Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Využití kulturních památek ve výuce na středních školách (na příkladě Milevského kláštera)
KRAMPEROVÁ, Petra
Předkládaná bakalářská práce na téma ?Využití kulturních památek ve výuce na středních školách (na příkladu Milevského kláštera)? se skládá ze dvou částí ? teoretické a praktické. Teoretická část práce přibližuje možnosti propojení školních vzdělávacích obsahů a obsahů mimoškolních vzdělávacích zdrojů v rámci výuky na středních školách. Dále se práce podrobněji zaměřuje na přiblížení doposud poněkud opomíjených výukových programů, které realizoval Národní památkový ústav, respektive jeho Územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích. Vzhledem k zaměření tématu bakalářské práce následuje stručný popis Milevského kláštera a jeho historického a architektonického vývoje. Do této části je také zahrnut popis a zhodnocení dosavadních vzdělávacích aktivit pro děti, které již v klášteře Milevsko proběhly. Praktická část bakalářské práce přináší konkrétní návrh výukového programu pro žáky středních škol se zaměřením na klášter Milevsko, popis realizace toho projektu a jeho zhodnocení.
"...a musí umět jezdit především na koni a pak až na gramatice." Šlechtic a kůň v 19. a na počátku 20. století.
KRAMPEROVÁ, Petra
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl přiblížení jednoho z typických projevů šlechtického života - tedy jezdectví a dostihového sportu - na konkrétním příkladě primogenitury a pro doplnění i sekundogenitury rodu Schwarzenbergů v 19. a na počátku 20. století. Za základní zdroje informací byly použity fondy šlechtických velkostatků, prameny osobní povahy a v neposlední řadě také prameny ikonografické. První část práce se zbývá chovem koní na šlechtických velkostatcích. Přibližuje organizaci chovu koní ve schwarzenberských hřebčínech, chovaná plemena koní a osvětluje účely, k nimž byla tato zvířata chována. Především si ale klade otázku, do jaké míry šlechtic sám podílel na organizaci chovu koní a jaký měl k těmto tvorům osobní vztah. Druhý oddíl detailněji přibližuje některé činnosti, jež urozencům přinášely zábavu a potěšení - především dostihy, jezdecký sport, karusely a stranou nezůstaly ani hony a lovecká zábava. Všechny tyto činnosti byly výsadou vyšších vrstev ale i přes to v 19. století velmi ovlivňovaly i ostatní vrstvy společnosti a staly se tak základem pro moderní jezdecký sport jak jej známe dnes. Poslední oddíl je věnován koním ve spojitosti s uměním. Toto ušlechtilé zvíře bylo od pradávna múzou umělců a symbolem ušlechtilosti, elegance, rychlosti a síly. Ve sbírkách hradů a zámků dodnes nacházíme velké množství portrétů koní (ať už se svým šlechtickým majitelem nebo bez něj) a jezdeckých scén. Umělecky bylo také zpracováno samotné vybavení pro koně ? postroje, sáně či kočáry. I toto vybavení mohlo být vystavováno jako umělecké dílo v rodinných galeriích či alespoň dotvářelo historizující atmosféru velkolepých zimních jízdáren.

Viz též: podobná jména autorů
1 Kramperová, Pavla
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.