|
|
Sbírka řešených testových úloh z geometrie
KUKLOVÁ, Lucie
Tato práce se zabývá tvorbou testových úloh. Vytvořené testové úlohy jsou zaměřené především na učivo geometrie na 2. stupni ZŠ. Testové úlohy jsou v práci ukázkově vyřešeny. Součástí jsou i teoretické informace k tvorbě testových úloh. Závěrečná kapitola patří ověření testových úloh, kdy část úloh byla ověřena na základních školách žáky 9. třídy.
|
|
|
Sbírka řešených úloh z geometrie
KUKLOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce Sbírka řešených úloh z geometrie bylo sestavit soubor řešených úloh, zaměřených především na učivo geometrie na 2. stupni základní školy. Jednotlivé úlohy jsou rozděleny do ročníků. Každá kapitola začíná sérií řešených úloh, po nich následují úlohy určené k procvičování dané problematiky. Na konci práce jsou umístěny výsledky těchto úloh. Úlohy jsou doplněny řadou obrázků vytvořených pomocí programu GeoGebra.
|
|
|
Analýza barokního textu
KUKLOVÁ, Lucie
Tématem diplomové práce je jazyková analýza textů z období vrcholného baroka. Jedná se o dvě kázání Bohumíra Hynka Josefa Bílovského ze souboru Coelum vivum? (1724). Hlavní pozornost je věnována morfologické rovině textu. Cílem práce je popis stavu dobového jazyka. Práci dělíme na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje přehled humanistických a barokních gramatik. Připojena je přehledná kapitola věnovaná jednotlivým deklinacím a konjugacím. V praktické části začínáme shrnutím výsledků hláskoslovné analýzy z bakalářské práce, dále se zabýváme analýzou jednotlivých tvaroslovných jevů v barokních textech a porovnáváme získané údaje. Využíváme především metodu statistickou. V absolutním závěru se pokusíme zhodnotit úroveň spisovného jazyka v první polovině 18. století.
|
|
|
Analýza barokního textu
KUKLOVÁ, Lucie
Tématem bakalářské práce je jazyková analýza textů z období vrcholného baroka. Jedná se o tři kázání Bohumíra Hynka Josefa Bilovského ze souboru Coelum vivum{\dots} (1724). Hlavní pozornost je věnována hláskoslovné rovině textu. Cílem práce je popis stavu dobového jazyka. Práci dělíme na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje přehled humanistických a barokních gramatik, následuje charakteristika hláskoslovných jevů, které z mluvené češtiny pronikaly do psaného a tištěného jazyka. Připojena je také kapitola věnovaná kazateli a světcům, o nichž jsou kázání. V praktické části se zabýváme analýzou jednotlivých hláskoslovných jevů, které se objevily v barokních textech a porovnáváme získané údaje. Využíváme především metodu statistickou. V absolutním závěru se pokusíme zhodnotit úroveň spisovného jazyka v 1. polovině 18. století.
|
host ::
RSS.