|
|
Provoz azylových domů z hlediska právní úpravy
KOKEŠOVÁ, Petra
Diplomová práce zkoumá aspekty, které mohou být překážkou při provozu a poskytování služby. Je samozřejmé, že financování služby je tou nejpalčivější otázkou, která poskytovatele služby nejvíce tíží. Organizace podléhají inspekci sociálních služeb, jejímž hlavním účelem je hodnocení podle stanovených kritérií a plnění standardů kvality, které mají být v souladu se zájmy a potřebami uživatelů služeb. Poskytovatelům však působí spíše administrativní zátěž a často se neshodují s výsledky inspekcí. Sociální služby podléhají mnoha zákonům, které mají napomoci navrátit osobu bez přístřeší zpět do společnosti s tím, že závislost na státní pomoci či na sociálních službách by měla být co nejnižší. Legislativa podléhá mnoha změnám v krátkém časovém období, což má reflektovat potřeby společnosti a především praxe poskytování sociálních služeb. Teoretická část práce popisuje aktuální právní úpravu, která ovlivňuje možnosti poskytování služby a může mít vliv na situaci klientů azylových domů. V praktické části výzkumu byly stanoveny tři výzkumné otázky: VO1 - Vyplývají dle názorů respondentů/tek ze současné legislativy reálné překážky pro řízení azylových domů? VO2 - Vyplývají dle názorů respondent/tek ze současné legislativy reálné překážky pro poskytování služeb? VO3 - Přinesou dle názorů respondentů/tek navrhované změny zákona o sociálních službách (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění) zlepšení do praxe řízení azylových domů? Výzkumu se účastnilo 7 respondentů, kteří jsou odpovědní za vedení azylového domu. Výzkumný vzorek byl stanoven na poskytovatele Jihočeského kraje. Rozhovory byly prováděny individuálně a anonymně. Bylo využito kvalitativní metody rozhovoru podle návodu. Každý provedený rozhovor byl se souhlasem respondenta zaznamenán na diktafon a poté pečlivě přepsán. Úkolem práce bylo zmapovat názory poskytovatelů služby, kteří mohou poskytnout praktický náhled o současném stavu a možnostech rozvoje sociální služby. Poskytují reálnou představu o obavách, se kterými se každodenně potýkají při provozu azylového domu. Výzkum potvrdil prognózy odborníků, že současný systém poskytování dotací z veřejného rozpočtu je konkrétně u služeb sociální prevence velmi problematický. Zpožďování záloh vytváří u poskytovatelů služeb nejistotu a znemožňuje rozvoj a plánování služby. Potvrdil i dopady, které organizaci v důsledku intervalu mezi žádostí o dotaci a výplatou finančních prostředků vznikají (nedoplatky za spotřebu energií, problémy s včasným vyplácením mezd zaměstnanců apod.). Jistotu nedává ani zaměstnancům a tato nejistota se odráží v uzavírání pracovních smluv na dobu určitou či případně podpisem pouhé dohody o pracovní činnosti. Výzkum pozitivně ohodnotil přínos Individuálního projektu Jihočeského kraje. Financování organizace je problematické i v oblasti přímých úhrad klientů azylových domů a to v především v případě odchodu klienta z organizace bez úhrady, nebo pokud vinou klienta vznikne škoda na vybavení azylového domu. Soudní vymáhání nedoplatků či náhrady škody bývá většinou neúspěšné a s touto možností mají poskytovatelé mnohdy i morální problém. Sponzorské dary a podpora prostřednictvím nadací bývá nižší než například u služeb sociální péče. Provoz neziskových organizací také zasáhl nový občanský zákoník, který zrušil některé zákony a organizace byly nuceny, změnit právní formu organizace, což přineslo administrativní zátěž. Nový občanský zákoník změnil i oblast nájemního bydlení, což může přispět ke zvýšení počtu osob bez domova. Respondenti dále potvrdili, že proces reintegrace klientů je ztížen vlivem nedostupnosti bydlení a neexistencí zákona o sociálním bydlení. Zdravotní péče je klientům ve většině případů dostupná. Problémy bývají spíše jen v určitých regionech. Nejhorší situace je u dostupnosti stomatologické péče.
