|
|
Vliv přídavku lněného oleje gravidním a laktujícím bahnicím na odchov jehňat
KLÁTIL, Jaroslav
Cílem diplomové práce bylo posoudit vliv přídavku lněného oleje gravidním a laktujícím bahnicím na odchov jehňat. Pro lepší průkaznost výsledků byly bahnice rozděleny na skupinu, které byl podáván lněný olej (testovanou) a na skupinu bez přídatku lněného oleje do krmné dávky (kontrolní). Vliv lněného oleje byl u bahnic demonstrován krevním rozborem. Analýzou krve byly sledovány tři parametry - cholesterol, triacylglyceroly a lipáza. Fyziologická hodnota cholesterolu u ovcí je 1,7 mmol.l-1. Před testem byl u bahnic zjištěn obsah cholesterolu v krvi od 1,6 do 2,2 mmol.l-1 a po testu v rozsahu od 1,3 do 1,9 mmol.l-1. Cholesterol se po testu snížil jak u testované, tak u kontrolní skupiny. Přirozená hodnota triacylglycerolů u bahnic je 0,8 mmol.l-1. V našem případě se obsah TAG pohyboval pod touto hranicí - před testem od 0,18 do 0,22 mmol.l-1 a po testu od 0,08 do 0,19 mmol.l-1. U testované i kontrolní skupiny se po testu obsah triacylglycerolů snížil. Po testu došlo ke snížení obsahu lipázy u testované skupiny a ke zvýšení jejího obsahu u kontrolní skupiny. Jehňata kontrolní a testované skupiny bahnic byla srovnávána v následujících kritériích: průměrný denní přírůstek (vyšší přírůstky měla kontrolní skupina jehňat), hmotnost v kontrolní dny, chemické složení masa - dusíkaté látky, bílkoviny a tuky. Normální složení jehněčího masa: 21 % dusíkatých látek, 4,75 % tuků a 1,1 % popelovin. V našem případě byl obsah NL u testované skupiny 22,3 % a u kontrolní skupiny 21,8 %, obsah tuků u testované skupiny 6,5 % a u kontrolní 5,4 %, obsah popelovin u testované skupiny 1,23 % a u kontrolní 1,25 %. Další sledovaná kritéria: hmotnost v JUT (mezi skupinami bez rozdílu) a analýza krve (cholesterol, triacylglyceroly a lipáza) ? bez rozdílu mezi testovanými a kontrolními jehňaty.
|
|
|
Porovnání výživy ovcí v konvenčních a ekologických podmínkách
KLÁTIL, Jaroslav
Cílem bakalářské práce byl odběr travních vzorků z jednotlivých oplůtků a jejich následný rozbor. Obec v níž jsme prováděli odběry pastvy se nazývá Hojovice, které leží v lokalitě okresu Pelhřimov. Sledovali jsme stádo 13 bahnic, 9 jehňat a jednoho berana. Jednalo se o masné plemeno Charolais. Vzorky se odebíraly v roce 2009 z šesti oplůtků o výměře jeden metr čtvereční a to před pastvou i po ní. Odebrané vzorky jsme zvážili v čerstvém stavu a po usušení. Hned po odběru jsme provedli rozbor materiálu s ohledem na zastoupení jednotlivých travních druhů. Provedením analytického rozboru pastvy jsme získali informace o zastoupení jednotlivých látek, které byly obsaženy v odebraných pastevních vzorcích. Rozborem bylo zjištěno, že žádný vzorek neobsahoval více než 5 % tuku. Hranice obsahu hrubé vlákniny byla ve všech případech nad 17 %. Rovněž v obsahu NDF odebrané vzorky nesplňovaly optimální rozsah od 28 do 32 % NDF. Lze říci, že z uvedených odběrů a rozborů jsme o pastvě zjistili, že není nikterak závadná. Přesto samotná pastva by pozorovanému stádu nestačila k pokrytí veškeré energie. Proto je zde možnost dokrmování a nádrž s pitnou vodou. Lepšího pastevního porostu bychom dosáhli například dosíváním, většími vstupy hnojiva a lepší úpravou pastvy po vypasení.
|
host ::
RSS.