|
|
Dodržování práv pacientů ve vybraných nemocnicích České republiky.
KORTUSOVÁ, Jana
Hospitalizace je pro každého člověka změnou, která je doprovázená různými omezeními. Nesmí ale znamenat změnu práv. Každý pacient je jedinečný {--} má specifické potřeby, neměnné zásady, vlastní hodnotový systém. Pacienta můžeme definovat jako osobu v lékařské péči, jako léčícího se nemocného člověka. Termín {\clq}qpacient`` je odvozen od latinského slova {\clq}qpatiens`` {--} trpělivý, trpící.Pacienti mají svá práva sepsána v kodexu Práv pacientů, který v České republice vstoupil v platnost v roce 1992. Znalost práv je důležitá především pro posílení rovnocenného vztahu mezi lékařem a pacientem. Důsledným dodržováním práv pacientů se snižují rizika, která hrozí během hospitalizace a zvýší se spokojenost pacienta s poskytovanou péčí.Mezi základní individuální práva pacientů patří právo na zachování mlčenlivosti o skutečnostech, které se zdravotnický pracovník dozvěděl v souvislosti s ošetřováním nebo léčbou, právo na informace o svém zdravotním stavu, právo získat od lékaře potřebné informace na rozhodnutí před zahájením nového diagnostického či terapeutického postupu. Dalšími právy jsou odmítnutí léčby a informování o důsledcích rozhodnutí, právo na soukromí při ošetřování nebo léčbě a na ohleduplný, citlivý a důstojný přístup při léčbě. Práva pacientů jsou obsažena i v Národních akreditačních standardech. Diplomová práce se skládá ze současného stavu dané problematiky, cíle práce, stanovení hypotéz, metodiky, výsledků výzkumu, diskuze, závěru, seznamu použitých zdrojů, klíčových slov a příloh.Současný stav zachycuje historii etických kodexů, právní normy a problematiku medicínského práva, práva pacientů, individuální práva pacientů, akreditační standardy práv pacientů.Cílem diplomové práce je zjistit, zda jsou pacienti při přijetí do nemocnice seznámeni se svými právy, zda jsou informováni o povaze onemocnění, navrhované léčbě a možných alternativách léčby. Zmapovat, zda u každého pacienta je posouzena potřeba edukace a zda sestry provádějí záznam do dokumentace a zjistit znalosti sester v oblasti imobilizace pacienta.V diplomové práci bylo stanoveno 7 hypotéz a 5 hypotéz statistických.K výzkumu byla zvolena strategie kvantitativního výzkumu, metodou bylo dotazování, technikou dotazník. Dotazník pro pacienty byl anonymní a skládal se z 26 otázek. Zaměřoval se na seznámení pacienta se svými právy, na informovanost o zdravotním stavu, povaze onemocnění a navrhované léčbě, na edukaci pacienta sestrou a na respektování intimity pacienta. Obsahoval otázky uzavřené a polouzavřené. Na závěr dotazníku měli pacienti možnost vyjádřit své případné připomínky, návrhy, podněty k dané problematice. Dotazník určený pro sestry byl anonymní a obsahoval 32 otázek. Zaměřoval se na dodržování práv pacientů, informovaný souhlas pacientů, jejich edukaci, na problematiku omezování pacienta v lůžku a na respektování intimity. V dotazníku byly použity uzavřené, polouzavřené a otevřené otázky.Výzkumný soubor tvořili pacienti a sestry z nemocnice v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Táboře, Písku a Strakonicích. Reprezentativní soubor tvořilo 218 pacientů a 205 sester.Výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů a následně pak programem SPSS.V diskuzi jsou shrnuty poznatky výzkumu v komparaci s použitou literaturou. Závěr pak shrnuje celou výzkumnou část. Diplomová práce by mohla být použita k dalšímu vzdělávání, ke studijním účelům a v přednáškové činnosti pro zdravotnické pracovníky, v rámci jejich celoživotního vzdělávání. Výsledky výzkumu budou nabídnuty zúčastněným i ostatním organizacím, které se danou problematikou zabývají a mohly by je využít v praxi.
