|
|
Postoj a možnosti sester při péči o pacienty s intoxikací ethylenglycolem. (teoretická práce)
KMETKOVÁ, Monika
Intoxikace ethylenglykolem, jak suicidální, tak náhodné, patří k závažným, bezprostředně život ohrožujícím otravám. Při včasném rozpoznání a správně vedené léčbě a prevenci komplikací lze vyléčit i ty nejtěžší otravy, s úpravou renálních funkcí ad integrum. Nejznámější výskyt ethylenglykolu je v nemrznoucích chladících kapalinách pro automobily (Fridex). Za letální dávku u lidí je považováno požití 100-150ml roztoku. Po perorálním požití dochází k rychlému vstřebávání. Odbourávání probíhá převážně v játrech alkoholdehydrogenázou na glykoaldehyd, který je dále metabolizován na kyselinu glykolovou a šťavelovou. V klinickém obrazu dominuje akutní selhání ledvin, které je podmíněno akutní tubulární nekrózou. Nezastupitelnou úlohu v diagnostice otravy má toxikologické vyšetření se stanovením hladiny ethylenglykolu v krvi a moči s prognostickou výpovědní hodnotou, a také z hlediska diferenciálně diagnostických. Mezi terapeutická opatření se řadí výplach žaludku do 1 hodiny po požití a podání aktivního uhlí. Za kauzální léčbu je považováno podání ethanolu a fomepizolu, které se vážou na alkoholdehydrogenázu a tím zabrání přeměně ethylenglykolu na jeho toxické metabolity spolu se zahájením časné hemodialýzy i při dosud intaktních renálních funkcích. V České republice však není fomepizol v současné době dostupný, a proto jediným antidotem zůstává ethanol. Součástí terapie je korekce metabolické acidózy bikarbonátem, intravenózní aplikace thiaminu a pyridoxinu. U terapie takto závažného stavu je neodmyslitelnou součástí i ošetřovatelská péče poskytovaná sestrami. Sestra plní svou funkci při zajištování dýchacích cest, napojování na umělou plicní ventilaci, při monitoraci fyziologických funkcí, asistuje při zavádění invazivních vstupů, provádí odběry, hygienu, zajišťuje prevenci dekubitů apod. Cílem usilovného snažení při zpracovávání tohoto tématu bylo na základě zjištěných informací a prostudovaných materiálů vytvořit aktuální přehled znalostí o problematice intoxikace ethylenglykolem a následné péči o tyto pacienty. Tato diplomová práce s názvem Postoj a možnosti sester při péči o pacienty s intoxikací ethylenglykolem byla zpracována na čistě teoretickém podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. K získání povědomí o současném stavu vědění, které je zachyceno na následujících stránkách, bylo zapotřebí prostudovat mnoho odborných a vědeckých publikací, jak knih, tak i časopisů a internetových stránek registrovaných odborných společností. Snahou podrobného načtení velkého objemu dat bylo podat relevantní výpovědi o zjištěných faktech. Získané vědomosti jsou podrobně rozpracovány do jednotlivých oddílů. Nejprve se zaměřujeme v širším pohledu na intoxikaci, eliminaci a první pomoc v přednemocniční fázi. Bez těchto základních poznatků by výpověďní hodnota celé práce nebyla kompletní. Z této části postupně přecházíme na samotnou intoxikaci ethylenglykolem, její léčbu až k práci sestry a vybraným ošetřovatelským úkonům. Tyto oblasti obsahují jednotlivá doporučení týkající se novinek a aktualit otrav ethylenglykolem. Práce je zakončena v podobě zdokumentovaných kazuistik. Pokud by si byť jen jedno oddělení odneslo některá doporučení z této práce a přispělo by tím ke zlepšení komplexní péče o pacienty intoxikované ethylenglykolem, práce by splnila svůj účel.
|
|
|
Ošetřovatelská péče před a po provedení katétrové ablace
KMETKOVÁ, Monika
Katétrová ablace představuje definitivní nefarmakologickou léčbu poruch srdečního rytmu, dovolující zničení, tj.ablaci, abnormální tkáně v srdci, která má za následek vznik této poruchy. Jedná se o zákrok, jímž můžeme cíleně ovlivnit patologickou elektrickou aktivitu určitého okrsku srdečního myokardu. Tato bakalářská práce se věnuje problematice ošetřovatelské péče o pacienty před a po provedení katétrové ablace, úrovni informovanosti pacientů, úrovni komunikace mezi sestrou a pacientem a dále monitoruje potřeby respondentů po prodělaném výkonu. Aktuálnost tohoto tématu spatřujeme i vzhledem k tomu, že několik prospektivních randomizovaných studií prokázalo signifikantně vyšší účinnost ablace v dlouhodobém udržení sinusového rytmu než při léčbě antiarytmiky. Dále se kvalita života po katétrové ablaci zvyšuje a její zlepšení je signifikantně vyšší než při léčbě antiarytmiky. Teoretická část se v úvodu zabývá dějinami objevů, v dalších kapitolách zahrnuje anatomii a funkci srdce. Přináší také informace o poruchách srdečního rytmu, popisuje klinický obraz onemocnění a možnosti léčby. V závěru teoretické části je rozpracována příprava pacienta na výkon, samotný akt, možné komplikace, ošetřovatelská péče po výkonu a úloha sestry při ní. Cílem této pasáže je shrnutí dosavadních poznatků o řešené problematice. Tato část byla vypracována na základě příslušných literárních zdrojů. Cílem této práce je zjistit specifika ošetřovatelské péče před a po výkonu katétrové ablace. K dosažení tohoto cíle bylo v empirické části využito kvalitativní výzkumné metody. V této části byly zjišťovány odpovědi na tři výzkumné otázky. Jaká je informovanost pacientů podstupující výkon katétrové ablace? Jaká je komunikace sester s pacientem? Jaké jsou potřeby pacienta po výkonu katétrové ablace? Výzkumné šetření probíhalo u nemocných podstupující výkon katétrové ablace. Rozhovory probíhaly v nemocnici České Budějovice, a.s. a v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze na kardiologickém oddělení. Do výzkumu byla zahrnuta skupina deseti respondentů. Jejich výběr byl podmíněn ochotou dotazovaných se výzkumu zúčastnit a spolupracovat na něm. U každého z účastníků byla použita nestandardizovaná forma rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření byly následně analyzovány a zaneseny do kategorií. Vzhledem ke zjištěným výsledkům naší práce chceme tuto práci a její výsledky co nejvíce zpřístupnit odborné ošetřovatelské veřejnosti. Doufáme, že výsledky práce zvýší zájem odborné veřejnosti o tuto problematiku a osloví další pracovníky ochotné podílet se na jejím řešení.
|
host ::
RSS.