|
|
Mezinárodní obchod s jeseterem sibiřským (Acipenser baerii)
KORUNKOVÁ, Eva
Jeseterovité ryby (Acipenseriformes) jsou komerčně využívány pro produkci kvalitního masa a vysoce ceněného kaviáru, přičemž všechny druhy jeseterovitých ryb jsou od 1. 4. 1998 zařazeny do příloh CITES. Jeseter sibiřský (Acipenser baerii) je nejčastěji chovaným a nejvíce obchodovaným zástupcem jeseterovitých ryb a to jak v Evropě, tak v Asii. Cílem této práce bylo zhodnotit mezinárodní obchod s j. sibiřským od počátku jeho zařazení do přílohy II CITES (od 1998) do roku 2012. Zdrojem dat byla obchodní databáze CITES. Za posledních 15 let se celkem obchodovalo s téměř 1400 t a 32 milióny kusů (dle údajů importu) j. sibiřského ve všech formách. V průběhu sledovaného období frekvence obchodů rostla. Nejčastější obchodovanou formou byla vajíčka j. sibiřského, která byla téměř výlučně (96 % z počtu všech obchodů) určena pro komerční účely a pocházela z jedinců, kteří byli odchováni v zajetí (94 % z počtu všech obchodů). S j. sibiřským se nejčastěji obchodovalo v těchto formách:(1)vajíčka, (2) kaviár, (3) extrakty, (4) deriváty,(5) maso a další. V posledních 3 letech, ale obchod s vajíčky výrazně klesl. Oproti tomu byl od roku 2008 v databázi CITES zaznamenán obchod s kaviárem a ten naopak každoročně stoupá. Nejčastější zemí původu a zároveň zemí původu s největším objemem obchodu s jeseterem sibiřským byla Francie. Nejčastějším vývozním státem bylo Německo a z pohledu kvantity (kg) vyvezla nejvíce jesetera sibiřského Arménie. Spojené státy americké byly naopak nejčastější dovozní zemí, přičemž ale nejvíce (kg) j. sibiřského se dovezlo do Moldavska. České republika za celé období dvakrát vyvezla (celkem 35 000 ks) a dvakrát dovezla (celkem 210 ks) živé jedince j. sibiřského.
|
|
|
Sukulenty ve sbírkách BZ Tábor.
KORUNKOVÁ, Eva
Tato práce byla prováděna v botanické zahradě při Vyšší odborné škole a Střední zemědělské škole v Táboře. Předmětem práce byla determinace a inventarizace sukulentních druhů rostlin. Jednotlivé druhy byly determinovány pomocí odborné literatury, zařazeny do čeledí a zjištěno rozšíření rostlin. Práce byla prováděna ve dvou sklenících, kde u každého exempláře byla měřena výška, šířka a byl zjišťován stupeň ohrožení CITES. Dále bylo odhadnuto stáří. Součástí této práce bylo vyhotovení digitální formy encyklopedie, ve které jsou zdokumentované veškeré sukulentní druhy sbírky botanické zahrady, které zde rostly v březnu 2013. Tato sbírka byla v elektronické podobě přiložena formou prezentace na CD. Návrh pro připravovaného Průvodce sbírkou sukulentních rostlin v botanické zahradě v Táboře 2013 byl předložen v příloze.
|
host ::
RSS.