|
|
Klíčové vlastnosti vybraných tenzidů pro test odolnosti vysokohustotního polyetylénu metodou napěťového krípu
Křivánková, Eliška ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem povrchově aktivních vlastností, zeta potenciálem, velikostí částic a smáčivostí surfaktantů (Arkopal N110, Igepal CO-520, Igepal CO-890, Dehyton PL, laurylsulfát sodný a dodecyltrimetylamoniumbromid) vybraných pro metodu napěťového krípu. K určení vlivu tenzidů na povrchové jevy v kapalině při teplotách 25, 50 a 80 °C byla použita Du Noüyeho prstencová metoda měření povrchového napětí. Zkoumán byl vliv koncentrace, charakteru a struktury tenzidu, teploty a v neposlední řadě disperzního prostředí (pH, kvalita). K zjištění velikosti částic bylo použito měření dynamického rozptylu světla a zeta potenciál byl určován elektroforeticky. Výsledky těchto měření byly dány do souvislosti se smáčivostí roztoků tenzidů k vybraným povrchům vzorků vysokohustotního polyetylénu, jenž byla vyhodnocována optickou analýzou na základě určování kontaktního úhlu. Byl vyloučen vliv různé kvality vody. Trend chování tenzidů v zavislosti na teplotě byl specifický pro každý z nich, avšak byla nalezena spojitost s délkou polárního řetězce. Zásadité pH ovlivňovalo vlastnosti amfoterního tenzidu méně příznivě než kyselé, či zásadité, což však mohlo být způsobeno i složením pufru. Roztoky tenzidů měly vesměs monodisperzní charakter, kromě 1mM Igepalu CO-520 a 3mM Dehytonu PL, ve kterých pravděpodobně docházelo ke tvorbě aglomerátů. Smáčivost korespondovala s efektivitou snížení povrchového napětí a adsorpce roztoku. S touto hypotézou však byla v rozporu smáčivost kyselých ani neutrálních roztoků Dehytonu PL ke vzorkům obsahujícím saze.
|
|
|
Vliv velmi nízko hustotního polyetylénu na tokové vlastnosti recyklovaného polyetylénu
Křivánková, Eliška ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem reologických vlastností tavenin recyklovaného polyetylénu (rPE) a vlivem přídavku velmi nízko hustotního polyetylénu (LLD). Přídavek LLD, který se k rPE přidává za účelem úpravy indexu toku taveniny a zpracovatelských vlastností rPE, činil 5–20 %. K charakterizaci složení výchozího recyklátu byla použita metoda termogravimetrické analýzy a diferenční kompenzační kalorimetrie. Reologická měření byla provedena za použití geometrie deska-deska v módu oscilačním při deformaci 0,25 %, rozsahu frekvencí 0,01–100 Hz a teplotě 140, 170, 180 a 190 °C a v módu tokovém (smykovém) při teplotě 190 °C v rozsahu smykových rychlostí 0,001–100 1/s. Recyklovaný materiál byl složený z nízko hustotního polyetylénu a LLD v poměru asi 1 : 1 a obsahoval malé množství vápence a polypropylénu. Z oscilačních měření byla u rPE, směsí a čistých složek směsí vyhodnocována viskozita a smykový modul a posouzena změna mikrostruktury, molekulové hmotnosti a její distribuce. Ze smykového módu byla vyhodnocená stabilita tavenin v čase, nulová smyková viskozita a elasticita tavenin. Z obou módů byla vyhodnocena mísitelnost směsí. Bylo zjištěno, že přídavkem 5–15 % LLD se chování recyklátu postupně blíží chování čistého LLD, zatímco přídavek 20 % LLD nemá na reologické vlastnosti recyklátu vliv. Důvodem zde není změna v obsahu dlouhých a krátkých větví, ale specifická interakce makromolekul. Tento poznatek může v budoucnu usnadnit nastavení nejvhodnějších podmínek pro další zpracování rPE s ohledem na jeho složení.
|
|
|
Vliv dobrovolné hypoventilace na výkon a vybrané ukazatele fyziologických funkcí u sportovců - přehledová studie
Křivánková, Eliška ; Šteffl, Michal (vedoucí práce) ; Brtník, Tomáš (oponent)
Název: Vliv dobrovolné hypoventilace na výkon a vybrané ukazatele fyziologických funkcí u sportovců - přehledová studie Cíl: Cílem práce je shrnout výsledky vybraných studií zabývajících se technikou dobrovolné hypoventilace a ze získaných dat určit možnost a míru využití této techniky ke zlepšení sportovního výkonu. Metody: Bakalářská práce byla realizována formou přehledové studie, dle doporučení PRISMA statement. Relevantní vědecké články a studie byly vyhledávány pomocí čtyř internetových databází, konkrétně: Web of Science, Pub Med, Scopus a EBSCOhost a následným průzkumem literárních zdrojů vyhledaných publikací. Výsledky: Celkově bylo vyhledáno 129 potenciálních studií, ze kterých bylo vybráno 16 relevantních publikací, jež byly zařazeny do systematického přehledu. Ve všech případech se jednalo o kohortové studie, sedm z nich se zaměřovalo na zjišťování akutní odezvy hypoventilačního tréninku a devět na jeho dlouhodobý efekt. Tyto studie dohromady shromažďují data 270 aktivně sportujících probandů. Závěry: Výsledky vybraných vědeckých studií z posledních dvaceti let naznačují, že by hypoventilační trénink mohl být přínosnou a dostupnou tréninkovou metodou pro zlepšení sportovní výkonnosti a navození podobných efektů, jaké způsobuje expozice hypoxickému prostředí, na úrovni moře. Klíčová...
