|
|
Teroristický útok za použití vybraných CBRN agens a činnost složek integrovaného záchranného systému ve vybraném městě
KOTYZA, Michal
Diplomová práce je zaměřena na problematiku teroristických útoků za použití vybraných CBRN agens. Především se zabývá připraveností základních složek integrovaného záchranného systému (IZS) v Jihočeském kraji na tyto situace. Cílem práce je posoudit připravenost složek IZS na teroristické zneužití CBRN agens. První část práce se okrajově zabývá filozofií terorismu a vybranými teroristickými organizacemi, které podstatným způsobem figurovali v moderní historii lidstva. Teroristické organizace jsou rozděleny podle kontinentů od Východu na Západ. Nejsou zde zahrnuty teroristická hnutí Afriky a Jižní Ameriky. Další část teoretické práce se zabývá vybranými CBRN agens, které jsem zvolil na základě jejich účinnosti a relativní dostupnosti teroristickými organizacemi a také jsem zde uvedl jejich základní principy účinku na lidský organismus. V neposlední řadě je zahrnutý i princip rozptylů jednotlivých agens. Ve výzkumné části práce se zabývám připraveností základních složek IZS v Jihočeském kraji na teroristický útok za použití CBRN agens. Pro uskutečnění výzkumu jsem zvolil metodu dotazníkového šetření, kdy jsem vytvořil pro každou základní složku IZS dotazník se specificky zvolenými otázkami týkající se oblasti jejich působnosti při mimořádné události s výskytem CBRN agens. Otázky byly sestaveny podle činností a úkolů stanovených v Katalogovém souboru typových činností při společném zásahu složek IZS. Pro jejich vyhodnocení jsem stanovil procentuální hranice pro každou složku tak, aby odpovídala jejich rozsahu provádených prací a odpovědnosti na místě mimořádné události s výskytem CBRN agens. Dalším faktorem hodnocení připravenosti byla úroveň prostředků individuální ochrany Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, Policie České republiky v Jihočeskémkraji a Zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji, které by byly použity při mimořádné události s výskytem CBRN agens. Na základě těchto kritérií jsem následně dospěl ke zodpovězení výzkumné otázky. V další části kapitoly diskuse jsem se zaměřil na výsledky dotazníků, kdy jsem za každou základní složku IZS, která byla podrobena šetření, vybral tři nejproblematičtější otázky z každého dotazníku a pokusil jsem se vysvětlit příčinu neúspěchu se zdůvodněním správné odpovědi. V návaznosti na neuspokojivý výsledek šetření jsem provedl SWOT analýzu základních složek IZS, zaměřenou na oblast připravenosti proti CBRN agens. Pomocí SWOT analýzy jsem následně stanovil strategii postupu pro další směr zlepšení. Této problematice je věnována poslední část kapitoly diskuse, ve které jsem sestavil návrh scénáře pro společné cvičení složek IZS na základě doporučené výchozí strategie ze SWOT analýzy. Jako téma cvičení jsem zvolil teroristický útok za použití CBRN agens v Dopravně obchodním centru Mercury v Českých Budějovicích. Základním specifikem tohoto cvičení je synchronizovaný útok za použití rozptylu nervově paralytické látky sarin, umístěné na nástupišti autobusového nádraží a nástražného výbušného zařízení použitého v kombinaci se zdrojem ionizujícího záření. V závěru práce jsem se zaměřil na rekapitulaci výsledků diplomové práce a nastínil jsem doporučení pro zlepšení současného stavu.
