|
|
Vyšetření potravinových intolerancí pomocí soupravy Immunolab IgG4 Screen Nutritional Lineblot
KARÁSKOVÁ, Pavla
Potravinová intolerance je definována jako reakce imunoglobulinů G (IgG) s antigeny, které pocházejí z konkrétních druhů potravin. Statistické analýzy ukazují, že 45 - 60 % populace trpí intolerancí alespoň jedné potraviny, která může vést ke klinickým příznakům nebo tyto příznaky dále zhoršovat. Většina lidí vůbec netuší o své intoleranci a různorodé symptomy se zbytečně a neúspěšně snaží léčit různými léky. Známky intolerance mohou být různé, od podráždění kůže, přes zažívací potíže, až po nadváhu. Cílem mé bakalářské práce bylo vypracování odborné rešerše na dané téma. Dále pak praktické zvládnutí metody umožňující detekci 20 potravinových intolerancí z krevní plazmy pomocí soupravy Immunolab IgG4 Screen Nutritional Lineblot a prezentace postupu a výsledků týkajících se analýzy potravinových intolerancí. Teoretická část práce se zabývá rozdíly mezi potravinovou intolerancí a potravinovou alergií, nejčastějšími potravinami vyvolávajícími intolerance a jejich možnou asociací s dalšími onemocněními. Dále se také věnuje způsobům vyšetřování intolerancí a uvádí i postoje odborné veřejnosti vůči tomuto testování. Praktická část práce, kterou jsem vykonávala v genetické laboratoři GENLABS v Českých Budějovicích zahrnuje přesný popis metody použitý pro detekci potravinových intolerancí a statistické zpracovaní získaných výsledků.
|
|
|
Informovanost romského obyvatelstva v oblasti stomatologické péče
KARÁSKOVÁ, Pavla
Diplomová práce je zaměřena na problematiku zubní péče u romských pacientů. Hlavními sledovanými oblastmi byla informovanost Romů v různých aspektech péče o zuby a ochota zubních lékařů romské pacienty ve svých ordinacích registrovat. Původně měl být pro tuto práci použit kvalitativní výzkum, ale předvýzkum ukázal, že kvantitativní výzkum formou dotazníkového šetření bude lepším řešením. Zubní lékaři z důvodu vytíženosti byli totiž ochotni vyplnit dotazníky, ale na rozhovory jim kvůli pracovnímu vytížení čas nezbýval. Dotazníky jsem nakonec zvolila i pro romské respondenty a díky nim získala informace od větší části populace, než by bylo v případě kvalitativního výzkumu. Dotazníky jsou vlastní konstrukce, zcela anonymní a byly předkládány pouze v tištěné podobě. Prvním cílem této práce bylo zjistit informovanost a ochotu romského obyvatelstva k preventivním zubním prohlídkám. Výsledky práce ukazují, že ochotu k absolvování preventivní prohlídky projevila nadpoloviční většina respondentů ve vzájemné shodě obou výzkumných souborů. Kladně odpovědělo 61 % dotazovaných registrovaných Romů a 57 % zubních lékařů odpovědělo, že Romové na preventivní prohlídky chodí. Komparativním vyhodnocením jsem zjistila, že informovanost registrovaných a neregistrovaných romských respondentů vykazuje disproporce s vyšším skóre úspěšnosti u registrovaných respondentů, kdy např. informace o úhradě výkonů zdravotní pojišťovnou má z registrovaných romských respondentů celých 70 % a z neregistrovaných jen 30 % respondentů. Druhým cílem bylo zjistit ochotu dotazovaných zubních lékařů Romy ve svých ordinacích registrovat. Předpokládala jsem, že převážná většina nepřijímá z kapacitních důvodů pacienty žádné. Proto jsem položila v dotazníku otázku: "Pokud byste ještě přijímal/a pacienty, přijal/a byste Roma?" 57 % dotázaných zubních lékařů uvedlo, že by Roma přijali. Za předpokladu spolupráce Roma a sociálního pracovníka ochota k přijetí do evidence zásadně roste a dosahuje hodnoty 84 %. Tento, celkem velký rozdíl, odpovídá negativním zkušenostem se spoluprací s Romy. To znamená, že pomoc sociálního pracovníka by mohla pozitivně ovlivnit vztahy i komunikaci mezi zubními lékaři a romskými pacienty. Problém v komunikaci však není pouze na straně Romů. Všichni zdravotničtí pracovníci by se měli povinně vzdělávat v problematice multikulturní výchovy. Pokud pochopí historické hodnoty a zvyky různých kultur, mohou se eliminovat kulturní bariéry, nesnášenlivost, předsudky a diskriminace, které jsou často, třeba i ve skryté formě, důvodem odmítnutí pacienta. V případě účinné komunikace a vybudování vzájemné důvěry mohou romští pacienti lépe pochopit pravidla, která zubní lékař vyžaduje a získat informace, které jsou důležité pro předcházení problémům s bolestí zubů, finančními výdaji a v neposlední řadě také s estetikou. Z výzkumu dále vyplynulo, že Romové (dle odpovědí dotazovaných zubních lékařů) zanedbávají zubní hygienu a péči o chrup u svých dětí. Zubní hygienu u romských pacientů označilo za nedostatečnou 54 % dotázaných zubních lékařů. Spokojeno s péčí u dětí je pouze 14 % z nich. Bylo by velmi vhodné využít v mateřských školách ve větším měřítku služeb zubních hygieniček, které mohou dětem pomoci osvojit si vhodné hygienické návyky a díky "domácím úkolům" zprostředkovat tyto informace i ostatním členům rodiny. Shrnutím možných řešení problémů zubní péče u Romů je tedy účinná komunikace mezi romským pacientem a zubním lékařem, která by byla možná realizovat povinným multikulturním vzděláváním všech zdravotnických pracovníků a spoluprací se sociálním pracovníkem jako mediátorem mezi nimi.