|
|
|
Klíčové vlastnosti vybraných tenzidů pro test odolnosti vysokohustotního polyetylénu metodou napěťového krípu
Křivánková, Eliška ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem povrchově aktivních vlastností, zeta potenciálem, velikostí částic a smáčivostí surfaktantů (Arkopal N110, Igepal CO-520, Igepal CO-890, Dehyton PL, laurylsulfát sodný a dodecyltrimetylamoniumbromid) vybraných pro metodu napěťového krípu. K určení vlivu tenzidů na povrchové jevy v kapalině při teplotách 25, 50 a 80 °C byla použita Du Noüyeho prstencová metoda měření povrchového napětí. Zkoumán byl vliv koncentrace, charakteru a struktury tenzidu, teploty a v neposlední řadě disperzního prostředí (pH, kvalita). K zjištění velikosti částic bylo použito měření dynamického rozptylu světla a zeta potenciál byl určován elektroforeticky. Výsledky těchto měření byly dány do souvislosti se smáčivostí roztoků tenzidů k vybraným povrchům vzorků vysokohustotního polyetylénu, jenž byla vyhodnocována optickou analýzou na základě určování kontaktního úhlu. Byl vyloučen vliv různé kvality vody. Trend chování tenzidů v zavislosti na teplotě byl specifický pro každý z nich, avšak byla nalezena spojitost s délkou polárního řetězce. Zásadité pH ovlivňovalo vlastnosti amfoterního tenzidu méně příznivě než kyselé, či zásadité, což však mohlo být způsobeno i složením pufru. Roztoky tenzidů měly vesměs monodisperzní charakter, kromě 1mM Igepalu CO-520 a 3mM Dehytonu PL, ve kterých pravděpodobně docházelo ke tvorbě aglomerátů. Smáčivost korespondovala s efektivitou snížení povrchového napětí a adsorpce roztoku. S touto hypotézou však byla v rozporu smáčivost kyselých ani neutrálních roztoků Dehytonu PL ke vzorkům obsahujícím saze.
|
|
|
Vliv velmi nízko hustotního polyetylénu na tokové vlastnosti recyklovaného polyetylénu
Křivánková, Eliška ; Poláček, Petr (oponent) ; Bálková, Radka (vedoucí práce)
Práce se zabývá studiem reologických vlastností tavenin recyklovaného polyetylénu (rPE) a vlivem přídavku velmi nízko hustotního polyetylénu (LLD). Přídavek LLD, který se k rPE přidává za účelem úpravy indexu toku taveniny a zpracovatelských vlastností rPE, činil 5–20 %. K charakterizaci složení výchozího recyklátu byla použita metoda termogravimetrické analýzy a diferenční kompenzační kalorimetrie. Reologická měření byla provedena za použití geometrie deska-deska v módu oscilačním při deformaci 0,25 %, rozsahu frekvencí 0,01–100 Hz a teplotě 140, 170, 180 a 190 °C a v módu tokovém (smykovém) při teplotě 190 °C v rozsahu smykových rychlostí 0,001–100 1/s. Recyklovaný materiál byl složený z nízko hustotního polyetylénu a LLD v poměru asi 1 : 1 a obsahoval malé množství vápence a polypropylénu. Z oscilačních měření byla u rPE, směsí a čistých složek směsí vyhodnocována viskozita a smykový modul a posouzena změna mikrostruktury, molekulové hmotnosti a její distribuce. Ze smykového módu byla vyhodnocená stabilita tavenin v čase, nulová smyková viskozita a elasticita tavenin. Z obou módů byla vyhodnocena mísitelnost směsí. Bylo zjištěno, že přídavkem 5–15 % LLD se chování recyklátu postupně blíží chování čistého LLD, zatímco přídavek 20 % LLD nemá na reologické vlastnosti recyklátu vliv. Důvodem zde není změna v obsahu dlouhých a krátkých větví, ale specifická interakce makromolekul. Tento poznatek může v budoucnu usnadnit nastavení nejvhodnějších podmínek pro další zpracování rPE s ohledem na jeho složení.
|
host ::
RSS.