|
|
Protipovodňová opatření a povodňové plány na vybraném povodí řeky Lužnice
KUKAČKOVÁ, Lucie
Diplomová práce se skládá ze dvou částí - teoretické a výzkumné. V teoretické části je popsáno obecně téma povodní, ochrany obyvatelstva před povodněmi, protipovodňových opatření, povodňových plánů a právních předpisů, které jsou s povodněmi spojeny. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena konkrétně na řeku Lužnici a na dotčené obce, ve kterých probíhal kvalitativní výzkum. Jedná se o obce Vlkov, Veselí nad Lužnicí, Dráchov a Soběslav. Aby došlo k naplnění cíle této diplomové práce, bylo nezbytné shromáždit nejenom povodňové plány dotčených obcí, ale i jiné neveřejné dokumenty a ty důsledně analyzovat a komparovat mezi sebou. Na základě této analýzy a komparace byly uceleny informace týkající se protipovodňových opatření v obcích, kde probíhalo následně vlastní šetření. Všechny tyto ucelené informace jsou poznamenány v kapitole Výsledky. Během vlastního kvalitativního výzkumu došlo ke zjištění několika chyb a nedostatků v povodňových plánech obcí na povodí řeky Lužnice. Tyto nedostatky spočívají především v nenávaznosti povodňových plánů a absencí ohrožených objektů, které by v povodňových plánech měly být zaznamenány. Tyto objekty představují pro obce antropogenní rizika. Další nedostatky byly shledány v aktualizacích povodňových plánů. Tyto aktualizace by měly být prováděny pravidelně, což se ale v praxi neděje. Např. povodňový plán obce Vlkov je starý 22 let a byl aktualizován pouze jedenkrát. Při zkoumání oficiálních internetových stránek obcí byly zjištěny další nedostatky a to v informovanosti obyvatelstva. Vlastní šetření a analýza povodňových plánů přinesly odpověď na výzkumnou otázku. Jednotlivé povodňové plány a protipovodňová opatření na sebe nenavazují.
|
|
|
Rozdíl mezi naplánovanou a skutečnou naměřenou dávkou pod bolusem z nového materiálu
KUKAČKOVÁ, Lucie
V první kapitole v teoretické části bakalářské práce jsem se nejprve věnovala radioterapii obecně. Radioterapie je klinický obor, který využívá účinků ionizujícího záření v léčbě zhoubných i nezhoubných onemocnění. Je to jeden z nejmladších medicínských oborů. Rozvoj radioterapie začal v listopadu roku 1895, kdy byly objeveny paprsky X Wilhelmem Conradem Röntgenem. Roku 1922 se radioterapie stala samostatným lékařským oborem. V druhé kapitole je popsáno Plánování v radioterapii. Ozařovací plány pro radioterapii se vytvářejí pomocí plánovacího systému. Na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. se používá plánovací systém ECLIPSE. Tématem třetí kapitoly jsou fantomy. Fantomy jsou materiály, jejichž absorpce záření odpovídá tkáni člověka. Základním univerzálním fantomovým materiálem je voda. Kromě vody se používají i další materiály jako je např. polystyren, plexisklo, parafin, PMMA apod. V poslední kapitole teoretické části, v kapitole čtvrté, jsem se věnovala problematice bolusů. Bolusy jsou tkáni-ekvivalentní materiály a při ozařování se přikládají na kůži pacienta při potřebě zvyšování povrchové dávky a zároveň snižování dávky hloubkové. Dále se bolus využívá jako kompenzace chybějících tkání. Nejčastěji je bolus využíván u diagnózy pacientek po ablaci pro ca prsu. Nejdůležitější vlastností bolusů je schopnost absorpce záření. Na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. se dosud používal bolus ze zubařského vosku - Ceradentu. Bolus z tohoto materiálu byl tvrdý a těžko tvarovatelný. Proto dobře nepřiléhal na hrudní stěnu pacientky. Z tohoto důvodu se na oddělení onkologie pořídila nová sada bolusů z gelového materiálu od firmy CIVCO o rozměrech 30 x 30 cm a tloušťkách 0,3 cm, 0,5 cm a 1 cm v provedení s kůží a bez kůže. Tyto nové bolusy jsou snadno přilnavé na kůži pacienta a dobře kopírují tvar těla. Prvním cílem mé bakalářské práce je provést srovnání dávky naplánované a naměřené pod bolusem z nového materiálu. Tento cíl je zpracován v praktické části bakalářské práce v kapitole Výsledky. Dalším cílem je vypracování zásad pro používání bolusu. Tyto zásady jsou popsány v teoretické části bakalářské práce v kapitole Bolus pro radioterapii. V mé práci byla stanovena hypotéza: "Lze předpokládat, že vygenerovaný bolus v plánovacím systému odpovídá naskenovanému bolusu na CT s pacientem a mezi dávkou naplánovanou a naměřenou je rozdíl." Aby hypotéza mé práce mohla být potvrzena nebo vyvrácena, probíhalo měření na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Byla sbírána data jednotlivých dávek - vygenerované bolusy v plánovacím systému Eclipse různých tlouštěk (0,3 cm, 0,5 cm, 1 cm), naskenované bolusy různých tlouštěk (0,3 cm, 0,5 cm, 1 cm) na fantomech. Pro účely tohoto měření byly použity tři druhy fantomů z PMMA. Nejprve bylo měření provedeno na fantomu ve tvaru hrudní stěny u pacientky po ablaci prsu. Dále byl použit deskový fantom a univerzální IMRT verifikační fantom. Měření probíhalo nejprve na lineárním urychlovači Clinac 2100 C/D, později na novém lineárním urychlovači TrueBeam 2.5. Všechny tyto dávky byly měřeny pomocí ionizační komory od firmy PTW a objemu 0.125cm3. Data byla zpracována v tabulkách a byly vypočítány odchylky jednotlivých dávek. Na základě tohoto měření bylo zjištěno, že odchylky všech dávek jsou méně než 3%. A tím byla potvrzena i hypotéza mé práce. Mezi dávkami je rozdíl, ale ne na tolik velký, aby v průběhu plánování ovlivnil velikost dávky. V praxi z tohoto zjištění vyplývá, že na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. se bude standardně používat bolus vygenerovaný.
|
host ::
RSS.