|
|
Zdroje tvorby identity adoptovaných dětí
KLOUDOVÁ, Hana
Osvojení neboli adopce je nejvyšším a z hlediska právního postavení dítěte nejvýhodnějším typem náhradní rodinné péče, protože právní postavení osvojeného dítěte je stejné jako postavení dítěte vlastního. V současné době se dává přednost informování dítěte o faktu adopce už od útlého věku. Žadatelé o adopci se v přípravných kurzech učí, jakou formou situaci dítěti vysvětlit. Cílem práce je zmapovat, jaký význam přikládají adoptované děti faktu adopce, jakou roli hraje tento fakt při tvorbě jejich identity, jakou roli hrají osoby z okolí, které o faktu adopce ví. Pro výzkum jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii. Metodou získávání dat byly polostrukturované rozhovory s adoptovanými dospělými dětmi, a to vedené ?face to face? nebo e-mailem. Dál jsem využila internetové diskuze. Zkoumanou skupinou bylo 5 adoptovaných dospělých dětí ve věku 20 až 40 let, včetně mě. Respondenty jsem získala metodou sněhové koule. Metodou zpracování dat byl biografický výzkum, tedy rekonstrukce a interpretace života jedince někým druhým, a kvalitativní obsahová analýza výpovědí. Výsledky jsou uvedené jednak jako: biografie adoptovaných dětí, jednak jako souhrnné odpovědi výzkumné otázky. Z výsledků vyplývá, že základní vliv na tvorbu identity adoptovaných dětí má fungující rodinné zázemí, tedy lidé, kteří je mají rádi. Zjistila jsem, že fakt adopce, neznamenal v životě respondentek nic zásadního. Ani vliv lidí z okolí na mě neměl nějaký zásadní vliv, mají fungující rodinu a to je to hlavní.
|
|
|
Postavení české ženy v rodině z pohledu veřejnosti
KLOUDOVÁ, Hana
Postavení české ženy v rodině je v současné době diskutované téma. České rodiny ztrácí svou původní podobu a tím dochází i ke změně postavení ženy v rodině a tudíž k narušení tradičního patriarchálního modelu rodiny. Výzkumem ve své bakalářské práci jsem chtěla zmapovat názory veřejnosti na postavení české ženy v současné rodině, zda česká žena stále zastává tradiční postavení ženy v rodině a do jaké míry se v dnešní rodině vyskytuje model současné moderní ženy. V teoretické části práce jsem se zaměřila zejména na vývoj postavení české ženy v historickém měřítku, dále jsem se věnovala současné struktuře rodiny,novým formám a možnostem soužití, poklesu porodnosti, dvoukariérovému manželství,rozdělení rolí ženy v rodině a v neposlední řadě dělbou práce v domácnosti. Pro realizaci výzkumného šetření jsem zvolila kvantitativní metodu, technikou dotazníku. Samotný dotazník je sestaven z 24 uzavřených otázek a ze 4 uzavřených otázek s faktografickými údaji. Zkoumaným souborem jsou náhodně vybraní kolegové a kolegyně, přátelé a rodinní příslušníci z okresu České Budějovice. Minimální věk respondentů je určen hranicí 18 let. Z celkového počtu 200 ks rozdaných dotazníků se zpět vrátilo 148 ks vyplněných dotazníků použitelných pro výzkum, celková návratnost je tedy 74 %. Hypotéza 1 předpokládala, že česká žena zastává stále své tradiční postavení v rodině, byla potvrzena. Hypotéza 2, která předpokládala, že současná tzv. ?nová žena? se v české rodině vyskytuje jen zřídka se nepotvrdila. Výsledky práce sice ukazují, že v rodinách stále převládá tradiční model, ale již s výrazně menším percentuelním poměrem názorů, než tomu ukazují sociologické výzkumy minulých let. Muž již není výhradním živitelem rodiny a současná žena kromě péče o domácnost,výchovy dětí je zároveň schopna chodit do zaměstnání, přispívat výraznou měrou do rozpočtu rodiny, dále se profesně vzdělávat a reprezentovat muže. Výsledky mé bakalářské práce lze využít jako studijní materiál pro výuku studentů se sociálním - zdravotním zaměřením nebo mohou být základem pro další výzkumná šetření a studie zabývající se touto problematikou.
|
host ::
RSS.