|
|
|
Porovnání kvality života seniorů v institucionálním zařízení v časovém období dvou let
KORTUSOVÁ, Jana
Problematika stáří a stárnutí je velmi rozsáhlá. Postavení seniorů ve společnosti a řešení otázek spojených s důsledky jejich přibývajícího věku jsou nedílnou součástí přirozeného životního cyklu. Rámec kvality života seniorů tvoří vedle jejich materiálního zabezpečení, zdravotní stav, dostupnost zdravotně sociálních a dalších veřejných i soukromých služeb, rodinný stav, kvalita bydlení, možnost dalšího vzdělávání a rozvíjení sociálních kontaktů. Kvalita života je velmi subjektivní a individuální. Představuje různé podněty pro různé lidi v různém časovém období. Požadavky na kvalitu života se v populaci obecně stupňují a nejinak je tomu i v nastupující generaci seniorů. Stále je zapotřebí klást si otázku, zda senioři v institucionálním zařízení prožívají stáří s patřičnou kvalitou a co kvalitu jejich života ovlivňuje. Hodnocení kvality života je možno pojmout také jako subjektivní náhled jedince na jednotlivé stránky jeho života. Velmi důležité však je, aby prostředí, kde senior žije naplňovalo a saturovalo jeho fyzické, psychické, sociální a spirituální potřeby. Tato diplomová práce navazuje na bakalářskou práci: Kvalita života seniorů v institucionálním zařízení. Základním cílem je porovnání kvality života seniorů v institucionálním zařízení Domova pro seniory {--} Kůsov v časovém období dvou let. Téma práce jsem si vybrala, protože pracuji v institucionálním zařízení již přes 21 roků a kvalita života našich seniorů se stala pro mne námětem k zamyšlení. Diplomová práce se skládá ze současného stavu dané problematiky, stanovení hypotéz, metodiky, výsledků výzkumu, diskuze, závěru, seznamu použitých zdrojů, klíčových slov a příloh. Současný stav zachycuje charakteristiku seniorské populace, zdravotní stav seniorů, soběstačnost, aktivity seniorů. Dalším pojmem je kvalita života. Spojíme-li slovo kvalita s pojmem život, dotkneme se skutečnosti, že různí lidé nejen mohou, ale obvykle také mají odlišné představy o tom, co vlastně vytváří smysl jejich života, co činí jejich život kvalitním. Na kvalitu života je pohlíženo jako na vícerozměrovou veličinu a je obvykle definována jako {\clqq}subjektivní posouzení vlastní životní situace``. Dále jsou v této části zmíněna institucionální zařízení a nový zákon č. 108/2006 Sb. O sociálních službách. V diplomové práci byly stanoveny dvě hypotézy, které byly výzkumem potvrzeny. Původní soubor v roce 2004 tvořilo 100 respondentů: 40 mužů a 60 žen. Během časového období dvou let došlo k úmrtí 22 respondentů, 8 mužů a 14 žen. Ti byli z celkového souboru vyřazeni a vznikl tak nový reprezentativní soubor, který tvořilo 78 respondentů, 32 mužů a 46 žen. K výzkumu byly použity metody řízeného rozhovoru, dotazník pro uživatele Domova pro seniory, standardizovaný dotazník SEIQoL a ADL test. Výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů a následně pak statistickým programem STATISTICA. V diskuzi jsou shrnuty poznatky výzkumu v komparaci s použitou literaturou. Závěr pak shrnuje celou výzkumnou část. Diplomová práce by mohla významným způsobem ovlivnit kvalitu poskytovaných sociálních služeb v Domově pro seniory, zejména pak v oblasti bio-psycho-sociálních potřeb seniorů. Lze usuzovat, že kvalita života v institucionálním zařízení může v dnešní době dosáhnout vysoké úrovně.
|
host ::
RSS.