|
|
Úskalí života rodin s dětmi dlouhodobě setrvávajících na ubytovnách
KUBEŠOVÁ, Stanislava
Diplomová práce se věnuje životu rodin s dětmi v ubytovacích zařízeních. Důvodem, proč některé rodiny dlouhodobě žijí v ubytovacích zařízeních, bývá nedostatek finančních prostředků, vysoké zadlužení, problémy s dodržováním povinností vyplývajících z nájemní smlouvy. Práce si klade za cíl zmapovat rizika spojená s dlouhodobým bydlením rodin s dětmi v těchto zařízeních. Dále zjišťuje, jaké jsou možnosti rodin s dětmi získat standardní bydlení a zároveň, jaká je jejich připravenost řešit povinnosti, které plynou z nájemního bydlení a současně porovnat názor samotných rodičů s názory odborné veřejnosti. Teoretická část práce na svém začátku objasňuje právo na bydlení jako základní lidskou potřebu, explikuje podmínky nájemní formy bydlení a ubytovacího zařízení, dále se věnuje integraci osob z vyloučených oblastí, nejsou opomenuty faktory, které ohrožují osoby dlouhodobě se zdržující v ubytovnách, instituce participující na řešení této problematiky, možné řešení této problematiky a s tím související poskytování sociálních dávek na úhradu bydlení. Praktická část je zpracována formou kvalitativního výzkumu, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumné šetření mělo dvě části, v první části jsem se zaměřila na názory rodičů, kteří žijí s dětmi dlouhodobě v ubytovacích zařízeních, druhá část výzkumu byla realizována s komunikačními partnery z řad odborné veřejnosti. Rozhovory byly uskutečněny ve třech ubytovacích zařízeních a na pracovištích jednotlivých partnerů z řad odborné veřejnosti. Z výsledků výzkumu vyplývá, že život v ubytovnách s sebou přináší velmi negativní důsledky, lidé zde žijí v sociálním odloučení v naprosto nevyhovujících hygienických i technických podmínkách. Tato situace má i negativní dopad na děti, kterým chybí kultura bydlení. Je potřeba jasně specifikovat vzájemnou spolupráci sociálních pracovníků působících na úřadech práce, obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, na krajských úřadech. Při přechodu z ubytovacího zařízení do nájemního bydlení pomoci rodinám s úhradou kauce, zvýšit zaměstnanost, což je nejlepší nástroj proti sociálnímu vyloučení, zároveň stanovit horní maximální hranici úhrad za ubytovny. Přijmout zákon o sociálním bydlení, který by měl pomoci řešit bytovou situaci zejména rodin s dětmi, aby děti z těchto rodin mohly vyrůstat a žít trvale ve slušných podmínkách.
|
|
|
Problematika zřizování chráněného bydlení v rámci procesu transformace Domova Pístina
KUBEŠOVÁ, Stanislava
Chráněné bydlení je dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, definováno jako pobytová služba, která je poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. V úvodu teoretické části je stručně popsáno mentální postižení, jeho příčiny a klasifikace. Další část je zaměřena na systém sociálních služeb a specifikace chráněného bydlení. Závěr teoretické části je věnován Transformačnímu procesu sociálních služeb, jeho dosavadnímu vývoji, financování , kritériím a možným rizikům. Cílem bakalářské práce bylo zjistit a porovnat přístupy oslovených zastupitelů vybraných obcí na vybudování chráněného bydlení v rámci procesu transformace Domov Pístina. Prvním dílčím cílem bylo zjistit, jaké mohou nastat problémy při hledání nových lokalit pro chráněné bydlení. Druhým dílčím cílem bylo zjistit, zda je dostatečná informovanost veřejnosti o zařízení poskytující sociální služby i o klientech a pomoci jejich inkluzi do společnosti. Pro zjištění stanoveného cíle byl použit kvalitativní výzkum. Data byla získána metodou dotazování s využitím techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výběrový soubor se skládal ze dvou typů respondentů zastupitelé obcí A, B, C a pracovníka Krajského úřadu Jihočeského kraje. Výzkum ukázal velice odlišné názory a přístupy zastupitelů jednotlivých obcí na výstavbu chráněného bydlení i na jeho klienty. V obci A, kde bylo zastupitelstvo nakloněno změně systému služeb sociální péče do podoby, která nebude oddělovat uživatele těchto služeb od ostatních občanů, všechna jednání o realizaci této změny proběhla bez komplikací. Jisté obavy zmínili zastupitelé v případě volného pohybu lidí s mentálním postižením z důvodu jejich zneužití a schopnosti adaptace na nové prostředí. V obci B byla situace zcela odlišná. Zastupitelstvo obce neprojevilo zájem o výstavbu chráněného bydlení. Problémy nastaly na samém začátku s koupí pozemku. V obci proběhla malá informovanost o procesu transformace sociálních služeb a o osobách, kteří těchto služeb budou využívat. Nevědomost občanů o této problematice vedlo k obavám z nevhodného chování lidí s mentálním postižením na veřejnosti. Z výzkumu vyplývá, že je třeba zvýšit informovanost veřejnosti o zařízení, která poskytují sociální služby i o jejich klientech. Pokud kraj tuto možnost nedostane ze strany obce, měl by sám problematiku občanům přiblížit jinou vhodnou cestou a pomoci tak snadnějšímu začlenění osob s mentálním postižením mezi ostatní obyvatele vybrané lokality.
|
host ::
RSS.