|
|
Psychická zátěž ve škole a její zvládání ve vztahu k self-efficacy u studentů SŠ
KAPROVÁ, Aneta
Diplomová práce se zabývá tématem psychické zátěže ve škole a jejím zvládáním ve vztahu k self-efficacy u studentů středních škol. Je členěna do dvou hlavních částí - teoretické a empirické. Teoretická část práce představuje sledovanou problematiku psychické zátěže a stresu skrze základní pojmy, koncepce a teorie v psychologii. Zaměřuje se především na kontext školního prostředí, tzn. klasifikaci stresových podnětů, zdroje a modifikátory školní zátěže, projevy a důsledky stresových událostí. Postihuje zvládání stresu, resp. copingové strategie a důraz klade zejména na osobnostní determinanty vnímání a zvládání psychické zátěže. Teoretickou část práce uzavírá kapitola věnující se charakteristice adolescenta ve vztahu ke zvládání psychické zátěže. Empirická část se zabývá výzkumem psychické zátěže ve středoškolském prostředí, s cílem prokázat existenci vztahu mezi hodnocením psychické zátěže studenty středních škol, preferovanými copingovými strategiemi a self-efficacy (obecnou vlastní efektivitou). Dílčím cílem je prozkoumat vztah předkládaných proměnných s ostatními demografickými determinantami (věk, pohlaví, studovaný obor). Naším záměrem je zmapovat výskyt školních stresorů u výzkumného souboru středoškolských studentů z hlediska posouzení míry jejich výskytu a intenzity emocionálního hodnocení a zjistit, zda mezi těmito dvěma aspekty (mírou častosti výskytu a mírou intenzity stresu) existuje souvislost. Výzkum je uskutečněn prostřednictvím kvantitativní výzkumné strategie. Dotazníková baterie zahrnuje tři dotazníky: Strategie zvládání stresu (SVF 78), Dotazník stresových situací (DSS 47), Dotazník obecné vlastní efektivity (DOVE). Výzkumný soubor tvoří 212 studentů střední odborné školy. V našem výzkumném nálezu byl potvrzen signifikantní pozitivní vztah mezi mírou výskytu školních stresorů a mírou intenzity pociťované psychické zátěže. Výsledky prokázaly statisticky významné vztahy mezi intenzitou stresu, self-efficacy a preferovanými copingovými strategiemi. V empirické části jsou uvedeny veškeré výsledky našeho výzkumu včetně jejich diskuze i limitace.
|
|
|
Prokrastinace vysokoškolských studentů ve vztahu k Big Five modelu osobnosti
KAPROVÁ, Aneta
Bakalářská práce se zabývá fenoménem akademické prokrastinace ve vztahu s vybranými osobnostními charakteristikami studentů vysokých škol. Je členěna do dvou hlavních částí části teoretické a empirické. Teoretická část práce nahlíží do problematiky obecné prokrastinace iracionálního, avšak záměrného odkládání plánované činnosti na pozdější dobu. Zaměřuje se především na přiblížení současných poznatků, popis a charakteristiku její specifické formy prokrastinace akademické. Důraz je kladen zejména na primární činitele ovlivňující její vznik, zvláště pak na kontext psychologie osobnosti. Teoretickou část uzavírá kapitola věnující se pohledu na profil vysokoškolského studenta Empirická část se zabývá výzkumem prokrastinace v akademickém prostředí, s cílem zjištění souvislosti prokrastinačního chování s osobnostními rysy dle Big Five modelu. Výzkumnou metodou je dotazníková baterie, která zahrnuje tři dotazníky: NEO pětifaktorový osobnostní inventář, PSS - Škála prokrastinace pro studentskou populaci, PASS - Posuzovací škála prokrastinace pro studenty. Výzkumný soubor tvořilo 155 studentů VŠ. Z výsledků vyplývá, že za nejvýznamnější charakteristiku prokrastinujících jedinců lzepovažovat nízkou svědomitost. V empirické části jsou též uvedeny výsledky vyhodnocující míru akademické prokrastinace a další faktory, které lze považovat za možné příčiny prokrastinačních tendencí.
|
host ::
RSS.