listových hnojiv u brambor. Hlavní výhodou listové (mimokořenové) výživy je rychlost působení na rostlinu, možná kombinace s jinými zásahy (aplikace fungicidů) a ekonomika použití. Listová výživa podporuje výnos a kvalitu hlíz, hlavně při jejich nasazování a špatných růstových podmínkách. Mimokořenová výživa musí být vnímána pouze jako doplňková výživa, protože nedokáže plně nahradit výživu kořenovou. Polní pokus byl založen v roce 2011 na pozemku Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Byly použity vybrané konzumní odrůdy brambor s rozdílnou délkou vegetační doby. Velmi raná odrůda Magda, raná odrůda Adéla, polorané odrůdy Laura a Satina a pozdní odrůda Bionta. Pokus se skládal ze čtyř variant ve čtyřech opakováních. K hnojení jednotlivých variant byl použit roztok močoviny, lignohumát, roztok lignohumátu s NPK a varianta kontroly, kdy se listové hnojení neprovádělo. Hodnocen byl výnos hlíz, počet hlíz na trs, průměrná hmotnost hlíz, výtěžnost hlíz konzumní velikosti, podíl tržních hlíz a obsah škrobu. Z výsledů bylo zjištěno, že při hnojení močovinou se zvýšil výnos u všech zvolených odrůd. U odrůd Adéla a Laura byl dosažen nejvyšší výnos po aplikaci lighnohumátu, u odrůd Satina a Bionta pak po hnojení močovinou. Velmi raná odrůda Magda reagovala na aplikaci listových hnojiv jen nepatrným zvýšením výnosu a to pouze u varianty hnojené močovinou.
|
host ::
RSS.