|
|
|
Historický vývoj letecké záchranné služby v České republice
KOTYZA, Michal
Bakalářská práce je zaměřena na historický vývoj letecké záchranné služby v České republice. Práce je především zaměřena na komparaci historického a současného vývoje letecké záchranné služby v kraji Vysočina, včetně porovnání letecké techniky používané u letecké záchranné služby na Vysočině a rozsahu vybavení vrtulníku. První část se okrajově zabývá využitím vrtulníku, jakožto prostředku pro záchranu životů ve světě, především v době války v Koreji, kdy byly poprvé plošně využity v jednotkách M.A.S.H (Mobile Army Surgical Hospital). Dále je zde zahrnut vývoj letecké záchranné služby v Československu a rozbor historické analýzy letecké záchranné služby na území České republiky a vývoj společností, které tyto služby rozšiřovaly od roku 1987. Do této práce jsem zahrnul pouze vývoj na území dnešní České republiky. V bakalářské práci jsou také zmíněni současní státní (Armáda ČR, Policie ČR) a soukromí provozovatelé (DSA, a.s. a Alfa-Helicopter, spol. s.r.o.), včetně hlavních provozovatelů, kteří zde fungovali na počátku (Slov-Air a Bel-Air) a díky kterým bylo možné v České republice položit základy letecké záchranné služby v systému přednemocniční neodkladné péče. Druhá část práce je zaměřena na postupný vývoj jednotlivých středisek letecké záchranné služby v České republice. Vzhledem ke společnému vývoji letecké záchranné služby na území Československa, je tato část práce zaměřena pouze na historický vývoj v České republice po roce 1987. Tímto jsou zde zahrnuty střediska letecké záchranné služby Praha (Kryštof 01), Brno (Kryštof 04), Ostrava (Kryštof 05), Hradec Králové (Kryštof 06), Plzeň (Kryštof 07), Olomouc (Kryštof 09), Jihlava (Kryštof 12), České Budějovice (Kryštof 13), Ústí nad Labem (Kryštof 15), Havlíčkův Brod (Kryštof 17) a Liberec (Kryštof 18). Ve výzkumné části práce se zabývám průzkumem názorů osob, zainteresovaných v oblasti letecké záchranné služby, zdravotnické záchranné služby a dalších osob, spojených se systémem poskytování přednemocniční neodkladné péče. Pro dosažení výsledků práce, jsem se rozhodl provést šetření prostřednictvím metody Brainwriting, kdy jsem požádal výše zmíněnou skupinu lidí o vyplnění dotazníku obsahující otázky, týkající se této problematiky. Otázky v dotazníku jsou směřovány na problematiku historického a současného vývoje letecké záchranné služby v České republice s odkazem zhodnocení této tématiky na Vysočině. Kapitola diskuse je zaměřena na podrobnější vývoj letecké záchranné služby v kraji Vysočina. Je zde okrajově rozebrána letecká záchranná služba v Havlíčkově Brodě, která existovala od roku 1991 do roku 1994. Vzhledem k minimálnímu množství získaných informací, není tento bod popsán do velké hloubky. V dalším bodě se zabývám Leteckou záchrannou službou v Jihlavě, která působí na území Vysočiny již od roku 1991. Vzhledem k adekvátnímu množství informací a vstřícnému přístupu respondentů a zaměstnanců letecké záchranné služby, jsem podrobněji rozebral historický vývoj tohoto střediska a v některých částech jsem provedl porovnání se současným stavem. Konkrétně se zde zabývám stručnou historií základny, kde jsem zahrnul nejdůležitější milníky, které provázely jejich vývoj. Jedním z bodů, na který jsem se zaměřil, je zázemí výjezdové základny, kde je rozebráno postupné upravování podmínek pro personál záchranné služby. V dalších bodech je nastíněna historie a rozdíly v typech vrtulníků, které byli na střediscích využívány spolu s vybavením, ať už se jedná o zdravotnický materiál, tak i o jiné prostředky užívané při záchranných akcích jako je například Toughbook. V posledním bodě je nastíněno složení personálu letecké záchranné služby. Závěr této práce je soustředěn na zodpovězení položené výzkumné otázky, zda je letecká záchranná služba potřebnou a využívanou složkou zdravotnické záchranné služby.
|
host ::
RSS.