|
Vliv olejů s rozdílným složením polynenasycených mastných kyselin na vybrané imunologické markery u modelového organizmu
Křikavová, Radka
Cílem této diplomové práce bylo sledovat, jak polynenasycené mastné kyseliny ovlivňují proces hojení ran. Tento vliv byl sledován pomocí exprese vybraných genů a kolagenu typu I a III u modelového organismu. Jako modelový organismus byl zvolen potkan laboratorního kmene Wistar Albino. Pro experiment bylo použito 50 potkanů. Potkani byli rozděleni do pěti skupin po deseti kusech. Byla zvolena jedna kontrolní skupina, která byla krmená pouze krmnou směsí bez přídavku oleje. Potkanům ve zby-lých skupinách byla podávána krmná směs s přídavkem oleje (olej z extraktu řas Schi-zochytrium, rybí olej, palmový olej a světlicový olej). Po 52 dnech výkrmu byly potka-nům pod narkózou provedeny excize na dorzální straně hřbetu. Výkrm pokračoval ještě 12 dní a pak byli potkani usmrceni isofluranem a byla jim odebrána játra a hojící se kožní rány. Z odebraných jater byla stanovena depozice EPA/DHA. Z hojící se kožní rány byla získána RNA pro kvantitativní PCR se specifickými primery pro TGF-β1, PTGS2, ACTA2, VEGF, COL1A1, COL3A1. A Dále byly z hojící se kožní rány vytvořeny imunohistochemické řezy s monoklonálními protilátkami pro kolagen typu I a III. Předpoklad dosažení lepších výsledků s olejem s vysokým obsahem DHA nebyl povtr-zen. Nejlepších výsledků v procesu hojení ran bylo dosaženo u potkanů krmených kr-mivem s přídavkem světlicového a rybího oleje (p < 0,05). Tyto výsledky jsou v rozporu s literaturou, protože se předpokládalo, že pouze PUFA n-3 přispívají k lepšímu průběhu hojení ran a PUFA n-6 naopak hojení ran prodlužují. Nejednoznačné výsledky ohledně použití PUFA n-3 v procesu hojení ran si vyžadují další výzkumy.
|