|
|
Charakteristika frakcí dusíkatých látek ve výživě přežvýkavců
KOUKOLOVÁ, Marie
Fyziologie výživy a krmení hospodářských zvířat je základním faktorem ovlivňujícím vedle efektivnosti produkce především její kvalitu. Pro tyto faktory je důležitý optimální přísun živin formou vhodných krmiv. Abychom dokázali správně sestavit odpovídající krmnou dávku a tím pozvedli ekonomickou realizaci genetického potenciálu skotu, musíme znát systém nutričních požadavků zvířete včetně požadavků mikroorganismů, jejichž funkce ve výživě skotu je nenahraditelná. Diplomová práce byla zaměřena na stanovení nutriční hodnoty objemné píce a lupiny (n = 8) pomocí laboratorních metod. U zvoleného souboru vzorků krmiv byly stanoveny jednotlivé živiny (dusíkaté látky (NL), tuk, hrubá vláknina, popel, neutrálně detergentní vláknina (NDF), acido detergentní vláknina (ADF), acido detergentní lignin (ADL)), brutto energie krmiva (spalné teplo) a frakce dusíkatých látek. Získané výsledky byly statisticky zpracovány. Stanovení jednotlivých frakcí dusíkatých látek probíhalo podle metodického postupu Licitry a kol. (1996). Za tímto účelem byly zvoleny následující laboratorní metody: (1) stanovení nebílkovinného dusíku (NPN) (2) stanovení rozpustného dusíku a bílkovin, (3) stanovení dusíku nerozpustného v kyselém detergentu (ADIP) a (4) stanovení dusíku nerozpustného v neutrálním detergentu (NDIP). Výsledkem bylo stanovení obsahu NPN, IP (nerozpustný dusík), SOLP (rozpustný dusík), ADIP (dusík nerozpustný v kyselém detergentu) a NDIP (dusík nerozpustný v neutrálním detergentu). Průměrné hodnoty byly (g.kg-1 sušiny) pro NPN 144,3, IP 97,5, SOLP 78,7, ADIP 30,4 a NDIP 80,3. Následoval výpočet konkrétních frakcí dusíkatých látek pomocí rovnic podle Ghoorchiho a Arbabiho (2010). Tímto postupem byly získány frakce A (nebílkovinný dusík), B1 (rychle rozložitelný protein), B2 (středně rozložitelný protein), B3 (pomalu rozložitelný protein) a C (vázaný, tj.nestravitelný protein). Rozpětí získaných hodnot bylo od 2,5 do 51,2 % NL u frakce A, od 13,4 do 20,7 % NL u frakce B1, od 0 do 19,9 % NL u frakce B2, od 5,5 do 51,9 % NL u frakce B3 a od 10,1 do 32,4 % NL u frakce C.
|
|
|
Hodnocení biotopů metodou BVM s hlavním zaměřením na lesní ekosystémy ve vybraném území v CHKO Šumava
KOUKOLOVÁ, Marie
Šumavské lesy v současné době procházejí změnami. Veliký vliv na tyto změny v lesních ekosystémech má napadení lýkožroutem smrkovým (což je v současné době považováno na Šumavě za kůrovcovou kalamitu). Další vliv na změny lesů má vzrůstající imigrace lidské populace. Díky lidské populaci se některé přírodní a přírodě blízké biotopy pomalu přeměňují na více antropicky ovlivnění biotopy. Hlavním cílem bakalářské práce bylo vytvořit vlastní mapu biotopů s jejich hodnocením, včetně hodnocení individuálního. Takto ohodnocená mapa biotopů, vytvořená na základě jemnějšího kombinovaného mapování Natura 2000-BVM, byla srovnána s mapou vytvořenou na základě mapového podkladu Corine Land Cover s hrubším mapovým zrnem. Na závěr byl zhodnocen stav lesa z hlediska přirozenosti a stavu lesních porostů. Zpracování a analýza výsledků byla provedena v prostředí ArcGIS. Výsledkem mé práce byly mapy vytvořené pomocí kombinovanou metodou Natura 2000-BVM bez individuálního hodnocení a s použitím individuálního hodnocení. Rozdíl mezi oběma variantami činil 1,7 bodů/m2, přičemž vyšší hodnoty byly zjištěny u map bez individuálním hodnocením. Stejně tak tomu bylo i po přepočítání na peněžní hodnotu. V tomto případě byla hodnota celého mapového listu vyšší o 25,1 Kč/m2 bez použití individuálního hodnocení. Při použití mapového podkladu Corine LC byla zjištěna nižší hodnota než při použití mapového podkladu Natura 2000-BVM s oběma způsoby hodnocení. V závěru práce byl zhodnocen stav lesa, přičemž bylo zároveň zjištěno, že nejnáchylnější ke ztrátě charakteru přírodního biotopu je typ biotopu L5.4 Acidofilní bučiny. Výsledky práce přispěly k problematice hodnocení biodiverzity v krajině, a to i z peněžního hlediska. Srovnání mapových podkladů Natura 2000-BVM a Corine LC umožní výběr vhodnějšího podkladu při konkrétním mapování biotopů krajinného segmentu. Zhodnocení stavu lesa na studovaném mapovém listu by mohlo být dalším příspěvkem k poznání dynamiky lesních ekosystémů na Šumavě.
|
host ::
RSS.