|
|
|
Spotřebitelské úvěry a jejich dopady na sociální situaci dlužníků
KOKEŠOVÁ, Petra
Bakalářská práce s názvem Spotřebitelské úvěry a jejich dopady na sociální situaci dlužníků zkoumá příčiny a následky uzavírání úvěrových smluv. Půjčování peněz se stává rizikovým jevem a má tak velmi negativní vliv na společnost. Teoretická část práce popisuje právní úpravu spotřebitelských úvěrů a motivaci lidí k jejich uzavírání. Popisuje příčiny, jež vedou k neúměrnému zadlužení osob, které by jinak při svých příjmech na úvěr nedosáhly. Poukazuje na skutečnosti uvedené v obchodních podmínkách a praktiky prodejců a společností. Díky ujednáním v obchodních podmínkách, které jsou nedílnou součástí smlouvy a které jsou jejím podpisem klientem přijaty, může být smluveno, že je možné nesplacenou pohledávku postoupit k vymáhání advokátní společnosti. V takovém případě vzniká povinnost dlužníka hradit i náklady právního zastoupení. Takto vzniklé pohledávky se soudním či rozhodčím řízením výrazně navýší. Lidé mají nízkou znalost této problematiky, což se potvrzuje i ve výzkumu v závěru této bakalářské práce. V praktické části výzkumu byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1) Využívají respondenti spotřební úvěry na nezbytně potřebné předměty či služby? 2) Vytvoří si finanční plán pro schopnost odhadnout, zda svůj závazek budou schopni splatit? 3) Jaké dopady mělo vymáhání pohledávky na sociální situaci respondenta nebo jeho rodiny? Výzkumu se zúčastnilo 8 osob, které využívají služeb Poradenského centra - Rovné šance pro všechny, které provozuje Jihočeská Růže o.s. Rozhovory byly prováděny individuálně a anonymně. Bylo využito kvalitativní metody dotazování a obsahové analýzy dokumentů, která výzkum prohlubuje. Těmito dokumenty bylo 315 úvěrových smluv od nebankovní společnosti, která je předává k vymáhání advokátní kanceláři. Úkolem této práce bylo zjistit, zda se osoby, které uzavírají úvěrové smlouvy, chovají uvědoměle, důsledky tohoto jednání zvažují a neschopnost splácet nastala pouze z vnějších důvodů, či zda jednají neuváženě s cílem uspokojit momentální potřeby. Práce má poukázat na účel, kvůli kterému se domácnosti přiklánějí k uzavření úvěrové smlouvy. Tento výzkum jsem prohloubila i o analýzu nesplacených úvěrových smluv. Pomocí rozhovorů s respondenty jsem se snažila popsat důsledky, které mělo finanční zatížení vzniklé v důsledku splácení pohledávky na jejich život či rodiny. Výzkumem bylo potvrzeno, že se jedná o zboží méně potřebné a cenově více nákladné. V menším zastoupení byly úvěry uzavírány na standardní vybavení domácnosti. Většinou se jednalo o elektroniku, jako jsou notebooky a televizory. Rozhovory s respondenty potvrdily i tvrzení, že jsou úvěry využívány k hrazení již vzniklých dluhů u jiného věřitele. Respondenti, kteří nejsou schopni splnit své závazky, žádné finanční plány nevytvářejí. To poukazuje na nízkou odpovědnost těchto osob. Před uzavřením smluv neporovnávají produkty a ani se nedotazují na parametry úvěru. Výzkum potvrdil prognózy odborníků. Finanční zatížení se negativně odráželo na životě rodiny, ústící v úvahy o rozvodu. U respondentů jsem se setkala s psychickými důsledky, které se projevovaly ve formě stresu a depresí. Finanční zatížení vzniklé vymáháním pohledávek vedlo u několika případů v neschopnost plnit další závazky, jako je například bydlení. V jednom případě došlo k omezení z hlediska ekonomického a kulturního.
|
host ::
RSS.