Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Sociální determinanty zdraví vybraných romských komunit
KAJANOVÁ, Alena
Disertační práce s názvem {\clqq}Sociální determinanty zdraví vybraných romských komunit`` poukazuje na problematiku propojení zdravotního stavu se socioekonomickými faktory a dalšími vnějšími, i kulturně podmíněnými vlivy, které jej ovlivňují. Vycházím přitom z konceptu deseti sociálních determinant zdraví dle Wilkinsona, Marmota (2005). V teoretické části poukazuji na vzájemnou propojenost jednotlivých determinant u romských komunit a specifickou úlohu stresu, který všechny tyto determinanty ovlivňuje. Vycházím přitom z dostupných poznatků, především výzkumných šetření, s nimiž dále komparuji výsledky své výzkumné části. Cílem předkládané práce je popsat vliv sociálních determinant zdraví v širším kontextu každodenního života vybraných romských komunit. Zaměřuji se především na překážky plnohodnotné participace popisovaného cílového souboru na životě většinové společnosti, z důvodu sociální exkluze. Cílový soubor je tvořen pěti vícegeneračními romskými rodinami ze dvou odlišných lokalit. Dvě rodiny jsou výše stratifikačně postavené (včetně zástupce romské elity) a tři žijící v sociálně vyloučených lokalitách. Vzhledem k specifičnosti cílového souboru a orientaci se na všední den respondentů, volím socioetnografický terénní výzkum, tedy kvalitativní výzkumnou metodu, s převahou techniky zúčastněného pozorování a interview. Zpracovaná výzkumná data předkládám spolu s diskusí v podkapitolách kopírujících tematicky teoretickou část práce, tedy jednotlivé skupiny determinant zdraví. Výsledky poukazují na to, že na zhoršeném zdravotním stavu osob žijících v sociálně vyloučených lokalitách se nepodílí pouze nepříznivé socioekonomické podmínky, ale ve velké míře stresory z nich pramenící, které jsou v některých případech specifické (symbolická složka sociální exkluze, alternativní zdroje obživy). Zvláštní význam pak přikládám kulturně podmíněným normám a názorům, které v některých případech nepříznivě ovlivňují zdravotní stav prostřednictvím behaviorálních faktorů (např. malý počet kojících romských matek, či přístup k užívání návykových látek). Přínos své práce, vedle identifikace rozvrstvení míry působení sociálních determinant zdraví u romských komunit, shledávám v jejím kvalitativním charakteru, který ji předurčuje k možnému využití pro obsáhlejší, longitudinální kvantitativní výzkum u romské cílové skupiny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.