|
|
Příprava středoškolských studentů na vysokou školu v oblasti přírodovědného a odborného vzdělávání
KOSTKOVÁ, Miroslava
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku přírodovědného a odborného vzdělávání na středních odborných školách. Teoretická část popisuje přírodovědné předměty jako jsou: biologie, chemie a fyzika a jejich význam v přírodovědných předmětech a také matematiku a její úlohu v odborných a přírodovědných předmětech. Dále jsou zde popsány možnosti přípravy studentů na střední odborné školy, nadstandardní studium žáků jako jsou střední odborná činnost a předmětové soutěže- olympiády. V praktické části je popsána provedená průzkumná sonda zaměřená na zjištění informovanosti studentů gymnázií o střední odborné činnosti a olympiádách a názorů studentů na důležitost tohoto studia při přijímacích zkouškách na vysokou školu. V poslední sekci praktické části jsou definovány požadavky vybraných vysokých škol na uchazeče o studium.
|
|
|
Porovnání struktury ekologického zemědělství v České republice a Rakousku
KOSTKOVÁ, Miroslava
Zemědělství je jednou z nejstarších aktivit člověka s největším plošným dopadem. Jeho vliv na utváření krajiny a životní prostředí je velký už od počátků, kdy první lidé začali s velmi primitivním způsobem obdělávání půdy, pěstováním rostlin a ochočováním zvířat. Postupně zdokonalovali své nástroje a způsoby hospodaření, přičemž všechna tato zlepšení umožnila růst populace, což vyžadovalo další rozšiřování zemědělsky obhospodařovaných ploch a souběžně další zdokonalování. Velké změny nastaly v osmnáctém století, kdy došlo k zintenzivnění hospodaření díky novým postupům v obdělávání půdy. Další významné změny přineslo období, kdy se začala v široké míře používat průmyslová hnojiva a intenzifikace hospodaření ještě rostla. Ve 20. století se i díky dalším novým technologiím tradiční zemědělství začalo výrazně měnit a lidé si začali být vědomi některých negativních důsledků konvenčního zemědělství. Tyto okolnosti spolu s novým způsobem uvažování vedly ke vzniku ekologického zemědělství, které od té doby nabývá na významu. Práce nás zavede k prvním krůčkům ekologického zemědělství, popisuje jeho rozvoj, seznámí nás s Rudolfem Steinerem, který je považován za průkopníka ekologického zemědělství a porovná stav ekologického hospodaření v České republice a Rakouska, které je z hlediska rozvinutosti ekologického zemědělství považováno za nejvyspělejší zemi. V České republice se začalo ekologické zemědělství prosazovat až o mnoho let později, začátkem devadesátých let dvacátého století, přestože první zmínky o něm za hranicemi ČR byly již mnohem dříve. To, spolu s řadou významných geopolitických faktorů, ovlivnilo jeho utváření a následně do značné míry i strukturu a způsoby zemědělské výroby. Svou roli hraje i legislativa, která v České republice oproti Rakousku přináší některé odlišnosti mající vliv na rozvoj některých součástí ekologického zemědělství. I díky časnějšímu startu je z hlediska rozvoje ekologického zemědělství Rakousko o krok před námi. S řadou problémů, se kterými se Česká republika potýká nyní, se Rakousko muselo vypořádat již před několika lety a dá se předpokládat, že se stejnými nebo velmi podobnými problémy se za několik let budou potýkat státy, v kterých se ekologické zemědělství začalo rozvíjet ještě později. Právě porovnávání těchto problémů v z hlediska ekologického zemědělství různě vyspělých států může napomoci některým z nich předcházet a jiné řešit rychleji a efektivněji bez zbytečného procházení slepých uliček. S dalším vývojem budou přicházet i další nové problémy, s kterými se ekologické zemědělství bude potýkat, a které bude nutno řešit, což zachovává důležitost vzájemného porovnávání a přenosu zkušeností mezi jednotlivými zeměmi.
|
|
|
Uplatnění biopotravin ve veřejných stravovacích zařízeních v České republice a Rakousku
KOSTKOVÁ, Miroslava
V práci byla sledována struktura stravy ve vybraných stravovacích zařízeních v České republice a porovnávána s vybranými rakouskými stravovacími zařízeními. Z analýzy vyplývá, že Rakousko je oproti České republice napřed nejen v množství používaných biopotravin, ale i ve znalostech, které se biopotravin týkají. A to nejen ve veřejných stravovacích zařízeních, ale i v domácnostech. V dotazníkovém šetření byly zjišťovány znalosti ohledně biopotravin, zásad, podle jakých se připravují, kde se dají koupit, v jaké cenové relaci se pohybují, názor na kvalitu biopotravin, zájem lidí o jídla z biopotravin a jak často se biopotraviny používají v domácnostech nejen českých, ale i rakouských. Dále byly zjišťovány možnosti využití ve školních stravovacích zařízeních, důvody, proč se biopotraviny často nepoužívají a další. Toto vše bylo zjišťováno u dětí z mateřské školy, žáků základní školy, studentů vysoké školy a u vedoucích pracovníků dotazovaných kuchyní. Výsledkem je, že se v České republice používají biopotraviny téměř výhradně jen v domácnostech a velmi zřídka. Zatímco v kuchyních školních zařízení o ně není veliký zájem ani ze strany strávníků ani zaměstnanců kuchyní. Naproti tomu v Rakousku jsou biopotraviny běžně používány jak v domácnostech, tak i ve veřejných stravovacích zařízeních a jejich používání je zde považováno za přínosné. SWOT analýza vytvořená z několika zdrojů poskytnutých MZe, ukazuje na vhodnost zařazení biopotravin do nabídky jídelníčků. Znalost pojmu ?biopotravina? se postupně zvyšuje, z našeho dotazníkového šetření vyplývá, že tento pojem zná 72% studentů a 75% zaměstnanců kuchyní. V Rakousku na tuto otázku vědělo odpověď 100% dotazovaných. 13% dotazovaných respondentů by uvítalo nabídku jídel z biopotravin ve svých jídelnách, v rakouských jídelnách by ocenili vyšší zastoupení jídel z biopotravin. 60% studentů v dotazníku uvedlo, že se biopotraviny dají koupit v supermarketu, zatímco v Rakousku převažuje nákup biopotravin přímo na ekofarmě. Nejčastěji se v České republice kupují s označením bio ovoce a zelenina, na druhém místě je mléko a mléčné výrobky. 5 Na rozdíl od Rakouska, kde se nejvíce nakupuje bio mléko a mléčné výrobky, na druhém místě ovoce a na třetím místě je zelenina.
|
host ::
RSS.