|
|
|
Preference sociálních služeb u rodičů dětí s poruchami autistického spektra v Jihočeském kraji
KARÁSKOVÁ, Pavla
Sociální služby a vůbec veškeré činnosti pro děti s poruchami autistického spektra jsou natolik specifické, že by měly být pro každé dítě individuální. Jelikož je jasné, že toho nelze nikdy docílit, měli by mít rodiče alespoň možnost výběru služby, která je pro jejich děti nejvíce přínosná. Oni sami své dítě znají ze všech lidí na celém světě nejlépe a proto by jejich názory měly být i hlavním vodítkem při plánování rozvoje sociálních služeb. Toto se samozřejmě netýká pouze dětí s poruchou autistického spektra, ale všech dětí, které sociální služby využívají. Proto také názory rodičů, v tomto případě právě rodičů dětí s poruchami autistického spektra, jsou hlavní náplní mého výzkumu, který jsem se snažila zmapovat co možná nejobjektivněji. Chápu všechny, kteří se odmítli zapojit, protože mají starostí sami víc než dost, a jsem vděčná všem, kteří se zapojili a spolu se mnou věří, že pokud se o problémech bude mluvit, může se možná i dosáhnout změny. Rodiče dětí s poruchou autistického spektra, se kterými jsem se dosud setkala patří mezi lidi, kteří se nezabývají zbytečnostmi a malichernostmi. Jsou to lidé, pokorně nesoucí tento svůj úděl a s láskou pečující o své děti. A takových lidí by si měla společnost vážit a maximálně jim pomáhat. Ke zpracování jsem použila odbornou literaturu a internetové zdroje, týkající se tohoto tématu. První kapitola se týká stručné charakteristiky některých poruch autistického spektra, jako dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, jiná dezintegrační porucha, Rettův syndrom a jiné pervazivní vývojové poruchy, potřeb a dovedností dětí s poruchou autistického spektra, které, pokud se v nich budou zdokonalovat, nejlépe za odborného vedení ve speciálních centrech, tak jim mohou pomoci ke snadnější a samostatnější cestě životem a rodičům tím výrazně uberou práci, což si bezpochyby zaslouží a dále jsem vybrala ze zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách a z vyhlášky 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, některé sociální služby, které by byly náplní svých činností pro tyto děti vhodné. Tím však nechci nikomu tyto služby vyzdvihovat, ani nechci ubírat na důležitosti službám, v této práci neuvedeným. Ve druhé kapitole jsem popsala cíle práce a formulovala hypotézy a ve třetí kapitole je popsán metodický postup. Čtvrtá kapitola je zaměřena na výsledky výzkumu, převážně graficky znázorněné, na statistické vyhodnocení a ověření hypotéz. V páté kapitole je diskuze o potřebách a spokojenosti respondentů a srovnání podle odborných zdrojů. V závěru jsem se snažila shrnout názory respondentů s názory svými. Jako všichni lidé, tak i rodiče dětí s PAS mají různé povahové a osobnostní rysy. Někdo je skromnější, někdo náročnější. A není na světě nikdo, kdo by se zavděčil všem. V příloze přikládám dotazník, použitý k výzkumu v tištěné podobě. Používala jsem i dotazníku elektronického, který obsahoval stejné údaje jako tištěný, proto odkaz na něj neuvádím. Další přílohou je seznam některých poskytovatelů sociálních služeb, kteří poskytují služby mimo jiné i osobám s poruchami autistického spektra.
|
host ::
RSS.